06/01/2026
Mluvíme-li o „světelném těle“, mnozí si představí spíše duchovní pojem než něco, co by mělo mít reálný základ ve vědě. Jenže právě v posledních letech se objevují výzkumy, které tuto hranici začínají překračovat. A ukazuje se, že lidské tělo je možná skutečně protkáno světlem doslova – ne jen obrazně.
Tajemná světelná vlákna uvnitř těla
Moderní experimenty naznačují, že v našem organismu existuje ohromné množství ultratenkých světelných vláken, která připomínají jemné kapiláry. Na molekulární úrovni údajně procházejí skrz tkáně a mohou sloužit jako jakési optické kanály.
Vědci Stuart Hameroff a Marshall Peneros (navazující na práci dalších badatelů) tvrdí, že právě tato světelná síť může být fyzikálním základem toho, čemu se říká světelné tělo. Podle nich nejde o metaforu, ale o měřitelný fenomén.
Zapomenutý génius, který předběhl dobu
Nejde však o úplně nový objev. Už ve 20. letech minulého století prováděl ruský biolog Alexander Gavrilovič Gurvič fascinující pokusy, které měly být dlouho skryté. Zkoumal živé buňky během růstu a dělení a zjistil, že organismy při těchto tvořivých procesech vyzařují ultraslabé elektromagnetické světelné záření. Nazval ho mitogenní paprsky.
Jeho práce však odporovala tehdejší striktní materialistické doktríně. A tak, když své výsledky zveřejnil, byl zatčen a skončil v gulagu – odmítl se totiž své teorie vzdát.
Ironií osudu je, že až v posledních letech byly jeho experimenty nezávisle ověřeny. Moderní technologie potvrdily existenci jemné mezibuněčné komunikace prostřednictvím elektromagnetických signálů. To, co bylo kdysi považováno za kacířství, se najednou ukazuje jako reálný vědecký jev.
Montagnierův šok: DNA reaguje na světlo
Do tohoto příběhu zapadá i jeden z nejodvážnějších experimentů nositele Nobelovy ceny Luca Montagniera. Jeho výzkumy naznačují, že DNA nejen nese genetickou informaci, ale také komunikuje pomocí elektromagnetických frekvencí.
Montagnier zjistil, že:
Bakteriální kultura vyzařuje konkrétní elektromagnetický signál,
tento signál přetrvává dokonce i po odstranění samotného biologického materiálu,
pokud se nepatogenní bakterie vystaví tomuto signálu, začnou se měnit – jako by jejich DNA přepisovalo pouhé pole po předchozím patogenním kmenu.
Jinými slovy: zbytkové elektromagnetické frekvence dokázaly přenést informaci o DNA a přepsat genetický kód jiného organismu.
To je zjištění, které otřásá samotnými základy biologie. Pokud je DNA schopna reagovat na světelné signály, může to znamenat, že genetická informace není uzavřená pouze v molekule, ale také v jejím energetickém poli.
Co to znamená pro pojem „světelné tělo“?
Pokud existují světelné kanály, pokud buňky spolu komunikují světlem a pokud DNA dokáže na světelné frekvence reagovat, pak se z duchovního pojmu stává velmi konkrétní hypotéza:
Živé tělo může mít svou světelnou strukturu, která nese, přenáší a moduluje informace.
To, čemu staré kultury říkaly „aura“, „prána“ nebo „énergie života“, může mít reálný fyzikální základ – byť zatím stojíme jen na začátku jeho pochopení.
Nová éra biologie?
Někteří badatelé mluví o tom, že právě teď začíná elektromagnetická transformace DNA – proces, během kterého světelné signály ovlivňují chování genetického kódu. Zní to jako sci-fi, ale první experimenty naznačují, že jsme toto území teprve začali mapovat.
A možná se v budoucnu ukáže, že lidské tělo není jen chemická továrna, ale také světelný organismus, který si sám sebe tvoří, ladí a regeneruje.
Aktivace plného potenciálu světelného těla: https://energiezivota.eu/produkt/harmonie/monoatomicke-prvky/1559-monoatomicke-zlato-30-ml
