20/03/2026
Před 20 lety jsem stál v zákulisí přehlídkového mola v Německu a chtělo se mi brečet.
Byl jsem dvacetiletý kluk z východu, nikdo se mnou nemluvil a já si říkal, jestli to vůbec zvládnu.
A pak přišla
Nezeptala se, odkud jsem. Nezajímalo ji, že jsem nový. Prostě se ke mně přisadila, začala se smát a od té chvíle jsme byli kamarádi.
Spolu jsme pracovali v Německu, cestovali po světě, skončili v Kapském Městě díky Marcusovi Streilovi, který nás tam dostal a otevřel nám dveře, o kterých jsme ani nevěděli, že existují.
Nina, a můj agent byli ti, kteří mi ve dvaceti pomohli vydělat první pořádné peníze, koupit si auto a přežít první lásky.
Bez nich by to bylo jiné.
Dnes jsme se potkali po 20 letech s Ninou.
A víte, jak to bylo?
Jako bychom se viděli včera.
Žádná trapné ticho . Žádné “a co děláš, jak se máš” konverzace ze zdvořilosti.
Jen smích, vzpomínky a ta zvláštní lehkost, která existuje pouze mezi lidmi, kteří spolu něco opravdu prožili.
Vzal jsem ji ukázat svoji když jsme tam dorazili, vycházela právě jedna klientka. Zastavila se před zrcadlem. A začala plakat.Dobře. V tu chvíli jsem si řekl: “Robe, asi děláš něco správně.”
Od přehlídkového mola ke klinice, kde lidé odcházejí s pláčem štěstí. Od dvacetiletého kluka, kterému nikdo nepodal ruku, k člověku, který se snaží podávat ruku jiným.
Ale nechci tady hrát dokonalého člověka.
Pravda je, že jsou dny, kdy jsem tak unavený, že jak říká můj táta, “más svoji periodu.”
Nejsem dokonalý. Nikdo není.
Na Instagramu sdílíme ty hezké momenty, ale za každým takovým postem je spousta dnů, kdy to prostě nešlo.
A přesně proto jsou lidé jako Nina tak vzácní.
Protože oni vás znají i z těch špatných dnů. A stejně přijedou. Po 20 letech. A smějí se s vámi jako tehdy.
Děkuji Nine za to, že přijela.
Děkuji Kateřině, Kiki, Sone, Míše, svému agentovi,
Děkuji rodičům, kteří jsou a vždy byli nejlepší.
A děkuji svému synovi, který je dnes moje největší láska a největší radost.
Jedno jsem se za těch 20 let naučil:
Úspěch si pamatujete sami.
Ale ty správné lidi si pamatujete navždy. S láskou Rob