Psychologická poradna Hygge

20/11/2025

🌿 Ano, „zlomené srdce“ skutečně existuje. A muži jím umírají častěji než ženy. Proč bychom o tom měli mluvit?

Ztráta blízkého člověka – ať už rozchod, rozvod, nebo úmrtí – dokáže otřást každým z nás. Ve většině případů se s časem a podporou uzdravujeme. Existuje ale i situace, kdy extrémní emoční nebo fyzický stres zasáhne tělo tak silně, že se to projeví přímo na srdci.

Říká se tomu „syndrom zlomeného srdce“ neboli stresovou kardiomyopatii. A i když to zní jako metafora, jde o skutečný, tělesný stav.

❤️ Co se v těle děje?
Při náhlém stresu zaplaví tělo velká dávka stresových hormonů – adrenalinu, kortizolu a dalších. Ty mohou způsobit, že hlavní srdeční komora dočasně změní tvar a přestane správně pumpovat.

Výsledkem mohou být prudké bolesti na hrudi, dušnost nebo stav, který připomíná akutní infarkt. Ve většině případů se lidé zotaví během několika dní až týdnů. Ale ne vždy.

🔍 Co víme díky současným výzkumům?
Ženy zažívají syndrom zlomeného srdce častěji.
Muži ale dvakrát častěji umírají.
U mužů bývá spouštěčem častěji fyzický stres (vážná nemoc, operace), zatímco u žen emoční otřes.
Zvýšené riziko se výrazně objevuje mezi 46–60 lety.
A jedním z hypotetických faktorů, proč muži umírají častěji, může být nedostatek sociální podpory – tedy to, že zůstávají s těžkými situacemi častěji sami.

🧠 Co si z toho můžeme vzít?
Srdce a mysl jsou propojené víc, než si mnohdy připouštíme. A náročné životní situace nejsou „jen v hlavě“ – mají fyzické dopady. Důležité je proto:

✔️ brát vážně silný stres a traumata, nejen fyzické příznaky
✔️ nepodceňovat signály, jako jsou bolesti na hrudi či dušnost po náročném období
✔️ budovat sociální oporu – mluvit o tom, co prožíváme, nebýt na těžké věci sami
✔️ všímat si mužů v našem okolí, kteří často těžší emoce skrývají

🤝 Podpora není slabost. Je to ochrana.
Ať už jde o partnera, kamaráda, rodiče, nebo kolegu – nabídnout prostor k rozhovoru může být mnohem víc, než si uvědomujeme. Péče o duševní zdraví je zároveň péče o zdraví fyzické. A někdy může doslova zachránit život.

🧡 Pokud procházíte náročným obdobím, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Je to krok odvahy, ne slabosti.

13/11/2025

🌏 Dnes slavíme Světový den laskavosti! I drobný čin může znamenat veliký rozdíl. 🤝

Výzkumy dokazují, že laskavost není jen hezké gesto — má konkrétní přínosy pro naše duševní i fyzické zdraví.
🔹 Laskavé činy pomáhají snižovat stres, úzkost i depresivní symptomy.
🔹 Fungují jako „neurologický reset“ — zvyšují vypouštění dopaminu, serotoninu a oxytocinu, a tím posilují náladu a sociální propojení.
🔹 Největší efekt mají, když nejsou provedeny kvůli uznání, ale z laskavého záměru a empatie.

✨ Proč je to důležité právě dnes?
Protože svět kolem nás čelí výzvám — a právě laskavost může být mostem mezi lidmi, posílit vzájemnou podporu a uvědomění si, že nejsme sami. Ať už v práci, doma nebo ve společnosti.

📌 Co můžete udělat právě teď:
❤️ Zastavte se a usmějte na někoho, komu jste to ještě neřekli.
❤️ Napište poděkování nebo povzbuzení – budete překvapeni, jak moc to může pomoct druhému i vám.
❤️ Vnímejte i vlastní hodnotu: buďte k sobě laskaví. Laskavost funguje i vnitřně — když s ní začneme u sebe, roste i kolem nás.

💬 Vyzýváme vás: udělejte dnes jeden dobrý skutek — třeba jen laskavou zprávu, pomoc nebo úsměv. A pokud chcete, napište, jaký čin jste právě udělali nebo co vám druhý udělal — inspirujte ostatní.

