21/08/2023
😒 POCITy VINY - jak poznám, že v nich žiju a co s nimi?
Zamyšlení nejen pro učitele 😉
(A bacha, radikální zkratkovitost! 🤟🏾)
Úplně jednoduše:
Mám v hlavě spoustu “měl(a)bychů”.
Třeba o tom jen přemýšlím.
A nebo se snažím nastavit hranice (druhým nebo i sobě), ale nedaří se. Například někomu vyčítám, co (ne)dělá - třeba že si po sobě neuklízí. Ale ta energie je upatlaná, říká se vám to blbě a žádost absolutně není vyslyšena… znáte? 🤦🏼♀️
Protože to nejde ze mě, z jádra, jde to z traumatu, které si nesu a předávám dál… A děti jsou na tohle echt citlivé!
Víc než slova vnímají energii pod nimi.
Dneska teda transformační zážitek. Když to cítíte a na rozdíl od minulosti si to nevyčítáte, dokonce si ani nevyčítáte, že to děláte druhým (klientům, dětem, žákům ve škole…), ale přijmete se v tom. Přijmete tu situaci přesně tak, jak je, a dovolíte si dát prostor a prozkoumat ji se zvědavostí.
Zmizí, že bych měl(a) být jiná, dělat něco jinak, zmizí, že “jsem špatně”.
Je v tom přijetí, i v té vině a nepříjemnosti, a to je ve výsledku obrovská úleva. Celé se to rozpouští…
Když si dovolíme nebýt nadlidi, ale přijmout tu chybovost a to, co pro nás kdysi bylo nepřijatelné. 💞
“Tyto klamné představy (o “dobrém učiteli”, který je lepší, chápavější, vzdělanější a dokonalejší než normální lidé), vyžadují, aby učitel popřel svoji lidskost. Kladou požadavky, které učitel nemůže splnit, jedině snad prostřednictvím vypracovaného hraní své role a podváděním sebe sama. … V této knize bychom rádi tuto představu “dobrého učitele” nahradili jiným vzorem, který je lidštější, dosažitelnější, opravdovější a učitelům umožňuje, aby odložili své role a byli tím, kým jsou: lidmi.”
Thomas Gordon: Škola bez poražených
🙏🏾 Jsem tak vděčná za tyhle změny paradigmatu, za svoje práce, podněty od lidí kolem mě, kteří mi pomáhají v tom uvědomování, a za to flow, které se může objevit i tam, kde se zdá, že to drhne!
Zásadní je, že Cítím, tedy jsem 🕊
