27/10/2025
Dnes na mě vyskočila vzpomínka z roku 2019.
Tehdy o mně vyšel článek v okresních novinách.
Psaní pro mě tehdy bylo útočištěm, radostí i způsobem, jak si uspořádat myšlenky.
Píšu od dětství — někdy velmi intenzivně, jindy jen sporadicky, podle toho, jak šel život.
Někdy dlouhé texty, jindy jen pár slov, hesel nebo myšlenek.
Netušila jsem, že z této malé záliby jednou vznikne něco většího — projekty, které pomáhají ženám, učitelkám a vlastně komukoli, kdo chce v sobě najít klid a rovnováhu.
Když se ohlédnu zpátky, vidím jednu věc jasně:
👉 všechno začalo papírem, tužkou a potřebou zastavit se.
A to je něco, co mě provází dodnes.
Journaling, sebepéče, práce s myšlenkami i tělem — všechno má jeden společný jmenovatel:🕯️ dovolit si být chvíli se sebou.
Děkuju, že jste u toho. 💜
A jestli si taky chceš na chvíli vydechnout, můžeš začít zdarma třeba tady:
👉 https://journalterapie.cz/zdarma
S úctou a klidem,
Michaela 💜