11/11/2025

🌿 Sebepotvrzení: malé cvičení, velký dopad na duševní pohodu 🌿

V době, kdy jsme často zahlceni vnějšími požadavky a očekáváními, může být síla sebepotvrzení nenápadným, ale účinným nástrojem pro naši psychickou odolnost a spokojenost.

🔹 Co to vlastně je?
Sebepotvrzení (angl. self-affirmation) je krátké cvičení, při kterém se člověk zamýšlí nad svými hodnotami, pozitivními vlastnostmi nebo tím, co ho v životě definuje. Může jít o jednoduché věci – připomenout si, co pro nás má skutečnou hodnotu, co se nám daří, nebo za co jsme vděční.

📈 Co ukazuje výzkum?
Podle rozsáhlé analýzy 129 studií s téměř 18 000 účastníky má sebepotvrzení měřitelný vliv na naši celkovou duševní pohodu – zlepšuje náladu, posiluje pocit sebeúcty, zvyšuje vnímání sounáležitosti a zároveň snižuje úzkost či negativní myšlenky.
A co je ještě důležitější – tyto efekty nejsou krátkodobé, ale přetrvávají i po několika týdnech.

💡 Jak na to v praxi:
Zkuste si každý den najít pár minut na jednoduché cvičení:
🪞 Napište si tři věci, na které jste hrdí.
❤️ Připomeňte si, jaké hodnoty jsou pro vás důležité a proč.
🧠 Zamyslete se nad tím, co o vás říká vaše reakce na těžké situace – možná víc, než si myslíte.

Takto drobný návyk může dlouhodobě zlepšit vaši psychickou odolnost a pocit životní spokojenosti.

A jak to máte vy? Co vám pomáhá zůstat v kontaktu se svými hodnotami, když je kolem rušno?

04/11/2025

🧘‍♀️ Mindfulness: Přítomný okamžik jako nástroj klidu a rovnováhy 🌿

V dnešní době zahlcené informacemi, rychlým tempem a tlakem na výkon není divu, že se naše mysl často toulá – k tomu, co bylo, nebo k tomu, co teprve přijde. Právě tady přichází na scénu mindfulness, neboli vědomá pozornost.

Mindfulness znamená být tady a teď – vnímat okamžik bez posuzování, s otevřeností a laskavostí k sobě. Pomáhá snižovat stres, zlepšuje koncentraci, podporuje emocionální rovnováhu a posiluje schopnost zvládat náročné situace.

📘 Proč to funguje?
Výzkumy ukazují, že pravidelné praktikování mindfulness mění aktivitu v mozkových centrech spojených se stresem, emocemi a soucitem. Pomáhá nám zastavit se, reagovat s rozvahou místo impulzivně – a lépe zvládat každodenní tlak.

🕯️ Praktická ukázka – 3minutové cvičení přítomnosti
1️⃣ Zastavte se. Udělejte si pohodlí, narovnejte záda, zavřete oči.
2️⃣ Zaměřte pozornost na dech. Sledujte, jak vzduch přichází nosem dovnitř a vychází ven. Nepřemýšlejte, jen pozorujte.
3️⃣ Všímejte si těla. Kde cítíte napětí? Uvolněte ho s každým výdechem.
4️⃣ Zaznamenejte myšlenky. Pokud se objeví, všimněte si jich – a nechte je odejít, jako by byly mraky na obloze.
5️⃣ Návrat. Otevřete oči, zhluboka se nadechněte a vědomě se vraťte do přítomnosti.

🌼 Mindfulness není o „vypnutí“ mysli, ale o naučení se ji lépe chápat. Každodenní praxe, byť jen pár minut denně, může přinést velké změny – více klidu, odolnosti i radosti z běžných okamžiků.

👉 Jak to máte vy? Máte svůj rituál všímavosti nebo oblíbené cvičení, které vám pomáhá zůstat v přítomném okamžiku?

30/10/2025

🌿 Vědomí, že máme kolem sebe podporu, mění všechno 🌿

Už samotný pocit, že v případě potřeby máme kolem sebe lidi, na které se můžeme obrátit, výrazně ovlivňuje naše duševní i fyzické zdraví, pracovní výkonnost i celkovou spokojenost v životě. 💬

Podle výzkumů lidé, kteří cítí podporu od rodiny, přátel nebo kolegů, lépe zvládají stres, méně podléhají rizikovému chování a celkově se jim daří napříč životními oblastmi – od zdraví až po práci.

