21/11/2025
S blížícími se vánočními návštěvami to může být téma k zamyšlení. 🤔🎄 Za sebe s článkem souhlasím. ✅
„NO TAK DEJ DĚDEČKOVI PUSU, VŽDYŤ JSOU VÁNOCE!“
(Právo dítěte odmítnout fyzický kontakt zůstává i o Vánocích.)
Vánoční obývák je plný lidí, vůně cukroví a hlasů, které si povídají. Dítě si po návratu z venku teprve sundává čepici a rozhlíží se po místnosti, kde některé tváře poznává a jiné sotva. A právě v tu chvíli se ozve první očekávání: „Běž dát babičce pusu.“ Té babičce, kterou vidí jen jednou za rok a nemá k ní žádné pouto. O pár minut později před něj přistoupí „prý strejda“, kterého v životě nevidělo — a už má být „slušnost“ ho obejmout. A když už se dítě konečně odhodlá k odchodu, další příbuzná se nakloní s větou: „A teď mi dej pusu na rozloučenou.“ Pro dítě je to situace, která mu jednoduše nemusí být příjemná – cizí dotek, člověk, ke kterému nic necítí, a dospělí, kteří na něj tlačí. A dítě má právo říct NE. Není to drzost, není to neslušnost a není to projev nevychovanosti. Je naprosto v pořádku odmítnout fyzický kontakt — i o Vánocích, i v rodině, i navzdory očekávání dospělých.
Dítě má právo rozhodovat o svém těle a o tom, koho se chce nebo nechce dotýkat. Fyzický kontakt není povinnost ani projev „slušného chování“. Když dítě odmítne pusu nebo objetí, vyjadřuje tím své hranice — a ty jsou legitimní. Nátlak dospělých ale dítěti může vyslat nebezpečnou zprávu: že jeho NE nemá hodnotu a že jeho tělesná hranice je méně důležitá než přání okolí. To se promítá do sebevědomí, do způsobu, jak bude reagovat v blízkých vztazích, i do toho, jestli se dokáže ozvat v situacích, kde na odmítnutí opravdu záleží. Respekt k hranici dítěte nesmí záviset na tom, kdo stojí před ním ani na tom, že jsou svátky.
„Dítě nemá povinnost naplňovat cizí představy o poslušnosti nebo přítulnosti. Rodič má povinnost dítě chránit — zastavit tlak dospělých.“ (z připravované knihy)
Tomáš Morávek
www.neohrozenedeti.cz
