08/09/2025
Přestože miminko bylo plánované a s láskou očekávané, těhotenství s sebou přineslo nemalá úskalí. Dlouho jsme se nedokázali rozhodnout, zda by pro ženu bylo lepší přivést děťátko na svět doma nebo v porodnici 🤷♀️ Čím více se blížil termín porodu, tím více se její stav lepšil a stále více jsme se přikláněli k první variantě. Navázali jsme spolupráci s dulou. A miminko poctivě čekalo na její návrat z letní dovolené a hned to odpoledne začala odtékat plodová voda 😁
Ruku na srdce, trošku jsem se obávala, jak bude žena porod zvládat a tak trochu jsem počítala s tím, že potrvá spíše delší dobu. No, nekdy se pletu fakt ráda 🤪 A tak mi za chvíli volá muž, že se vlny rozběhly po třech minutách a jsou velmi silné. Slyším ji v pozadí, neváhám, je mi jasné, že musim vyrazit. Volám dule, nezvedá mi to. Nevadí, ozve se později.
Když dorazim na místo, porod krásně běží, ale v té rychlosti a síle je pro ženu nesmírně těžké se uvolnit. Partner je skvělou oporou, pomáhá ji prodýchávat, hladí ji a šeptá do ucha slova povzbuzení ☺️
Začínáme připravovat bazén. Bohužel nebyl prostor ho vyzkoušet dopředu a tak nejde napojit hadice. No nic, budeme muset kýblovat. No a aby toho nebylo málo, dochází teplá voda v bojleru. A tak hledáme nejvetší hrnce a na sporáku ohříváme vodu 🤪
Interval se ještě zkracuje, jsem zvedavá, jestli to vůbec stihneme. Konečně se dovolám dule. Má to naštěstí kousek. Žena už se začíná někam ztrácet a ona přijíždí krásně načas. Na tyhle věci je vážně skvělá a tak ženu udržuje velmi jemně “s námi” 🙏
Ještě děláme napářku, zkoušíme, zda se tam žena neuvolní lépe. Nevydrží na ní sedět dlouho, ale přichází první pocity na tlačení.
Žena se vrací do bazénku, který se nám podařilo taktikou hrnce, sporák, rychlovarka celkem slušně naplnit 🤣 Tlak zesiluje, hlavička je na hrázi, ale ta je celkem tuhá a nechce ji pustit dál. Zkusíme startovací polohu. Skvělý, tady to jde mnohem lépe. Jenže žena v té intenzitě “utíká” nad vodu. Musím hlídat, aby miminko nevklouzlo do vody a když se narodí celé, podávám ho ženě bokem, naštěstí je pupeční šňůra dost dlouhá.
Je “dobojováno”, žena si vychutnává svou sladkou odměnu. Dala to ❤️💪
Přesouvá se na připravenou matraci. Ale začíná krvácet. Bylinná tinktura moc nepomáhá. Snažím se co nejdříve porodit placentu. Ani teď to příliš neustává. Dáváme led na podbřišek. Znovu tinkturu. Kontroluji, jestli to nemůže být z nějakého poranení. Nevypadá to. Chci jí dát oxytocin. Ženě se to moc nelíbí. Sahám znovu na delohu. Je zvláštně vysoko. A pak, ani nevím odkud se to vzalo, mě napadne “močák”. Cítim, jak je plný. Žena už ztratila ne málo krve, váhám, co teď. Do podložky nechce, mám strach, že při přemisťování do sprchy omdlí. Cévku nechce, trpí na opakované zánety. Tak co teď? Riskneme to a s mužem a dulou jde do sprchy. Není to snadné, ale podaří se. Močový měchýř se vyprázdní a krvácení opravdu ustává 🙏💪
Vracime se zpět a žena už se může konečně v klidu a nerušeně dál tulit s miminkem.
Tak vítej na světě, maličká, přeju ti dlouhý a spokojený život ❤️
P.S. Když přijíždím na poporodní návštěvu, žena je úplně jak vymeněná, celá září spokojeností a na muži je vidět obrovská uleva, že má svou ženu zase zpátky, takovou, jak ji znával❤️