🔹 Klíčový rozdíl:
Psychologové rozlišují mezi „skutečně získanou podporou“ (tedy konkrétní pomocí, kterou dostaneme) a „vnímanou podporou“, tedy přesvědčením, že pomoc by byla k dispozici, kdybychom ji potřebovali.
A právě vnímaná podpora má podle studií zásadní vliv na naše duševní zdraví a pocit životní stability.

📊 Analýza více než 600 studií zahrnujících 894 000 lidí z 30 zemí ukázala, že vnímaná podpora nejvíce souvisí s:
✨ lepším duševním zdravím,
✨ vyšší výkonností v práci,
✨ lepším fyzickým zdravím,
✨ nižším výskytem rizikového chování,
✨ a lepším fungováním ve škole či studiu.

Zajímavé je, že u dětí a dospívajících má vnímaná podpora ještě silnější dopad – především na fyzické zdraví a omezení rizikového chování.
Naopak u dospělých se projevuje hlavně ve výkonu v práci a celkové psychické pohodě.

🤝 Co z toho plyne pro nás všechny:
Budujme vztahy, které dávají pocit jistoty a přijetí.
Nebojme se o podporu říct – nebo ji nabídnout druhým.
Udržujme kontakt s lidmi, kteří nás nabíjejí.
V práci i doma vytvářejme prostředí, kde je „v pořádku“ říct si o pomoc.

🧠 Vědomí, že nejsme sami, je jedním z nejsilnějších ochranných faktorů duševního zdraví.
👉 Jak to máte vy? Kdo tvoří váš pomyslný kruh podpory – a jak mu dáváte najevo, že jste tam i vy pro ostatní?

19/10/2025

🧠 Virtuální realita v terapii úzkosti: Když se strachu postavíme tváří v tvář – i když jen „virtuálně“ 🎧

Virtuální realita už dávno není jen o hrách a zábavě. V rukou odborníků se stává silným nástrojem pro léčbu úzkostných poruch, pomáhá lidem překonávat fobie a získávat zpět kontrolu nad vlastním životem.

Díky speciálním VR brýlím může klient bezpečně vstoupit do prostředí, které v reálném světě vyvolává strach – třeba výšku, jízdu výtahem, létání letadlem, jízdu metrem nebo pobyt v nemocnici. V rámci terapie se krok za krokem učí zvládat úzkostné reakce, které by v běžném životě mohly být paralyzující.

Tento přístup, známý jako expoziční terapie ve virtuální realitě (VR exposure therapy), umožňuje klientům zažít stresovou situaci, aniž by byli fyzicky v ohrožení. Postupné vystavování strachu vede k oslabování úzkostné reakce, posilování sebedůvěry a schopnosti zvládat stres.

🌿 Jak to funguje?
Virtuální prostředí vytváří realistický simulovaný svět, kde terapeut může přesně řídit úroveň obtížnosti – od jemných podnětů až po intenzivnější scénáře. Díky tomu si klient s podporou terapeuta zvyká na situaci, která mu dříve způsobovala silné obavy.
Například člověk se strachem z létání může začít jen v letištní hale, postupně „nastoupí“ do letadla a nakonec zvládne i simulovaný vzlet.

💨 Důležitou součástí terapie jsou dechová cvičení
Správné dýchání pomáhá zklidnit nervový systém a snížit úzkostnou reakci. Mezi nejčastěji používané techniky patří:
🫁 Dech 4-7-8:
Nadechněte se nosem na 4 sekundy, zadržte dech na 7 a vydechněte pomalu ústy na 8 sekund. Tento rytmus pomáhá snižovat napětí a uklidňuje tělo.
🌬️ Hluboké břišní dýchání:
Zaměřte se na nádech do břicha (ne do hrudi). Položte si ruku na břicho a sledujte, jak se při nádechu zvedá. Tato jednoduchá technika aktivuje tzv. parasympatikus, který tělo přepíná z režimu stresu do klidu.

🎧 Spojení s VR prostředím:
V některých VR aplikacích se dechová cvičení propojují přímo s vizuálním obsahem – např. rytmus dýchání ovlivňuje pohyb moře, světlo nebo hudbu, což pomáhá udržet pozornost a soustředit se na přítomnost.

🌈 Virtuální realita jako cesta k odvaze
Terapie s pomocí VR je efektivní u různých úzkostných poruch – například fobie (ze zvířat, výšek, uzavřených prostor), panické poruchy, OCD, sociální úzkosti nebo posttraumatické stresové poruchy (PTSD).
Jak říká psycholožka Markéta Jablonská z Akademie věd, VR pomáhá lidem zažít situaci, která by je jinak ohrožovala, ale „v bezpečném prostředí, kde se mohou učit reagovat jinak – klidněji a s větší jistotou“.

