19/06/2022
Klíčová věc v životě je zodpovědnost.
✔️ Jste zodpovědní za všechno, co v životě UDĚLÁTE.
I když vás někdo navedl. I když to támhleten udělal taky. I když vám to doporučil odborník. I když jste neměli dost informací. Stejně jste to udělali vy a nesete plnou zodpovědnost.
✔️ Jste zodpovědní i za to, co v životě NEUDĚLÁTE a udělat jste měli.
✔️ Jste zodpovědní za své HRANICE. Nečekejte, až ten druhý konečně pochopí, že se k vám nechová správně. Nenechávejte to na něm. Postavte se za sebe. Jste dospělí.
✔️ Máte zodpovědnost za své POTŘEBY. Nečekejte od ostatních, že vytuší, co potřebujete a dají vám to. Nečekejte, až někomu dojde, že potřebujete pomoc. Řekněte si o pomoc, pokud ji potřebujete. Pokud to neuděláte, není to proto, že jste skromní, ale protože jste v pozici oběti, která čeká, jestli ji někdo zachrání. A když nezachrání, cítí se ukřivděná.
✔️ Jste zodpovědní za své EMOCE. Pokud vás někdo vytočil, neházejte vinu na něj, ale vezměte si to k sobě. Vaše emoce jsou vaše. Ten druhý člověk vám JEN zabrnkal na nějaké zranění. Tak se podívejte, co je v tom vaše. A zpracujte si to.
Myslete na to, že emoce, které máte, jsou vždycky vaše. Až si je zpracujete, podívejte se na tu situaci. Je potřeba ji ještě dál řešit?
Pokud vás třeba sousedka vytáčí tím, že vám ustavičně narušuje soukromí a bez pozvání vám "leze" do baráku... Tak se určitě mrkněte se na to, proč vás to tak vytáčí. Co je za tím?
Není to náhodou proto, že jste jaksi zapomněli na zodpovědnost za vaše hranice - a čekáte, až je vaše sousedka začne respektovat? A když nerespektuje a vy nejste schopni něco říct, jste naštvaní?
Takto je potřeba se na to podívat. Co mě na tom štve? A kam mě to vede? No ano, vlastně se zlobím na sebe, že se za sebe neumím postavit. Potřebuju si tady ty hranice nastavit. Jakmile to udělám, přestane mě sousedka rozčilovat. Protože mi přestane lézt do baráku.
Takže vždycky je za tou emocí nějaké naše téma, na které se máme podívat. Proto jsme si tu situaci vytvořili. Abychom si mohli něco uvědomit.
✔️ Máme zodpovědnost za svůj ŽIVOT. Za naše vztahy. Za naši práci. Za to, jestli je náš život naplněný.
➡️ Všechna vysvětlování - proč něco nejde, proč něco nemůžeme,
➡️ obviňování druhých lidí - z toho, co se nám děje,
➡️ odvolávání se - na nepříznivou situaci, nebo špatné podmínky,
jsou jen VÝMLUVY, kterými předáváme moc nad svým životem jiným lidem, situaci. Stavíme se do role oběti, která čeká, až se něco změní.
Koho zajímá, proč nejste schopni udělat ve svém životě změnu, po které toužíte? Všem je to šumák. Svými výmluvami obelháváte jen sami sebe. A taky jste jediní komu se zodpovídáte. Takže příště, až budete někomu vysvětlovat, proč ještě trčíte na místě, uvědomte si, že tyhle pohádky jsou jen pro vás, aby vás ukolébaly. Že sami sebe přesvědčujete, proč něco nejde, abyste nemuseli - nemohli jít do akce.
✔️ A poslední důležitá věc je zodpovědnost ZA DĚTI. Čím menší jsou děti, tím větší díl zodpovědnosti za ně máme. Až do dospělosti, do chvíle, kdy jim předáme celou zodpovědnost za jejich život a přestaneme jim do něj kecat😅 O tom víc příště.
Pokud zodpovědnost za sebe (a za cokoliv z výše zmíněného) přehazujete na druhé, nebo na nějakou situaci, když viníte někoho z toho, co se vám děje, tak tím👉 ODEVZDÁVÁTE SVOJI SÍLU. Jste totiž v pozici oběti, která za to, co se jí děje, nemůže. A pak s tím ale nemůže ani nic dělat. Potřebuje a čeká, až ji někdo zachrání. To je ta odevzdaná síla.
Tohle je jen o změně úhlu pohledu. Jakmile přijmete zodpovědnost za celý svůj život, tak přestanete vymýšlet výmluvy. Začnete hledat cesty a nacházet řešení.
Je to nakonec to nejjednodušší, co můžete udělat.
Ať se vám to daří, pokud chcete.
P.😘
