Nakladatelství DharmaGaia

07/03/2026

Důležité je příliš nemyslet, zato hodně milovat, a dělat tudíž všechno, co ve vás bude nejvíce podněcovat lásku.

– Terezie z Ávily

07/03/2026

Do konce tohoto týdne máme akční nabídku na jedenáct knih od ženských autorek z katalogu DharmaGaia a zároveň stále platí, že poštovné jde za námi pro objednávky nad osm set. Více informací v aktualitách u nás na stránkách nebo v komentáři pod tímto příspěvkem 🌷✨

06/03/2026

U příležitosti Světového dne modliteb žen bychom rádi dnes vzpomněli tuto jedinečnou knihu popisující setkání třinácti domorodých babiček a to převážně šamanek z pěti různých kontinentů. Tyto moudré ženy se sešly poprvé v roce 2004, aby se spolu modlily, zapálily společný oheň a sdílely své zkušenosti a moudrost svých tradic. Jejich individuální příběhy reprezentují různé původní národy, ale zároveň se pozoruhodně doplňují. Také jejich vize o budoucnosti lidstva se v mnohém setkávají a představují důležitý hlas ženské moudrosti, která ví, že naše skutky ovlivňují dalších sedm generací.

„My, babičky, jsme přišly ze všech koutů světa, abychom vyprávěly o vědomostech, které nosíme v sobě. V mnoha jazycích nám bylo řečeno, že nadešel čas učinit pravá rozhodnutí pro naše rodiny, pro země, které milujeme… Stojíme na prahu. Uvidíme přicházet změny. Dokážeme-li ve svém srdci vytvořit vizi, bude se šířit. Přinášíme světlo, a proto nemáme jinou volbu než se spojit. Jako ženy moudrosti nás nemůže nic rozdělit.“

„Je fascinující, jakou moudrost nám v tomto přelomovém období historie lidstva a planety tyto moudré ženy předávají.“ – Jean Shinoda Bolen, M.D.

„Moudré ženy celého světa povstávají jménem veškerého života. Jejich příběhy jsou ohromující a jejich poselství je mocné a inspirující.“ – Sandra Ingerman

05/03/2026

Jedna z nejkrásnějších českých sbírek o tradiční japonské poezii a výtvarném umění Japonska se jmenuje Sto básní a její autorkou je Helena Honcoopová. Pokud neznáte, vřele doporučujeme.

Kniha představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu. Jejím jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou z tisíců veršů zařazených do tzv. Císařských antologií vybral a uspořádal slavný básník a literární teoretik Fudžiwara no Teika kolem r. 1236. Tato dodnes nejznámější sbírka klasické poezie je perlou na šňůře skvostných literárních děl starého Japonska.

04/03/2026

Včera byl světový den divoké přírody, což nám asociovalo fantastickou knihu Kouzlo smyslů. Její autor David Abram se v ní zabývá faktem, že po tisíce generací se lidské bytosti považovaly za součást širšího společenství přírody a pěstovaly aktivní vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i s ostatními zvířaty, rostlinami a dalšími přírodními fenomény – včetně hor, řek a větrů a počasí. Jenže relativně nedávno jsme je začali považovat za neživé a bezduché. Jak tedy mohlo dojít k tomu, že lidé zpřetrhají svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody? A co lze dnes my udělat pro to, abychom onen výživný a vzájemně posilující vztah s živou, dýchající zemí znovu obnovili, nechceme-li riskovat další úpadek našeho pozemského domova?

Nad těmito a dalšími podobnými otázkami se autor zamýšlí ve své knize a čerpá z pramenů tak různorodých, jako jsou fenomenologie vnímání Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů, i z vlastních bohatých zkušenosti trikového kouzelníka, a odkrývá před námi hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání – včetně samotného daru jazyka a lidského intelektu – na přírodním prostředí.

Odhalením vnímavosti a inteligence veškeré přírody vytrhává Abram naše smysly z navyklých způsobů vidění a slyšení a podněcuje nás k znovuzískání hlubokého příbuzenství s živým tělem země. Na každé stránce tohoto poetického díla spřádá svou argumentaci s velkým zaujetím, citem, precizností a intelektuální smělostí. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku.

