18/11/2025
Jak můžeme pečovat o své duševní zdraví a kde případně najít pomoc?
Seriál zaměřený na prevenci zdraví obyvatel Karlovarského kraje pokračoval v Deníku rozhovorem s MUDr. Tomášem Turkem, primářem psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov, a to na téma duševní zdraví.
👉 Pane doktore, co si mají čtenáři představit pod pojmem duševní zdraví?
„Duševní zdraví znamená stav psychické pohody – když jsme bez větších stresů, cítíme se spokojení a vyrovnaní. Dnešní doba je ale velmi uspěchaná, plná nejistoty a tlaků. Mnoho lidí pracuje nad své síly, má více zaměstnání, což vede k dlouhodobému vyčerpání. Pokud to trvá, může se z nepohody vyvinout i duševní onemocnění.
Problémem je, že lidé často sahají po nevhodných způsobech, jak stres zvládat – například po alkoholu nebo jiných návykových látkách. Ty sice krátkodobě uleví, ale problémy ve skutečnosti zhoršují.“
👉 Když člověk onemocní chřipkou, příznaky jsou zřejmé. Jak ale pozná, že není v pořádku jeho duševní zdraví?
„Příznaky přicházejí nenápadně – poruchy spánku, únava, pokles výkonnosti, podrážděnost, napětí. Často si jich dřív všimne okolí než samotný člověk.
Zpozornět bychom měli, pokud změna trvá delší dobu a začne ovlivňovat běžný život nebo vztahy. To je chvíle, kdy je na místě odborná pomoc.“
👉 Dříve bylo téma spíše tabuizováno, dnes se o něm hovoří, což je dobře z pohledu prevence. Jak tedy můžeme posílit své duševní zdraví?
„Základem je pravidelný režim, dostatek spánku a čas pro sebe. Každý potřebuje prostor na věci, které ho těší – sport, procházku, knihu, relaxaci.
Častou chybou je snaha zvládat stres alkoholem. I malé, ale pravidelné dávky mohou vést k závislosti. A stejně tak užívání marihuany – i ta může psychickou stabilitu spíš narušit.“
👉 Téma duševního zdraví se v posledních letech skloňuje zejména v souvislosti s dětmi a mládeží. Jsou právě děti a dospívající ohroženou skupinou a proč?
„Mladí lidé čelí velkému tlaku a často nemají tolik opory od dospělých jako dříve. Jsou citlivější, hůře zvládají stres. To, co se nám může zdát jako maličkost, pro ně může být zásadní problém.
Silný vliv mají i sociální sítě. Neustálé srovnávání, honba za ‘lajky‘ a dokonalým obrazem života vede u mnoha z nich k úzkostem a pocitům méněcennosti.“
👉 Kam může vést zanedbání péče o vlastní nitro a přehlížení varovných signálů těla, že něco není v pořádku?
„Nejčastěji k úzkostem, depresím nebo syndromu vyhoření. Tyto stavy přicházejí pomalu, ale mohou skončit situací, kdy člověk bez pomoci odborníka už nezvládne běžný život.“
👉 Kam se mohou lidé obracet o pomoc?
„Základem je praktický lékař – ten by měl poznat varovné příznaky a případně upravit léčbu. Následuje psychiatr či psycholog. U nás v nemocnici se snažíme pacientům s akutními potížemi nabídnout termín co nejdříve, zpravidla do týdne. Společně pak volíme vhodnou léčbu – léky, psychoterapii, nebo kombinaci obojího.“
👉 Jaká je vlastně síť psychiatrické péče v Karlovarském kraji?
„Naše psychiatrické oddělení Nemocnice Ostrov je jediné lůžkové pracoviště v kraji. Na začátku roku 2026 otevřeme nový pavilon a navýšíme kapacitu na 73 akutních a 23 následných lůžek. Takže z pohledu akutní péče to je dostatečné. Posílit by ale ještě potřebovala síť ambulantních odborníků, kde jsou stále ještě poměrně dlouhé čekací lhůty.“
👉 V mnoha oblastech známe preventivní programy v podobě různých vyšetření. Existují také v oblasti duševního zdraví?
„Prevence je klíčová. Jde hlavně o zdravý režim, dostatek spánku, pohyb a rovnováhu mezi prací a volnem. Zatím nemáme samostatný preventivní program, ale jsme schopni připravit cílené kurzy například pro manažery nebo rodiny pod tlakem. Do budoucna chceme tuto oblast rozvíjet.“
👉 Karlovarský kraj podporuje programy zaměřené právě na prevenci duševního zdraví. Existují i nějaké další možnosti, jak se v této oblasti vzdělávat?
„Ano, třeba naše nemocnice pořádá osvětové akce a přednášky ve spolupráci s městem a školami. Zaměřujeme se na rizikové chování, duševní hygienu i závislosti. Připravujeme roční cyklus dvanácti přednášek pro školy i veřejnost a účastníme se i akce Den zdraví. A v případě zájmu umíme dělat přednášky i pro firmy nebo instituce třeba v rámci manažerského vzdělávání.“
👉 Na co se při těchto akcích lidé nejčastěji ptají? A co třeba zajímá studenty?
„Studenti se nebojí ptát na citlivá témata – emoce, sebepoškozování, závislosti, vztahy. Často se zapojují i během diskuse. Je vidět, že téma duševního zdraví je pro ně aktuální a že o něj mají skutečný zájem.“
👉 Co byste doporučil našim čtenářům v rámci prevence duševního zdraví?
„U starších lidí doporučuji využít test paměti u praktického lékaře – může odhalit počínající demenci. Vedle toho je ale u každého z nás důležité vnímat změny chování u blízkých a otevřeně o nich mluvit. A pokud se vyskytne problém, vyhledat pomoc. Třeba v naší nemocnici fungujeme nepřetržitě, takže v akutních případech se na nás mohou lidé obrátit kdykoli. Ale hlavní zásadou by mělo být – pečujme o sebe. Krátkodobá špatná nálada je normální, ale pokud trvá déle, je dobré vyhledat odborníka. A nezapomínejme, že i horší den jednou skončí.“
