Veterinární ordinace Albrechtice u Č.Těšína

08/11/2025

02/11/2025

Malá myška někdy zabloudí do úlu – přiláká ji vůně medu a teplo. Z hladu nebo při hledání úkrytu se snaží dostat dovnitř… aniž by tušila, že právě udělala osudovou chybu.

Jakmile včely vetřelce ucítí, okamžitě vyrazí bránit svůj domov. Společně zaútočí, dokud se myš přestane hýbat.
Jenže pak nastává problém – tělo je příliš velké na to, aby ho mohly z úlu vynést ven.

A tehdy se ukáže jejich neuvěřitelný instinkt.
Včely nenechají tělo rozkládat a ohrožovat úl – celé ho obalí látkou zvanou propolis.

🌿 Propolis vzniká z pryskyřice stromů a včelího vosku.
Má výjimečné vlastnosti:
• působí antibakteriálně a protiplísňově,
• chrání před vlhkostí a rozkladem,
• dokonale odděluje tělo od zbytku úlu.

Vrstva po vrstvě včely myš uzavírají do propolisu, až je zcela „zapečetěná“ – bez zápachu, bez infekce, bez nepořádku.
Postupem času tělo vyschne a nepředstavuje žádné nebezpečí pro úl ani pro med.

Tohle chování je důkazem, jak dokonalá a promyšlená je příroda sama.
Každý tvor v ní má svůj úkol – a včely ho plní s naprostou precizností. 🐝✨

01/11/2025

04/09/2025

04/09/2025

Tak se mi dostal na stůl pes s opakujícím se zánětem zvukovodů. Podívat se mu do uší při vědomí nepřicházelo v úvahu, protože se k němu nedalo ani přiblížit. A tak nezbylo než ho sedovat. První co mě napadlo, byl chronický zánět, jehož příčinou je alergie nebo atopie. Ale už první pohled do ucha prozradil, že příčinou jsou drobní bílí broučínci = ušní svrab (otodectes cynotis). Druhá půle videa pak ukazuje zvukovod po provedení hlubokého výplachu a před aplikací léků. Stěna zvukovodu je zvrásněná zákožkami, které kutají chodbičky ve sliznici a kladou vajíčka. v centru obrazu je pak vidět lehce zakalený bubínek.

01/09/2025

01/09/2025

Brzy začne nový školní rok🔔. A mě popravdě trochu vytáčí, že se nepoměrně větší debata vede o menstruačních pomůckách než o tom, jak zlepšit to, k čemu školy slouží – vzdělávání.

Bohužel to podle mě ukazuje na největší problém, který tu máme, tedy že kvalita vzdělávání a způsoby, jak ji zlepšit, nikoho moc nezajímají. Pokud větší pozornost věnujeme hygienickým potřebám a kvalitě obědů, nikdy se školství nezlepší.

Osobně bych mnohem raději mluvil o tom, proč české školství neumí lépe pracovat s talentovanými dětmi, proč neumí lépe rozvíjet to, co dětem skutečně a přirozeně jde.

Přál bych si, aby politici i odborníci řešili spíš způsob, jak talentované matematiky nedrtit na jazycích a místo toho jim umožnit kvalitnější výuku matematiky. Aby děti talentované na jazyky měly více jazyků a méně se trápily s chemií.

V mnoha zemích školy dávají školy mnohem lepší příležitost se rozvíjet, u nás pořád všechny tlačíme do „škatulí“. Bohužel to potom vede k tomu, že nám některé profese chybí, některé obory se nerozvíjí, a tohle všechno je pak vidět i na celkovém fungování společnosti.

Je skvělé, že někdo je šikovný na ruce, někdo talentovaný na jazyky a někomu to pálí v exaktních vědách. Díky bohu jsme každý jiný – a školy by to měly chápat a rozvíjet.

Příklady ze světa jsou, nemusíme objevovat kolo. Stačí se přestat soustředit na malichernosti a začít řešit podstatu škol, vzdělávání.

To přeji všem žákům před začátkem nového školního roku🏫

30/08/2025

30/08/2025

Vodorovná zornice v oku naznačuje, že zvíře je býložravec, schopný vidět oblast komplexně, což mu poskytuje širší zorné pole a umožňuje tak snazší únik. Svislá zornice naopak naznačuje, že zvíře je predátor, masožravec, schopný přesně vidět svůj cíl.

Oko je bezesporu jedním z nejlepších vynálezů, kterými nás příroda kdy obdařila. Objevilo se poprvé během kambrické exploze zhruba před 540 miliony lety a od svého vzniku prodělalo neskutečný vývoj. Od pouhého shluku několika světločivných buněk po kulovité útvary vepředu či po stranách lebky jak je známe nyní. Jednou z jeho částí jsou zornice - zdánlivě pouhé otvory v duhovce, kterými skrze čočku dopadá světlo na sítnici. Tvarem se ale výrazně liší i u zvířat, které si jsou příbuzná jak druhem, tak životním stylem. Zornice vlků jsou kupříkladu kulaté, podobné lidským, liška však má pouhé svislé čárky.

Býložravci jako koně, ovce, antilopy nebo jelenovití s očima po stranách hlavy mají v naprosté většině panenky orientované horizontálně, což jim umožňuje sledovat během pastvy široký úhel svého okolí. Schopnost naprosto nezbytná pro zpozorování blížícího se lovce a únikové cesty v terénu. Vodorovný tvar pupily v jedné rovině se zemí propouští na sítnici pasoucích se zvířat více světla zepředu a ze stran a omezuje jeho příjem svrchu, díky čemuž jim poskytuje panoramatický obraz okolí. Ten je natolik dokonalý, že i během sklánění hlavy k rostlině se úhel panenky vůči horizontu nezmění. Tomuto ději se říká cyklovergence. Celé oko se při něm dokáže v lebce otočit o 50° i více stupňů a zvíře nikdy neztrácí přehled.

Svislé zornice se oproti tomu vyskytují především u plíživých lovců, neboť umožňují mnohem lepší odhad vzdálenosti. Nezbytný předpoklad pro vypočítání skoku bez nutnosti pohnout hlavu, což by mohlo vést k odhalení. U masožravců též závisí tvar zorničky na jejich výšce. Zatímco malí predátoři (jako jsou kočky, lišky nebo hadi) mají panenky svislé, u většiny zvířat, která dosahují výšky přes 42 cm (jako tygři nebo vlci), má panenky kulaté. Korelace mezi výškou a tvarem je tedy zřejmá.

Existují ale výjimky z pravidla (například masožravé mangusty, které však mají vodorovné zornice), i jedinečné tvary pupil, pro jejichž účel objasnění nemáme (vlnovky u sépií, či oči gekonů). Na odhalení jejich smyslu si tak ještě musíme počkat.

Pupilový pupík Kabinet Kuriozit