Genealogie ZIKL - genea.zikl.cz

26/07/2023

Ladies, it looks like you have more in common with your ancient ancestors than you may realize. In a cave in Ulm, Germany, archaeologists found what they believe to be the world's first ever adult toy, at almost 28,000 years old. Known as the "Hohle Fels phallus", this siltstone phallus is 20 cm (7.8 in) and incredibly smooth despite the intense physical lovin' it likely received. It is also thought to have been used not for pleasure related purposes, but as a fertility idol.

16/06/2023

Co má společného Socha svobody se šicím strojem Singer?
Po dlouhé cestě po oceánu se migranti do New Yorku vždy setkávali s monumentem obří sochy svobody.
Tato majestátní žena, tyčící se se nad ostrovem Liberty, se již dávno stala symbolem Nového světa.
Spojené státy jej dostaly jako dárek od Francie na počest oslavy stého výročí nezávislosti.
Ale kdo je ta žena, podle které byla socha vytvořena?
Celý život Isabelly Boyerové je jako napínavý román.
Ve 20 letech se provdala za padesátiletého vynálezce šicího stroje Isaaca Singera a po jeho smrti se stala nejbohatší ženou v zemi.
Krásná, zabezpečená, zajímavá dáma, která nikdy nebyla nikým ignorována.
Nepřekvapuje tedy, že byla vybrána jako modelka pro Sochu svobody: přece jen sama byla zosobněním splněného amerického snu.
Tato žena¨se narodila v Paříži, do rodiny otce cukráře, který byl původem z Afriky, a matky, která byla Angličankou.
Novorozená holčička dostala jméno Isabella: Dobré jméno mělo být zárukou dobrého osudu.
Brzy bylo jasné, že příroda dala Isabelle vcelku zvláštní tvář.
Nebylo tedy překvapivé, že začala pracovat na částečný úvazek jako modelka už od malička.
Celý svůj život žila v ruchu velkoměst a dá se říct, že byla něco jako tehdejší celebrita.
Po smrti manžela milionáře Singera, byla ještě příliš mladá na to, aby se zaživa zahrabala pod peřinami smutku
Uplynulo několik let a Isabella si znovu vdala a vzala houslistu Victora Reubsaeta. On byl světovou celebritou a také hrabětem, takže se Isabella stala hraběnkou.
Bylo jí sotva přes čtyřicet, jako hraběnka vypadala skvěle, mohla si dovolit ty nejmódnější a nejdražší outfity.
Izabela se brzy stala hvězdou světských salónů a s oblibou byla zvána na večírky se zástupci bohémů.
Na jedné z těchto událostí se seznámila se slavným sochařem Augusta Bartoldim.
Podle některých zpráv uviděl v Isabele určitý obraz svobody, který později proměnil ve slavnou sochu.
Ve skutečnosti na něj zapůsobily hlavně Spojené státy, výlet do této země, její velikost a různé zdejší zázraky přírody na něj velmi zapůsobily.
Bartoldi se ujmul vytvoření 11 stop vysoké sádrové sochy ženy držící v jedné ruce pochodeň a v druhé listinu s datem přijetí Deklarace nezávislosti.
Později podle tohoto modelu za pomoci desítek svých pomocníků postavil 50 metrů vysokou sochu. Bylo zapotřebí celkem 31 tun měděných plechů.
Na vzniku gigantické sochy se podílely i další celebrity.
Například inženýr Gustav Eiffel se zabýval vývojem kovových armatur.
Válečný hrdina generál Sherman asistoval při výběru místa pro instalaci sochy.
Joseph Pulitzer - otec a zakladatel „bulvárního tisku“ - zveřejnil výzvy pro občany USA, aby byly získány finanční prostředky na tento projekt...
V důsledku toho byla na ostrově dříve nazývaném Bedloe's postavena působivá socha svobody s tváří s podoby Isabelly Boyer-Singerové, ženy ztělesňující „americký sen““.
Mimochodem Isabella přežila i svého druhého manžela.
A ve svých 50 letech se potřetí provdala za Paula Sohège, slavného sběratele drahých uměleckých děl.
Dožila se 62 let a zemřela v roce 1904 v Paříži.
A socha s její tváří vzhlíží nad ostrovem Liberty, symbolizuje tu největší hrdost Američanů - Svobodu.

01/05/2023

Virtual Tour (360 photo) Tomb of Ramses V
(KV 9)
With some of the broadest corridors, longest
shafts (117m) and greatest variety of
decoration, KV 9 is one of the most spectacular
tombs in the valley. Started by Ramses V and
finished by Ramses Vi, it is a feast for the eyes,
much of its surface covered with intact

hieroglyphs and paintings. The burial chamber
has an unfinished pit in the floor and a
magnificent figure of Nut and scenes from the
Book of the Day and Book of the Night.


