22/11/2021
Kambodža IV
Největší trabl byl asi s nedostatkem vybavení a financí, ale s tím mi těžko něco uděláme, takže principem naší edukace bylo ošetřovatelský personál učit postupy, které byly v jejich ekonomických podmínkách realizovatelné. Nemá smysl jim vyprávět o nejnovějším krytí na centrály, když na něj stejně nebudou mít prachy, ale je fajn je naučit si před převazem katétru umýt ruce. To nikoho nic nestojí.
Celkově byly mise úžasné, strašně dobíjející pocitem, že děláte něco záslužného, prospěšného. Personál byl milý a ochotný. Rodiče vděční za záchranu života jejich dítěte. Jen ze sesterského hlediska bych viděla větší benefit pro chod jipky v odtrhnutí se od chirurgické části mise a věnování se základním intenzivním ošetřovatelským postupům, bez ohledu na diagnózu pacienta (péče o dýchací cesty, péče o CŽK, PMK,…) Tato spolupráce by, ale měla trvat mnohem déle. Například půl roku, kdy by sestra z mise dostatečně vyškolila ošetřovatelský personál a po odjezdu by si mohla být jistá, že to místní sestry opravdu chápou a ovládají.