22/07/2019
Kapitola 2
Z deníčku rehabilitace
Lenka Pešková
Je až kouzelné co umí hlava vyprodukovat za myšlenky, když se dostaví bolest, kterou tělo nezná. A tak začal i můj boj hlava vs. tělo. Překonat to jedno Já a vysvětlit si, že nebudeme odpočívat a budeme i s bolesti cvičit aby se to vrátilo, do původního stavu byl pro mě ze začátku těžký boj.
Klid, dech, vnímání pohybu, koordinace pohybu, ladnost a naděje. To mi běhalo v hlavě první dny, uvědomění si, co vše, pro to, abych zvedla nohu, musí mé tělo udělat. A hlavně! Záběr rukama aby ses mohla někam přesunout. Chůze o berlích …, aneb jak se nezničit. Si můžeme probrat později.
První týdny jsem se trápila s rozhýbáním. Jen propnutí a ohnutí, kde jsem asi nejvíce bojovala s bolestí. Pokud umíte dýchat a prodýchat daný pohyb je to paráda. Pomocí dechu okysličit sval a můžeme začít s cvičením. Každý den jsem cvičila cca 2x 30-40min. Začínala jsem masáží, pomocí měkkých technik jsem vždy koleno připravila a pak jsem začala cvičit. Po rozcvičení jsem znovu koleno pohladila a promasírovala celé chodidlo, asi největší boj byl s propnutím, kdy jsem ze strany doktorů i fyzioterapeutů slyšela, že se může stát, že koleno už nikdy nepropnu do plna, jako tomu bylo před operací. A to byl výzva!
Zařadila jsem více pomůcek - Sball, velký míč, válec, ale propnutí( extenze ) se, zlepšovala jen na chvilku po cvičení pak začaly svaly opět ochabovat a stahovat se. Při rehabilitaci na mě dohlíželi celkem 3 fyzioterapeuti. Jejich slova mě vždy pohladily a já se vždy po jejich návštěvě cítila skvěle. Aneb jak duševní stav umí hýbat s tělesnou schránkou.
Po prvních 3 týdnech kdy bylo cílem 30° jsem byla na 40°a s úsměvem na tváři. Další 3 týdny 60°a za další 3 týdny 90°. Byl plán. Já to stihla na 90°už po 6 týdnech, ale jen tím že jsem opravdu poctivě zápasila.( Stále jsem byla poučována ať si štěp nevytahám- to byl můj strašák při cvičení) Zahození berlí se blížilo a tak přišlo na řadu chodilo. Po 7 týdnech jsem začala pokládat nohu a zatěžovat. S ježkem největším kamarádem chodidla, jsem plosku chodidla rozmasírovala a začala pomalu našlapovat. Je spousta návodů, způsobů, rad a někdy až kouzelnických rad jak na rehabilitaci. Já měla celkem jasno. Dát tkáním potřebný čas na to aby vše pořádně srostlo a pak můžu hopsat 😄 8. týden jsem se odvážila stoupnout na nohu a udělat pár kroků. Jak velký kámen ze srdce mi spadl, když se mi to podařilo, nemusím popisovat.😄
Po 2 měsících od operace jsem cvičila už 4x denně 30 min, propnutí už se blížilo a tak už zbývalo jen vrátit zpět sílu a objem stehna. Které po 8 týdnech vypadalo jako obalená kost. Moc bych chtěla poděkovat Compex CZ+SK za možnost vyzkoušení jejich Sp8.(www.s1w.cz) Za mě naprostá bomba! To co bych doháněla 3 měsíce a déle mi tento přístroj pomohl uskutečnit za měsíc. Doporučuji, jsem z toho nadšená ještě teď když to píšu. 😁 Stehno v plné síle a já se pomalu vracela zpět.
Za pár dní to bude 5 měsíců od mé operace. Stojím, chodím, běhám( za tou mojí malou střelou, která se po dobu, kdy já měla berle, se naučila slušně běhat a rychlost jí opravdu nechybí . Běh o berli za malou střelou je epesní záležitost 😂) , posiluju ale stále, mám v hlavě že je to jen moje koleno a nikdo jiný než já, mu pomoci/ ublížit nemůže.
A hlavně už teď vím že Oni/ Doktoři jak jsem párkrát zaslechla v čekárně za rehabilitaci a způsob uvedení do původního stavu nemohou a je jen na každém z nás, jak se k tomu postaví. Vím to, že Oni ti doktoři udělali jen to nejlepší, co mohli, aby pomohli. A toho si neskutečně vážím.
Teď už v plné síle můžu napsat: Jsem zpět!
A těším se na Vás
Lenka
Tvoje forma je tvůj chrám!
