Jana Marešová-terapeut čínské medicíny

14/11/2025

6 REFLEXNÝCH BODOV NA UCHU

1. CHRBÁT A RAMENÁ

Prvý citlivý bod sa nachádza úplne h**e vo vrchnej časti ušnice.
Tento bod je priamo spojený s chrbtom a ramenami a jeho stimuláciou môžeme účinne odstrániť bolesti v týchto častiach tela.
Tento bod môžeme masírovať každý deň niekoľko minút ale aj polhodinu, v závislosti od našich možností.
Takto si viete podariť odstrániť alebo aspoň zmierniť bolesti chrbta a ramien.

2. VNÚTORNÉ ORGÁNY

Ak pociťujeme prudké vnútorné bolesti, mali by sme v každom prípade bezodkladne navštíviť lekára.
No na odstránenie len miernych a nezávažných problémov s vnútornými orgánmi nám pomôže znalosť a masírovanie ďalšieho bodu v ušnici.
Nachádza sa priamo pod prvým citlivým bodom, kde sa rameno ušného závitu pripája na vonkajší okraj ušnice.
Masírovanie tohto bodu po dobu niekoľkých minút každý deň nám môže pomôcť zmierniť či dokonca zbaviť sa niektorých bolestí a problémov s vnútornými orgánmi.

3. KĹBY

Tretí citlivý bod sa nachádza vo vrchnej polovici strednej časti ušnice.
Reflexológia ho využíva na zmiernenie bolesti a problémov s kĺbmi.
Bolesť kĺbov sa môže objaviť pod vplyvom zmeny počasia, striedania ročných období alebo ako prejav artritídy.
Reflexologické pôsobenie na tento bod sa však považuje za veľmi účinné v odstraňovaní takýchto problémov s kĺbmi – a to bez toho, že by sme museli siahať po liekoch.
Stačí aby sme tento bod jemne stláčali každý deň po dobu niekoľkých minút a problémy s kĺbmi by mali zmiznúť.

4. DUTINY A HRDLO

Nádchu alebo zápal dutín sa nám môže podariť zmierniť pôsobením na štvrtý citlivý bod, ktorý sa nachádza v dolnej polovici strednej časti našej ušnice.
Jemným stláčaním tohto bodu prstami môžeme zmierniť napätie v našich dutinách vďaka čomu sa nám bude ľahšie dýchať a lepšie spať.

5. TRÁVENIE

Ak sa chceme zbaviť miernych a nezávažných problémov s trávením, vyskúšajte masírovať piaty citlivý bod, ktorý sa nachádza priamo nad ušným lalôčikom.
Pôsobením na tento bod môžeme odstrániť mierne bolesti a nepohodlie v našom žalúdku a črevách ako aj zbaviť sa plynatosti či nadúvania.
Keď začneme v našich vnútornostiach pociťovať ťažobu a nepohodlie stačí tento bod jemne masírovať niekoľko minút.
Po krátkom čase by sme mali začať pociťovať úľavu.

6. HLAVA A SRDCE

Tieto dve dôležité časti nášho organizmu sú priamo spojené s posledným citlivým bodom v našej ušnici, ktorý sa nachádza priamo v ušnom lalôčiku.
Jemná masáž ušných lalôčikov pomáha udržať naše srdce zdravé a zároveň zvoľňuje napätie v hlave.
Masírovanie ušných lalôčikov, ktoré nám zaberie len niekoľko minút denne, je výborným spôsobom ako sa zbaviť tlaku a bolestí hlavy.

PÁR SLOV NA ZÁVER

Znalosť vyššie uvedených šiestich citlivých bodov nám môže veľmi pomôcť keď sa budeme chcieť zbaviť (alebo aspoň zmierniť prejavy) bežných a nezávažných och**ení, bolesti či nepohodlia v niektorej časti nášho tela.
Ak je však problém vážny, dlhodobý alebo sa dokonca zhoršuje, jednoznačne by ste mali čo najskôr navštíviť lekára.
Šesť citlivých bodov na ušnici je však dobré poznať a ponechať si ich v zálohe pre prípad, že by vás najbližšie potrápila zákerná bolesť hlavy, alebo podráždený žalúdok.
Tabletky sú vždy až tá posledná možnosť.

