29/08/2019
O nástřihu hráze s fyzioterapeutem Mgr. Markem Králem.
"Pojďme se podívat na to, jak může nástřih hráze nepříznivě ovlivnit život ženy mnoho let po porodu."
Ráda uveřejňuji článek mého kolegy Mgr. Marka Krále, fyzioterapeuta pracujícího na soukromé ambulanci ve Švýcarsku a učitele Fyzioterapie funkce, učení Clary Lewitové u nás v ČR i v zahraničí.
V kazuistice Marek popisuje, jak se nástřih hráze může stát příčinou chronických bolestí hlavy. Jedná se o výjimečný text, protože (pokud je nám dobře známo) není v českých zdrojích sledován vliv epiziotomie v dlouhodobém časovém horizontu.
Někdo považuje nástřih hráze za "maličkost". Je tomu tak i ve skutečném životě? Je to opravdu nevinná záležitost?
Marek je milující táta a byl aktivním účastníkem porodů svých třech dětí. První dítě se mu narodilo do náručí na lodi na Novém Zélandu za asistence maorské porodní báby. Další dvě děti připluly Markovi do rukou doma ve Švýcarsku za asistence tamní porodní asistentky.
Jak je důležité vnímat ženu celistvě a při terapii funkčně přemýšlet, se dočtete v následujícím Markově textu:
"Milí kolegyně, kolegové, přátelé,
jelikož se v mém okolí opět množí diskuze a dotazy, týkající se porodnicko-chirurgického zákroku zvaného “episiotomie” (nástřih hráze u žen v průběhu porodu), rád bych se podělil o zkušenosti, které jsem na tomto poli jako fyzioterapeut směl získat.
Z hlediska funkčního pojetí, o které mi jde, stojí za zmínku dva velmi důležité pro argumenty:
1) epiziotomie jako ochrana před rupturou, natržením poševního introitu a perinea,
2) čistý řez se lépe hojí.
Oba body spolu úzce souvisí lokalizací i funkčně. Jeden argument pro zákrok nad rámec patofyziologických indikací je, že čistý nástřih hráze zabrání nekontrolovatelnému natržení a tím i poranění okolních tkání. Ale episiotomie nereflektuje momentální stav napětí ani měkkých tkání ani nastávající maminky a narušuje i struktury, které by při fyziologickém průběhu porodu poraněny nebyly (např. svaly). Přirozené natržení si totiž vybere cestu nejmenšího odporu, tudíž se většinou vyhýbá velkým cévám, nervům a svalům. Praxe ukazuje, že nástřih bývá většího rozsahu než by bylo nutné, paradoxně se hůře hojí a nese s sebou veškerá rizika a komplikace invazivního zásahu (infekce, hematom, rozestup operační rány). A necitlivost zásahu vůči mamince…
Studie vyjadřující se proti episiotomii hovoří o tom, že „Episiotomie provedená při prvním vaginálním porodu zvyšuje riziko spontánního natržení v dalších porodech."(Obstetrics & gynecology [online]. 2008 [cit. 2010-06-11]. Episiotomy and Increase in the Risk of Obstetric Laceration in a Subsequent Vaginal Delivery.)
Vzniklá jizva, často bývá zdrojem bolestivosti v oblasti perinea, celé malé pánve i bolestí přenesených, čímž významně zasahuje do koordinace pánevního dna a tudíž osového aparátu jedince. Máte-li zkušenosti, znalosti souvislostí a respekt k celistvosti, dokážete si funkční dopady nevhodně indikovaného zákroku domyslet: inkontinence a sexuální dysfunkce, bolesti beder a kořenových kloubů, potíže v oblasti hrudní páteře (s omezením dechu), ztuhnutí šíje a bolesti hlavy, závratě. Život je pestrý...
Rád bych uvedl kazuistiku z praxe: pacientka, žena okolo 40-ti let, přišla do fyzioterapeutické ambulance se silnými, dlouhotrvajícím chronickými bolestmi hlavy. Při vstupním vyšetření vykazovala významný hypertonus takřka celého (nejen pohybového) systému. Několik setkání jsme dostupnými technikami intenzivně pracovali na snížení tohoto napětí, abychom se dostali na realitu, která pod popsaným nálezem byla schovaná. To se po nějaké době skutečně podařilo, s výjimkou oblasti pánevního dna. Pacientka se spontánně začala koordinovaně pohybovat v prostoru trupu i při náročnějších cvičeních a efektivně zapojovala končetiny.
A někdy v této době jsem se mimoděk dozvěděl o nástřihu hráze při porodu, provedeného před mnoha lety, který pacientka ani tenkrát ani s odstupem času neprožívala nijak dramaticky a brala to vlastně jako “nutnou součást porodu”. V době bezprostředně po zákroku byla velmi bolestivá v oblasti perinea (zejména v sedě) a v průběhu let si v podstatě celý aktuální hypertonus “vybudovala”. Vlastně jako ochranu před bolestí, držení moče při inkontinenci a ochranu při sexuálním styku.
Jako doplnění další práce jsem jí vysvětlil autoterapii jizvy a hráze. Její vlastní práce se povedla. Bolesti hráze ustoupily a bolesti hlavy též. Jestli se jí zlepšil partnerský život nevím.
Někdy i takové jsou cesty fyzioterapie!
Mgr. Marek Král
