30/10/2025
Za doby vlády pana Fialy jsme ztráceli svobodu slova. Nyní to musíme napravit. Musíme si i posvítit na ty Urválky, kteří se zaprodali novodobé totalitě.
Zdeněk Koudelka: Rozsudek nad učitelkou Bednářovou nás vrací do minulosti
Dvě věci mne po listopadu 1989 probraly z iluzí. První byla letecká útočná válka některých států NATO proti Jugoslávii v roce 1999. Uvědomil jsem si, že mezinárodní právo nezavazuje toho, kdo je silnější.
Silné Spojené stát americké s některými dalšími státy zaútočily v rozporu s mezinárodním právem na podstatně slabší stát, který na ně neútočil. Útočníkům se nic nestalo. Stejně jako v roce 2003 v Iráku či v roce 2022 na Ukrajině. Styděl jsem se, že Zemanova vláda umožnila útočníkům využít náš vzdušný prostor pro zabíjení Jugoslávců a ničení jugoslávských měst. Oceňuji, že se Miloš Zeman za toto své špatné jednání jako prezident později omluvil.
O válečném útoku na Jugoslávii se tehdy svobodně diskutovalo. Byli u nás odpůrci válečného útoku a byli jeho zastánci. Obě strany své názory říkaly veřejně a beze strachu z postihu ze strany represivního aparátu státu. Měli jsme svobodu slova.
Ovšem za vlády Petra Fialy jsme zažili útok represivních složek státu i vlády na svobodu slova. Vzpomeňme iniciaci vypnutí vládě nepohodlných webů Vojenským zpravodajstvím v únoru 2022. To byl protiústavní krok, kdy vojáci, kteří se na tomto aktu podíleli, porušili svou služební přísahu, protože ignorovali základní právo na svobodu projevu zakotvené v ústavním pořádku. Přesto se jim za hrubý útok na ústavní práva občanů nic nestalo, měli krytí z vlády.
Naopak učitelka Martina Bednářová byla trestně stíhána za to, co řekla ve škole. Byla stíhána za slova. Stejně jako za slova pronásledoval režim nacistický a komunistický, pronásledoval i režim za vláda Petra Fialy. To je pro mne konec nejvýznamnější ideje z listopadu 1989. V listopadu 1989 studenti nestávkovali za zákaz spalovacích motorů, za ideologii klimatického alarmismu, za dotační bruselskou ekonomiku. Stávkovali za svobodu slova a za to, aby se ve škole nemluvilo o politice jinak než doma.
K odsouzení Martiny Bednářové nedošlo snadno. Zprvu ji nalézací obvodní soud i odvolací Městský soud v Praze zprostily obžaloby s tím, že nejde o trestný čin. Až na zásah některých soudců Nejvyššího soudu, kteří verzi výkladu války na Ukrajině ze strany vlády Petra Fialy chtějí chránit i za cenu zavírání lidí, došlo k odsouzení Martiny Bednářové. Sice dostala podmínku, ale když bude chtít opět svobodně mluvit o nějaké válce, tak ji přemění podmínku na vězení. Trest odnětí svobody je přímá hrozba vězením, aby lidé v rámci autocenzury už nemluvili, co si myslí.
Zarazil mne uložený trest povinnosti absolvovat kurz mediální gramotnosti. Vzpomněl jsem si na různá ideologická školení před listopadem 1989. Hloupí režimní ideologové nechápali, že těmito školeními nic nedosáhnou, jen lidi štvou, že tam musí ztrácet čas. Martina Bednářová to absolvuje stejně jako jsme absolvovali tato ideologická školení my – jedním uchem tam a druhým ven. Vnucovaným názorům se nevěří. Tento trest – školení je ukázka toho, jak je u nás ohrožena svoboda slova a jak se od svobodných 90. let 20. století vracíme do zideologizovaných dob předlistopadových.
Je fakt tak těžké pro tajné služby a represivní složky státu, včetně trestních soudů, akceptovat svobodu myslet si a říkat, co chci? Slova Martiny Bednářové nikoho nezabila, nikoho nezranila, na vývoj války na Ukrajině měla nulový vliv. Na chápání svobody slova u nás však mají vliv značný.
Jsem pro svobodu. Na rozdíl od lži Petra Fialy, který tvrdil, že jsme ve válce, je pravda, že ve válce nejsme. Pokud nejsme nějaké války účastni, ať si svobodně každý o ni říká, co chce. A to platí pro válečný útok na Jugoslávii 1999, pro útok na Irák 2003, pro válku na Ukrajině, na Blízkém Východě, v Sýrii, Jemenu, spor mezi Pákistánem a Indií i válku arménsko-ázerbajdžánskou o Karabach.
(Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., je ústavní právník, VŠ učitel a předseda brněnské Trikolory.)