FB: Vedomý muž

14/11/2025

Možná jsi ten, kdo vždy naslouchá, zvedne telefon i v noci, kdo ví, co druzí potřebují dřív než oni sami. Pomoc se pro tebe stala samozřejmostí. Ale někdy to není jen o péči. Někdy je za tím hlubší potřeba – být důležitý, mít své místo, být potřebný.

Zachraňování se může stát závislostí. Ne protože bys byl špatný, ale protože toužíš být viděn, oceněn, milován. Pomoc ti dává pocit hodnoty. A když je odmítnuta, bolí to – ne kvůli druhým, ale protože se to dotýká tvého strachu, že nejsi dost takový, jaký jsi.

Pomáhání není problém, dokud tím neztrácíš sám sebe. Když se zaměřuješ na druhé, nemusíš řešit vlastní bolest, únavu nebo prázdnotu. Možná pomoc vytváří iluzi bezpečí, smyslu, kontroly. A přitom tě pomalu vzdaluje od sebe samého.

Možná jsi už jako dítě musel být tím, kdo všechno zvládá. A dnes jen pokračuješ v tom, co tehdy dávalo smysl – být užitečný, silný, nepostradatelný. Ale ne každá pomoc je skutečně láska. Někdy je to i způsob, jak řídit vztahy. Když dáváš víc, než je třeba, vytváříš závislost. A sobě nedáváš šanci být milován prostě jen tak – bez výkonu, bez rolí.

Zkus si položit otázku: Kdo jsem, když zrovna nikoho nezachraňuju? A co když jsem i tak dost?

A právě k tomuto návratu k sobě se věnuju ve své knize Dovolte si štěstí.
Je o tom, jak si přestat dokazovat hodnotu výkonem, péčí nebo rolí „toho, kdo všechno zvládne“.
Jak znovu navázat vztah se sebou, s vlastním tělem, emocemi a pravdou.
Jak být pro sebe oporou — ne z tvrdosti, ale z laskavosti.

Chcete si přečíst ukázkový fragment?
Napište do komentáře BOOK — pošlu vám část knihy do zpráv.
A pokud ucítíte, že mluví přímo k vám, přidám i odkaz k objednání. 💛

14/11/2025

https://www.facebook.com/share/p/1L8PQEopKy/?mibextid=wwXIfr

Stres byl ve starobylých naukách chápán zcela jinak než v dnešním světě. Nebyl to nepřítel, kterého je třeba potlačit, ale signál, že v člověku došlo k vychýlení rovnováhy mezi vnitřním a vnějším světem.

Byl projevem rozpojení mezi tělem, duší a duchem – mezi tím, co člověk žije, a tím, co skutečně je. Staré tradice vnímaly stres jako volání duše, která se snaží připomenout přirozený rytmus života.

V elementárním pojetí čtyř živlů představoval stres přehřátý oheň a zároveň vyschlou vodu. Oheň – síla vůle a hněvu – se v moderním životě rozhořívá bez klidu, který mu dává voda emocí. Když voda vyschne, oheň pálí a tělo reaguje napětím.

Země, která má dávat oporu, se v takovém stavu stává těžkou a nehybnou, zatímco vzduch, nositel lehkosti a dechu, ztrácí průchodnost. Stres je tedy ztrátou plynutí mezi živly – člověk se stává uzavřeným systémem, který nepropouští proud života.

V taoistickém učení je stres znám jako zablokovaná čchi. Když životní energie neproudí volně, začne se hromadit v orgánech a vytváří napětí, podráždění či únavu. Příčinou je odpor – neschopnost přijmout proud života takový, jaký je.

Taoismus učí, že cesta z napětí vede skrze návrat do přirozenosti, do wu wei – stavu nečinění, který není pasivitou, ale důvěrou. Dýchání, vědomý pohyb a meditace v tichu rozpouštějí stres, protože obnovují spojení mezi tělem a proudem Tao, který nikdy nespěchá a nikdy se nebojí.

