01/04/2026
Hloubka pouště 🏜️
Poušť si mě přivolala k sobě. Tiše, jemně, ale velmi zřetelně.
Strávila jsem na Sahaře 12 dní společně s dalšími ženami, ale zároveň sama, tak jak jsem si přála. Mým záměrem bylo vyživení svého těla, odpočinek a další poznání své hloubky. Žádné očekávání, žádné programy. Chtěla jsem prostě jen být.
Poušť mi toho ale přinesla mnohem víc. Poznala jsem ji ve své obrovské síle, ale zároveň v laskavosti i jemnosti. Přinesla mi spoustu uvědomění, ale i uzdravení hluboké bolesti v sobě.
Cítila jsem se v ní jako doma. Propojená s ní… jejím našeptáváním a odpověďmi na mé otázky. Byla jsem její součástí a ona součástí mě. Hluboce jsem s ní komunikovala. Cítila jsem se nesmírně přijatá a zároveň v bezpečí. Vnímala jsem obrovský respekt, pokoru a lásku.
Poušť mě naučila přítomnosti. S každým pohybem, dechem a činností.
Propojení se všemi živly, se srdcem Sahary a se sebou samou mi přineslo neskutečný klid a zpomalení. To vědomí toho, jak málo stačí. Jak člověk má všechno, když je propojený. Ten klid v sobě se mě hluboce dotkl. Byl to zatím můj nejhlubší prožitek, který si ve svém srdci uchovám ❤️
Jsem vděčná, že jsem si na tuhle zkušenost sáhla, zároveň cítím velký smutek, že jsem poušť musela opustit. I když mé blízké miluji a jsem tu ráda, poušť si mě stále volá k sobě. Stýská se mi… i přestože je návrat do reality těžký, jsem klidnější, zpomalená, přítomná v každém okamžiku. Něco se ve mně přeskládalo. Na celé buněčné úrovni.
Už teď vím, že jsem v poušti nebyla naposledy. Je to můj druhý domov. A já děkuji, že si její esenci můžu nosit v sobě…✨💫
S láskou
Ivča