Za svou knihu David Abram obdržel Lannanovu cenu za literaturu faktu (1997), do češtiny ji přeložili Michaela Melechovská a Jiří Zemánek.

03/03/2026

Nádherná kniha pro všechny, koho zajímá jóga, buddhismus, ta**ra či himálajská kultura a umění. Prolistujte si sami v klidu, věříme, že budete nadšení.

28/02/2026

K čemu je to dobré?

K čemu jsou všechny ty informace z Tibetské knihy mrtvých a dalších závažných knih, které na nás chrlí překladatelé z tibetštiny? Jak nám mohou pomoci?
Dávají nám informace, voláme. Vždyť je přece věk informací! Díky nim máme pocit bezpečí. Dávají nám odpovědi. Takže je s námi určitě všechno v pořádku.
A když známe odpovědi, bude s námi všechno v pořádku i po smrti.
Ne, nebude.
Pouhé informace, znalosti nebo intelektuální poznání nedostačují. Potřebujeme něco hlubšího – přinejmenším počátek nějakého osobního prožitku, který nás přenese přes předěl mezi hlavou a srdcem.
Právě v tom spočívá problém naší civilizace založené na znalostech a shromažďování informací. Máme všechny ty třpytivé, nádherné obaly, ale nevíme, jak sníst to, co je v nich. A tak jsme obklopeni horami jídla, a přitom hladovíme.
Jak napsal T. S. Elliot ve sbírce Skála (báseň Sbory ):

Kde je Život, který jsme ztratili v průběhu žití?
Kde je moudrost, kterou jsme ztratili okouzleni věděním?
Kde je vědění, které jsme ztratili okouzleni informacemi?

O žití, snění a umírání bylo v angličtině i v dalších jazycích vydáno mnoho fascinujících a poučných knih. Popisují nám, co se odehrává v jiných dimenzích naší existence a jak s těmito stavy a ději můžeme pracovat. Nezmiňují se však o tom, že většina z nás v sobě nese překážky, které nám brání vydat se na vnitřní cestu na cestu, kterou je třeba projít. (…)

– Rob Nairn v úvodu své knihy Žití, snění, umírání

28/02/2026

Pozitivní psychologie v praxi: Sledujete někdy na sociálních sítích ten pravidelný rituál veřejného bičování?

Sledujete někdy na sociálních sítích ten pravidelný rituál veřejného bičování?
Někdo udělá chybu. Dav se seběhne. A začne peklo spravedlivého rozhořčení.

Z psychologického hlediska není zajímavý ten hříšník. Zajímaví jsou ti nejhlasitější z davu. Ti, kdo píší nejtvrdší odsudky. Ti, kdo vyžadují absolutní zničení. Ti, kdo nedokážou odpustit ani milimetr.

Jung by se jich zeptal jednu otázku: co je na tom Stínu tak fascinujícího, že z něj nemůžete spustit oči?

Anatomie projekce
Jungův Stín není ezoterika. Je to přesný popis mechanismu, jak naše psychika nakládá s tím, co na sobě nenávidí.
Během dětství jsme část sebe — agresi, sobectví, chamtivost, slabost — zamkli do pomyslného sklepa. Označili ji: "Takový já nejsem." A zavřeli dveře.

Jenže tato psychická energie nezmizí. Musí ven. A jde ven jako projekce — na cizí lidi, cizí chyby, cizí hříchy. Psychologie tomu říká "moral compensation hypothesis": lidé, kteří nevědomě bojují s vlastní vinou nebo pochybnostmi o své integritě, mají silnou tendenci agresivně odsuzovat druhé přesně v té samé oblasti.

Odsouzením monstra tam venku se snaží zabít monstrum v sobě.

Sociální sítě jim k tomu dávají dokonalé, bezpečné pódium. Bez rizika. Bez konfrontace. Bez nutnosti se skutečně podívat do zrcadla.

Proč je to tak návykové
Projekce přináší úlevu. Dočasnou, ale skutečnou. Dokud křičím na tebe, nemusím se dívat na sebe. Dokud jsem součástí spravedlivého davu, cítím se morálně nadřazený — a ten pocit na chvíli přehluší vnitřní nejistotu.