🧘‍♀️ Strach je přirozený.
Ale není nutné, aby nás ovládal. Ať už pomocí technologie, terapie nebo obyčejného vědomého dechu – každý krok směrem k porozumění svým emocím je krokem k větší svobodě.

17/10/2025

💬 Možnost, která může pomoci – i změnit život.
Národní ústav duševního zdraví nabízí individuální psychoterapii v rámci výzkumné studie, která je hrazena ze zdravotního pojištění.

Pokud se potýkáte s úzkostí, depresí, OCD, panickými atakami nebo potížemi s regulací emocí, může to být skvělá příležitost, jak získat odbornou pomoc a zároveň přispět k rozvoji vědeckého poznání v oblasti duševního zdraví. 🌱

Psychoterapie v NUDZ probíhá pod vedením zkušených terapeutů a nabízí bezpečný prostor pro zpracování emocí, hledání rovnováhy a osobní růst.

➡️ Sdílíme s respektem a doporučujeme všem, kteří zvažují začít terapii, ale zatím nevěděli, kde začít.
Každý krok směrem k duševní pohodě se počítá.

📢 Nabízíme individuální psychoterapii v rámci výzkumné studie!

Potýkáte se s úzkostí, depresí, OCD nebo máte potíže s regulací emocí? Zapojte se do 14–16týdenní individuální psychoterapie. Terapie je hrazená ze zdravotního pojištění.

👥 Hledáme pacienty s emočními poruchami, jako jsou:
🔹 deprese
🔹 úzkostné poruchy
🔹 panická porucha
🔹 specifické nebo sociální fobie
🔹 OCD
🔹 posttraumatickou stresovou poruchou

💬 Jak to probíhá:
Po úvodním telefonickém kontaktu následuje klinický pohovor, vstupní a závěrečné dotazníky a poté jednotlivá terapeutická sezení (1× týdně po dobu 14–16 týdnů) v NUDZ.

📩 Máte zájem? Napište na maria.dodaj@nudz.cz nebo volejte na +420 283 088 2444.

08/10/2025

🎨 Když se umění potká s mozkem: jak tvoření ovlivňuje naši mysl a zdraví 🧠

Víte jak umělecká aktivita (malba, socha, hudba, psaní) rezonuje v našem mozku — a proč to má reálný přínos pro duševní zdraví.

🧭 Co ukazují výzkumy
• Při tvoření dochází k aktivaci sítí mozku spojených s emocemi, pamětí, pozorností a představivostí.
• Umělecká činnost stimuluje neuronální propojení, posiluje plasticitu mozku a podporuje rovnováhu mezi různými částmi nervové soustavy.
• Tvoření funguje jako forma regulace emocí — umožňuje nám v bezpečném prostoru zpracovat složité pocity, stres nebo únavu.
• U lidí, kteří pravidelně tvoří, byly pozorovány pozitivní efekty: lepší nálada, vyšší odolnost vůči stresu, pocit smysluplnosti.

🌿 Jak to využít v praxi
• Neřiďte se tím, zda je vaše umělecké dílo „perfektní“. Jde o proces, ne výsledek.
• Zkuste si domácí „umělecký kout“ – pár materiálů, volné listy, pastelky, akvarely, hudba v pozadí.
• Zařaďte krátké „tvůrčí pauzy“ do dne – 10 minut kreslení, psaní, improvizovaná koláž.
• Sdílejte svou tvorbu (nebo její části). Není to o kritice, ale o vyjádření a sebevyjádření.
• Pokud pracujete s týmy, zvažte kreativní workshopy jako součást péče o duševní zdraví.

💬Často můžeme sledovat, jak lidé objeví v tvorbě nejen únik, ale i nástroj proměny. Ať už jde o výtvarný deník, skládání básní nebo improvizované psaní, tvoření často otevírá nové cesty, jak porozumět sobě i okolnímu světu.

A co pomáhá tvořit Vám? Jaká aktivita vás uklidní, otevře nebo inspiruje?

30/09/2025

🚨 AI chatboty v hračkách pro nejmenší – kde končí inovace a začíná riziko?

