02/02/2026
Zamyšlení se starého jogína nad moderní jógou
„Když jsem usedal k praxi, neskládal jsem tělo do tvarů.
Skládal jsem mysl.“
V době, kdy jsem žil, nebyla jóga systémem ásan. Slovo āsana znamenalo prostě sed – stabilní, klidnou pozici, v níž může tělo přestat rušit mysl. Jóga nebyla tím, co je vidět, ale tím, co se odehrává uvnitř.
Učili jsme se ztišit smysly (pratjáhára), řídit energii (pránájáma) a především – poznat povahu mysli. Jóga byla metodou osvobození (mókša), ne zdokonalování těla. Tělo jsme považovali za nástroj, někdy za překážku, nikdy za cíl.
Když dnes pozoruji moderní jógu, vidím mnoho pohybu, ale málo nehybnosti. Vidím pružnost, sílu a estetiku – a přesto se ptám:
Kam směřuje tato cesta?
jóga tu Nebyla nebyla pro ambice, srovnávání ani sebeprezentace. Pokud ásana přitahovala příliš pozornosti, už tím odváděla od jógy samotné.
Neodsuzuji dnešní podobu jógy. Svět se změnil a s ním i lidé. Těla jsou strnulá, dech mělký, mysl rozptýlená – možná je pohyb branou, kterou lze znovu vstoupit dovnitř. Ale varuji před zapomněním.
Jóga, která ztratí svůj cíl, se stává pouhou technikou.
Jóga bez etiky (jama a nijama) ztrácí kořeny.
Jóga bez ticha ztrácí pravdu.
Pamatujte:
Ásany nebyly srdcem jógy. Byly přípravou. Nebyly cílem, mohly být cestou.
Dech nebyl chápán jako zdržování praxe, ale byl mostem mezi tělem a myslí.
Meditace nebyla módním doplňkem, ale vrcholem cesty.
Pokud dnes cvičíte jógu, ptejte se stejně, jako jsme se ptali my:
Přibližuje mě tato praxe ke svobodě, nebo jen k lepšímu obrazu sebe sama?
Jóga nezačíná v pohybu.
Jóga začíná ve chvíli, kdy se přestanete snažit něčím stát –
a dovolíte si být.
Ve chvíli, kdy odstoupíte z vnějšího světa, k tomu vnitřními
Eliška
www.cestou-jogy.cz