Indická filozofie nahlíží stres jako nerovnováhu mezi gunami – třemi kvalitami přírody. Když převládne radžas, energie činnosti, touhy a napětí, duše se vyčerpává.

Tamas, kvalita temnoty a nehybnosti, pak přináší únavu a otupělost.

Teprve sattva, čistá a klidná kvalita vědomí, dokáže člověka znovu vyladit.

Jóga, pránájáma a meditace mají za úkol přivést mysl do sattvického stavu, kde se napětí rozpouští jako mlha ve slunečním svitu. V tom okamžiku stres přestává být problémem – stává se učitelem, který ukazuje, že skutečný klid nepochází z okolností, ale z přítomnosti.

Hermetici by řekli, že stres je důsledkem vnitřní disonance mezi mikrokosmem a makrokosmem.

Když se člověk ztotožní pouze s malou částí své bytosti – s egem, které chce kontrolovat svět – odpojí se od rytmu vesmíru.

Tím vzniká tlak, stejně jako když se voda snaží téct proti proudu. Alchymické pojetí vidí stres jako olovo, které se rozpouští v ohni vědomí. Z napětí se tak může stát síla proměny – energie, která v sobě skrývá možnost zrodu zlata duše.

Ve starořeckém myšlení byl stres chápán jako rozkol mezi rozumem, citem a tělem.

Stoikové učili, že klid nevzniká nepřítomností problémů, ale schopností vidět věci v jejich pravém světle.

Epiktétos říkal, že člověka neznepokojují události, ale jeho soudy o nich. Když se v mysli rozplyne soud, rozplyne se i napětí. Stres je tak v této tradici slepá reakce, která se může proměnit v poznání, pokud ji osvětlí rozum a sebepoznání.

Všechny starobylé nauky se shodují, že stres není choroba, ale zrcadlo.

Ukazuje, kde proud života přestal proudit, kde se vědomí sevřelo strachem nebo pýchou. V jádru každého stresu je síla, která chce být osvobozena.

Když člověk naslouchá svému tělu, dýchání a rytmu přírody, vrací se k rovnováze, kterou nelze vynutit – jen si ji připomenout. Stres se tehdy stává bránou, skrze niž se duše učí, jak z chaosu znovu vytvořit řád.
--------
Buď v naprostém klidu: https://energiezivota.eu/produkt/superfoods/mozek/2041-asvaganda-100-tob

13/11/2025

O HOUBACH ...
Houby mají více společné DNA s lidmi než s rostlinami! 🧬🍄
Zní to neuvěřitelně, ale na evolučním „stromu života“ jsou houby geneticky blíže živočichům — včetně nás — než rostlinám. Lidé i houby patří do stejné velké skupiny organismů zvané Opisthokonta, která se vyvinula z jednoho společného předka zhruba před 1,1 miliardou let. Rostliny se oddělily mnohem dříve, a proto jsou houby a živočichové evoluční „bratranci.“ Některé druhy hub sdílejí s člověkem více než 50 % DNA — a v některých případech mají houby k člověku geneticky blíž než rostliny mezi sebou navzájem.
Další pecka: houby dýchají kyslík a vydechují oxid uhličitý — úplně stejně jako živočichové. Neprovádějí fotosyntézu jako rostliny, místo toho získávají energii rozkládáním organické hmoty. Když houba roste, vysílá mikroskopická vlákna zvaná hyfy, která fungují téměř jako nervový systém — vnímají chemické signály, mapují prostor a komunikují s ostatními houbami pomocí elektrických impulsů. Někteří vědci tuto podzemní síť přirovnávají k přírodnímu internetu.
Od medicíny (penicilin) až po výzkum duševního zdraví (psilocybin) se ukazuje, že houby jsou jedním z nejvyspělejších a nejzáhadnějších království života na Zemi. A jejich evoluční příbuznost s námi může vysvětlovat, proč látky z hub dokáží tak silně interagovat s lidskou biologií. Čím víc o houbách zjišťujeme, tím víc je jasné, že nejde jen o „rostliny bez chlorofylu“ — ale o paralelní svět, ukrytý pod našima nohama.