Jung věřil, že integrace Stínu — tedy vědomé setkání s tím, co jsme v sobě zakázali — je jednou z nejtěžších, ale nejdůležitějších prací, které může člověk udělat. Ne proto, aby se stal "lepším člověkem" v moralistickém slova smyslu. Ale proto, aby přestal promítat svůj vnitřní boj na lidi kolem sebe.

Praktický test
Když vás někdo na internetu vytočí ke spalujícímu hněvu — ne běžný nesouhlas, ale vztek — zastavte se před napsáním komentáře a položte si jednu otázku:
Zrcadlí mi ten člověk něco, co si sám zakazuju? Co si neodpouštím? Z čeho mám u sebe potají strach?

Skutečná integrita nemá potřebu křičet v komentářích.

Stín je hlasitý. Integrita je tichá.

27/02/2026

Přehlížíme jednoduchost, kterou máme přímo přede sebou

Za pohybem konceptuální mysli se skrývá obrovské tiché poznání.
Je to tak jednoduché. Ale my tomu nevěříme.
A je opravdu smutné, že nám to uniká.
Přehlížíme jednoduchost, kterou máme přímo přede sebou.

Džecünma Tändzin Palmo

27/02/2026

Dnes dorazil z tiskárny dotisk! Žití, snění, umírání je moderním psychologickým pohledem na téma vědomého snění a dobrého umírání i různých stavů smrti. Autorem této velmi zajímavé knihy je jihoafrický psycholog a učitel meditace Rob Nairn (1939 – 2023), který studoval tibetský buddhismus přes čtyřicet let a od kterého jsme vydali také skvělý úvod do buddhistické meditace s názvem Klidná mysl.

Úvodní slovo napsal 17. karmapa Urgjän Thinlä Dordže, dodatek A Ringu Tulku. Do češtiny přeložili Saša Neumann a Adam Piňos. U nás na stránkách najdete rozsáhlé ukázky i možnost pořídit výhodněji spolu s Bardo thödol.

„Máme v sobě potenciál být čímkoli, co si vybereme.“ Akong Rinpočhe

„Která je nejpodivuhodnější věc v našem životě? Ta, že člověk všude kolem sebe vidí umírat druhé a na vlastní smrt nikdy ani nepomyslí.“ Mahábhárata

Moderní psychologický pohled na problematiku vědomého snění a dobrého umírání i různých stavů smrti. Autorem této velmi zajímavé knihy je jihoafrický psycholog a učitel meditace Rob Nairn (1939 - 2023), který studoval tibetský buddhismus přes čtyřicet let. Vydali jsme od něj ...

26/02/2026

Pěstování rajčat, listové zeleniny, hrachu, fazolí, dýní, radosti a klidu. Tak zní podtitul této skvělé knihy, kterou doporučujeme pro zahradníky všech úrovní. Autorkou je oregonská šlechtitelka a průkopnická zahradnice Carole Deppe. V knize se zabývá praktickými metodami pěstování zeleniny i hlubší podstatou zahradničení podle základních myšlenek taoismu, tj. s důrazem na rovnováhu, flexibilitu, intuici, neusilování a ctění základní podstaty zahradníka i jeho rostlin. Carol se tu zaměřuje na některé nejoblíbenější zeleniny domácích zahrad, zvláště na rajčata, fazole, hrách a listovou zeleninu, a ukazuje na jejich příkladu základní principy a postupy, které zahradníci potřebují znát k úspěšnému pěstování jakékoliv jedlé plodiny. Nabízí hojnost praktických rad, jak pěstovat bez chemie, jak pěstovat all-greens, jak se vypořádat s problémem plísně bramborové, jak si založit domácí semennou banku a dlouhodobě skladovat semena či jak „dehybridizovat“ hybridy a vyšlechtit si vlastní odrůdy. Kniha poskytuje jedinečný vztahový rámec – okno do světa přírody, do zahrady a do nás samých.

„Pěstování potravin je jednou z nejpozitivnějších změn, které může člověk učinit tváří v tvář nejisté budoucnosti.“