01/01/2026
Nový rok.
Ten zvláštní práh mezi „bylo“ a „bude“.
Lidé si přejí štěstí, zdraví, lásku…
jako by to byly věci, které se dají zabalit do papíru a rozbalit prvního ledna.
Přitom všechny ty hodnoty máme dávno k dispozici, každý jediný den.
Štěstí je v úhlu pohledu, kterým se díváme.
Láska nezačíná venku, ale doma – v srdci.
Zdraví často kopíruje to, jak se k sobě chováme, nejen to, co jíme...
A budoucnost vzniká v maličkostech dneška.
Předsevzetí si nedávám.
Svazují mě představou, jak by to mělo být.
Záměry jsou mi bližší. Jsou jako kompas – neříkají kudy přesně, ale připomínají směr.
A ten můj zůstává stejný... Propojovat lidi s krystaly – citlivě, vědomě, s respektem k Zemi, ze které vzešly 💚
Každý rok objevuju nové způsoby i své netušené kapacity.
A pokaždé znovu mě dojímá, že vůbec můžu 🙏
Že se tu skládá komunita lidí, kteří cítí podobně, ladí se na hloubku, ne na povrch.
Že tu jste ❤️
Není to samozřejmost. Nikdy nebyla.
A s každým rokem si to uvědomuju o kus víc.
Děkuju za každý nový den, který přináší dalších 24 hodin plný nových možností.
Za důvěru, podporu, vaše tiché i hlasité „ano“... I těm, kdo mi ukazují, kudy ne 😊
Moje kolektivní přání je prosté – ať nový rok není o tlaku stát se lepším člověkem,
ale o odvaze být ještě o kousek víc sami sebou 💟
