28/12/2025
Mozek na talíři: Proč novoroční předsevzetí selhávají a slabá vůle to není!
1. ledna se dějí zvláštní věci. Lidé, kteří ještě před koncem roku ladili nejlepší recept na bramborový salát, 1. ledna mění strategii a zaměřují se na „nejlepší recept na nový život“.
A pak přijde 10., 15… 30. leden… a předsevzetí leží někde na zemi mezi ponožkami, které se taky nikdy samy neuklidí.
Možná se budete divit, ale vůle nebo naše „slabost“ v tom často nehrají tu nejdůležitější roli. Často je to kombinace čtyř velmi lidských (a vědecky popsaných) mechanismů:
1) Fresh-start efekt: nový rok jako psychologický reset
Nový rok funguje jako „časový milník“: mozek si udělá čáru a řekne si:
„To staré já… to je už pryč. Teď se do toho pustím pořádně.“
Výzkumy ukazují, že podobné milníky (Nový rok, narozeniny, začátek měsíce, pondělí…) zvyšují motivaci začít změny – třeba začít cvičit nebo hubnout.
Jenže: milník zvedne motivaci (což je dobře), ale nepřenastaví automatické návyky. Takže je skvělé, že máme novou motivaci – jen je risk ji brát jako jediný motor změny. Motivace je skvělý startér. Ale samotná na dlouhou trať obvykle nestačí.
2) Plánovací klam: plánujeme jako superhrdinové, žijeme jako normální lidé.
Předsevzetí se typicky plánuje v náladě „tentokrát to dám“. A v hlavě si promítneme budoucnost v režimu: klid, čas, energie, žádné komplikace.
Tomu se říká planning fallacy (plánovací klam): máme tendenci podcenit čas, překážky a náročnost vlastních plánů – dokonce i tehdy, když máme zkušenost, že nám podobné věci dřív trvaly déle.
Jak to vypadá prakticky?
Neplánujete „hubnutí v lednu“. Plánujete hubnutí v ideálním lednu, kde neexistuje únava, stres, práce, děti, nemoc, návštěva, PMS a chuť na něco „aspoň trochu hezkého“.
3) Autopilot návyků: většinu dne neřídí vůle, ale automat
Tohle je klíčová věta pro celý leden: Vůle je jako mít řidičák. Návyk je autopilot. A to takový autopilot, který umí převzít řízení i bez toho aby se Vás ptal.
Proto se změna tak často nedaří na stejných místech:
- večer na gauči,
- po stresu,
- u lednice,
- při „jenom jedné“ zastávce v obchodě.
A ještě jedna důležitá věc: návyky se netvoří za tři dny ani za tři týdny. V reálném životě to bývají spíš týdny až měsíce. Jedna známá studie ukazuje medián kolem 66 dní, ale s opravdu velkým rozptylem (protože jiné je „dát si ráno vodu s citronem“ a jiné „kompletně překopat Vaše stravování“).
Takže když čekáte, že „už po týdnu to bude automatické“, tak vás uklidním: automatické po týdnu bývá hlavně to, co už automatické bylo. Tedy staré návyky.
4) Abstinence violation efekt: „už jsem to porušil, tak už je to jedno“
A teď zlatý hřeb. V KBT je tohle jedna z nejčastějších mentálních pastí při změně:
Dám si něco, co bych neměl/a.
A mozek vymyslí závěr: „Zase jsem to zkazil/a.“
Emoce: vina, stud, znechucení.
A pak přichází logika, kterou si fakt nepřejete: „Tak když už, tak už.“
V relapsové prevenci se tomu říká abstinence violation effect: izolované uklouznutí (lapse) může spustit katastrofické vyhodnocení a paradoxně zvýšit riziko, že se člověk vrátí ke starému chování naplno (relapse).
Jinými slovy: problém často nebývá to, že jsme jednou něco pokazili nebo přerušili „šňůru“. Problém je význam, který tomu mozek přidá.
Tak co s tím?
Novoroční předsevzetí často selhává ne proto, že nemáte charakter nebo vůli, ale proto, že:
- nový rok vám dá startovní euforii (fresh-start),
- plán je napsaný pro ideální podmínky (plánovací klam),
- staré chování běží na autopilota (návyky + čas),
- a jedno uklouznutí se změní na „konec projektu“ (abstinence violation efekt).
A teď to dobré: když víte, kde je problém, dá se s tím pracovat.
Sledujte mě – brzy navážu postem 3 psychoTriky, jak předsevzetí postavit tak, aby přežilo nejen leden, ale ideálně i zbytek roku (a bez potřeby stát se ze dne na den superhrdinou).
Zdroje k tomuto textu:
- Dai, H., Milkman, K. L., & Riis, J. (2014). The fresh start effect: Temporal landmarks motivate aspirational behavior. Management Science, 60(10), 2563–2582. doi:10.1287/mnsc.2014.1901
- Buehler, R., Griffin, D., & Ross, M. (1994). Exploring the “planning fallacy”: Why people underestimate their task completion times. Journal of Personality and Social Psychology, 67(3), 366–381. doi:10.1037/0022-3514.67.3.366
- Lally, P., van Jaarsveld, C. H. M., Potts, H. W. W., & Wardle, J. (2010). How are habits formed: Modelling habit formation in the real world. European Journal of Social Psychology, 40(6), 998–1009. doi:10.1002/ejsp.674
- Marlatt, G. A., & Gordon, J. R. (1985). Relapse prevention: Maintenance strategies in the treatment of addictive behaviors. Guilford Press.
- Larimer, M. E., Palmer, R. S., & Marlatt, G. A. (1999). Relapse prevention: An overview of Marlatt’s cognitive-behavioral model. Alcohol Research & Health, 23(2), 151–160.