Egyptology

02/04/2023

The great European cheese map. This is one of my all time favourites. I hope your favourite cheese made the cut... Source: buff.ly/3JVS1jq

01/03/2023

Židé vždycky "patřili" křesťanským panovníkům. V Anglii, ve Španělsku či na Sicílii byli přímo majetkem králů, kteří si svůj monopol žárlivě střežili. V silných monarchiích určovali panovníci Židům jejich představené. Tak jako činil Fridrich II. Štaufský na Sicílii. V decentralizovaných zemích, jako byla Francie, připadali Židé místní vrchnosti. V říši patřili císaři, ale Fridrich II. práva na Židy postoupil knížatům.

Panovníci i městské státy měli ze svých Židů prospěch, protože Židé provozovali lichvu. Ačkoliv císař Fridrich II. nazval v roce 1231 lichvu veřejným zločinem, pro Židy učinil výslovnou výjimku, neboť - "jejich lichva není nezákonná a zakázaná Bohem, protože nepodléhají zákonu nastolenému církevními otci". A císař, stejně jako ostatní vladaři (včetně církevních) nutili dlužníky, aby Židům spláceli dluhy. Židovské transakce byly křesťanskými vládami schváleny, podporovány a také... zdaněny. Když bylo však peněz potřeba rychle přišly na řadu jiné metody. Francouzský král Filip II.August potřeboval peníze na válku s Richardem I. Lví srdce a tak obral své Židy o majetek a vyhnal je z Francie, jenže ti odešli do sousedních zemí a zde pak zvyšovali příjmy konkurenci, byli tudíž už o 16 let později přivoláni zpět.

Přes podobné občasné excesy si panovníci nepřáli zaříznout slepici snášející zlatá vejce (Židé v době, kdy neexistoval daňový systém, představovali jediný pravidelný zdroj příjmů státu) a proto jen výjimečně schvalovali pogromy. Židovská lichva byla tudíž ve veřejném zájmu a panovníci Židy chránili. Pokud ovšem nenávist lidu k lichvářům propukla otevřeně, vládci si netroufli jít do přímého střetu a raději se pokusili něco vytřískat na konfiskacích židovského majetku. Židy nenáviděli i všichni odpůrci panovníků a proto k pogromům často docházelo v časech různých vzpour a rebelií - lidu, měst i šlechty.

Židé měli ovšem i dalšího protivníka - křesťanské kupce, kteří se snažili Židům bránit v obchodování a to místy velmi úspěšně. Židům, kteří neměli přístup k obchodování ani nesměli vlastnit půdu, tedy nezbylo nic jiného, než se věnovat lichvě, což ovšem vyvolávalo nenávist vůči nim.

Mezi Židy navzájem bylo ovšem půjčování peněz na úrok zakázáno a řada židovských učenců odmítala půjčování na úrok i křesťanům. V jihofrancouzském Perpignanu byly nalezeny notářské zápisy z konce 13.století které obsahují 14 dokumentů vztahujícím se k obchodu Židů ve srovnání s 1.643 záznamy o půjčkách peněz. Židé půjčovali bez rozdílu chudým i bohatým, měšťanům i urozeným. Předpokládá se, že Židé byli vítáni v zaostalejších oblastech a proto následovali Němce při jejich pronikání na slovanský východ Evropy. Když se však lokalita ekonomicky pozvedla, byli Židé ve světě velkých peněz střídáni křesťanskými bankéři z Itálie, kteří postupně vytlačili Židy v tomto podnikání z italských měst, Francie i Anglie. Židům pak zůstala drobnější lichva a zastavování zboží, což ovšem stupňovalo nenávist okolí.

Největšími nepřáteli Židů byl lid a duchovenstvo. Kněží byli především ideology a hlásali nálady doby, a lid trpěl bídou. Na počátku 14. století ve Francii lůza společně s řemeslníky bez práce, rolníky bez půdy a ostatní chudinou táhla krajem a vraždila Židy a malomocné. Následovalo další vypovězení Židů ze země v roce 1322.

Postavení Židů také ve 14. století oslabilo upevňování státu a nový efektivnější způsob výběru daní. Židé již nebyli nezbytní a nebylo nutné je chránit. Zastánci křesťanského bratrství nešetřili nevybíravými slovy proti vládcům podporujícím Židy a lichvu pro svůj prospěch. "Saracéni k Židům chovají větší nenávist a opovržení, než je tomu u křesťanů. Zatímco odporná hrabivost křesťanských knížat je kvůli hmotnému zisku podporuje, dovoluje jim mít křesťanské služebnictvo a olupovat křesťany nadměrnou lichvou, mezi Saracény musejí žít pouze když rukama pracují ve velmi pokořujících a hanebných profesích, jsou služebníky a otroky pohanů". (Jakub z Vitry, francouzský kardinál +1240).

Podle J.Mundy:Evropa vrcholného středověku.Pha 2008

14/09/2022

12/09/2022

Člověk má odjakživa tu smůlu, že když omylem uklouzne na křovinořezu, přijde o nohu. Navždy. Kdybychom ale disponovali stejnou mocí jako někteří žahavci, dokázali bychom při podobném maléru přeprogramovat své buňky. Buňky by dostaly