Digitální technologie nás obklopují všude – a stále více pronikají i do dětského světa. Nedávné diskuze odborníků ale ukazují, že je nutné zvážit vážná rizika používání AI chatbotů v hračkách pro kojence a batolata.

👉 Proč je to problém?
Právě v raném dětství si děti vytvářejí základní modely vztahů – učí se, co znamená blízkost, empatie, citová odezva. Pokud však jejich prvním „partnerem v komunikaci“ není rodič nebo jiný člověk, ale algoritmus navržený pro zapojení a udržení pozornosti, hrozí hluboké zmatení ohledně emocí a vnímání lidskosti.

📌 Rizika:
- Dítě může těžko rozlišovat, co je opravdová lidská reakce a co je jen naprogramovaná odezva.
- Sociální a emoční vývoj může být deformován tím, že místo živých vztahů se dítě učí reagovat na algoritmus.
- Následky pro budoucí vztahy, empatii a zdravé sociální fungování jsou zatím neznámé.

🌱 Co s tím?
- Role rodičů je nenahraditelná – žádná technologie nemůže suplovat živý kontakt, blízkost a lidské emoce.
- Pokud už využíváme digitální nástroje, dělejme to vědomě a s hranicemi.
- Základem zdravého vývoje zůstává přirozená interakce, hra, dotek a lidský hlas.

💡 Inovace mohou být skvělé, ale u těch nejmenších je třeba být obzvlášť obezřetní. To, co se děti naučí o vztazích a emocích v prvních letech života, je základem pro celý jejich další život.

16/09/2025

Za každým šálkem kávy se skrývá příběh. O lidech, kteří ji pěstují, o krajině, odkud pochází, i o cestě, kterou urazí, než se ocitne na našem stole.

Honza Holouš vás zavede na cestu od plantáže až do šálku. Ukáže rozdíly mezi kávou z Indie a Kolumbie, vysvětlí, jak region a způsob pěstování ovlivňuje chuť a aroma.

Jeho vyprávění propojí svět kávy s kulturou a životem lidí, pro které je káva každodenní realitou a zdrojem obživy.

👉 Pokud vás zajímá nejen chuť, ale i původ kávy, tenhle vstup vám otevře nový pohled.

Event Káva & Mysl: Rituály a poznání
https://fb.me/e/3Dk3Bf6o5

ℹ️ Praktické informace
🎟️ Vstupné: 300 Kč (v ceně je výběrová káva a brunch)
🎟️ Lístky k dostání osobně v Pikola Sedmička, případně přímo na místě v den akce
📍 Kdy: středa 17. 9. 2025, 10:00–14:00
📍 Kde: Pikola Sedmička, Sokolská 586/7, Olomouc

&Mysl
poradna Hygge - Zaměstnanecký asistenční program .page

15/09/2025

Jak často pijete kávu skutečně vědomě? Ne jen na cestě, mezi maily nebo jako rychlou dávku energie?

Psycholožka Bára Kvapilová vás provede zážitkovou aktivitou „Mindful Coffee Break“. Dostanete espresso a projdete krátkou řízenou meditací, při níž zapojíte všechny smysly – chuť, vůni, tělo i dech.

Objevíte techniku „3 minutové kávové meditace“, která vám pomůže zklidnit mysl, zvýšit vnímavost a radost z přítomného okamžiku. Metodu, kterou si snadno odnesete do každodenního života.

👉 Ochutnejte, co znamená spojit kávu a mindfulness. https://fb.me/e/3Dk3Bf6o5
&Mysl
poradna Hygge - Zaměstnanecký asistenční program Tomas Q Prochazka

12/09/2025

Káva nás probouzí, stimuluje a často i uklidňuje. Ale co přesně se děje v našem mozku, když pijeme kofein?

Psycholožka Simona Cakirpaloglu představí nejnovější poznatky z oblasti neurovědy a fyziologie. Podíváme se na to, jak káva ovlivňuje naši pozornost, bdělost, emoce i impulzivitu. Diskutovat budeme i o individuálních rozdílech – proč někdo kávu snese lépe a jiný hůř.

Dozvíte se také, že mikro-dávky kofeinu mohou posílit soustředění, zatímco jeho nadměrná konzumace může přinášet potíže. A že káva má vliv nejen na naši výkonnost, ale i na emoční reaktivitu a prožívání.

👉 Pokud vás fascinuje, jak věda proniká do každodenního života, tohle je vstup přesně pro vás. &Mysl poradna Hygge - Zaměstnanecký asistenční program Tomas Q Prochazka