Dula.Vendula

20/12/2025

Vánoce jsou pro naši rodinu jedním z nejkrásnějších období v roce 🤍
Časem, kdy se pravidelně potkáváme s rodinou, zpomalíme a jsme spolu.
Slavíme s babičkami i dědečky – každý rok střídáme🎄

Mezi dospěláky máme naši oblíbenou tradici „Secret Santa“ 🎁
Každý si z klobouku vylosuje jednoho člověka, kterého obdaruje. Jen jeden dárek pod stromečkem.

Dětem nosí dárky Ježíšek… a já dodnes vlastně nechápu, jak se to děje ✨

Od 2. ledna držím dulí pohotovost a s radostí se těším na novoroční miminko v porodnici Krč 🤍

A vám všem přeji ty nejkrásnější Vánoce –
v rodinném kruhu, se spokojeným bříškem a s laskavostí k sobě i k druhým.

Mějte se rádi ❤️

30/11/2025

Každý rok píšeme dopisy Ježíškovi. Jasně, je to super praktický způsob, jak nakouknout do dětských přání… ale hlavně je to náš rituál. Společný čas. Hravost. Tvořivost. ✨

Letos jsme to ale posunuli na úplně jinou úroveň. Připravili jsme Ježíškovi malý oltář plný ozdob, cestu k němu jsme vyzdobili zapálenými svíčkami… a celá rodina složila slib, že tentokrát neusneme a počkáme, jestli si Ježíšek dopisy vyzvedne. Ruku na to! 🔥😂

A teď pozor — během rodinné karetní hry, kdy jsme všichni hráli, dopisy zmizely. Jakože fakt zmizely.
Takže?
✨ On existuje. ✨

Krásný advent všem,
Dula Vendula 💚

29/11/2025

Krásný příběh Laury a její malé D.*
D je třetí miminko – zrozené v klidu, síle a hluboké lásce své mámy.

S Laurou jsme se setkávaly v předporodní i poporodní péči. Věděly jsme, že k porodu to možná nestihnu – a taky ne, byl rychlý a já zrovna daleko. D přišla na svět ambulantně v Podolí, jemně a sebevědomě, doprovázena ženou, která byla v absolutní kontaktu se svým tělem.

V šestinedělí jsem pak byla její oporou – stabilizovala jsem domácnost, starší děti, vařila, sdílela její příběh. Jemná rebozo péče, pohlazení prostoru i duše.

Čím více žen doprovázím, tím silněji vnímám, jak zásadní je, aby žena po porodu zpomalila. I když má pocit, že má energie na rozdávání, právě teď je potřeba ji chránit – protože se bude hodit, až se pomalu začne rozplývat ten poporodní obláček.

Šestinedělí je návrat k přírodě. K tomu, kdy zůstáváme v pelíšku, nasáváme vůni svých dětí, ladíme frekvenci celé rodiny a necháváme hormonální koktejl, aby se usadil.
Všechno je vítáno. Všechno má svůj čas.

U Laury jsem viděla nejpřirozenější plynutí mateřstvím, jaké jsem kdy zažila. Ona je žena, která se pro mateřství narodila. Nikam nespěchá, nic netlačí – jen plyne. A je to pro mě obrovská inspirace.

Přeji celé rodině jen to dobré.
S láskou,
dula Vendula

*Laura si nepřála uvádět celé jméno holčičky

01/05/2025

❤️

🧙‍♀️🧹 Dula jako čarodějnice?
V batikované sukni, s bubínkem a vykuřovadlem?

Jo, i tak si nás někdo představuje.

Ale většinou nedržíme kadidlo.

Spíš držíme ruku.

🧡

Dula je hlavně ta, která naslouchá, ztiší místnost, dodá odvahu, neodejde, když přijdou slzy.

A to je možná ta největší magie ✨🪄

Duly jsou různé. A každá pracuje trochu jinak – podle toho, co je blízké jí a ženám, které doprovází.

Ale ve své podstatě není práce duly o rituálech. Je o přítomnosti, laskavosti, klidu, péči.

O věcech tak obyčejných, že jsou až vzácné.

Takže ano, možná máme v sobě něco z těch dávných čarodějek – z žen, které věděly, jaké byliny používat, jak utišit strach, posílit důvěru v tělo. Ale většinu času netančíme v dlouhých sukních okolo ohně. Spíš tančíme okolo vás a vašich potřeb. Přesně na míru, individuálně, s jemností a srdcem.

👉 Jak jste si dulu představovali vy, než jste ji poznali?

19/07/2024

V kmeni Himba v Namibii v Jižní Africe je datum narození dítěte stanoveno, nikoliv v době jeho příchodu na svět, ani při početí, ale mnohem dříve: v den, kdy žena pocítí touhu stát se matkou.
⠀
Když se žena rozhodne, že bude mít dítě, usadí se a odpočívá pod stromem, a poslouchá, dokud neuslyší píseň dítěte, které se chce narodit. A poté, co slyšela písničku tohoto dítěte, se vrací k muži, který bude otcem dítěte, aby ho naučila tuto písničku.
A pak, když se milují, zpívají píseň dítěte, aby ho pozvali. ⠀
⠀
Když je matka těhotná, učí zpěv tohoto dítěte porodní asistentky a starší ženy z vesnice. Takže, když se dítě narodí, staré ženy a lidé kolem něj zpívají jeho písničku, aby ho přivítali. ⠀
⠀
"Jak dítě roste, ostatní vesničané se učí jeho písničku. Takže pokud dítě upadne, nebo se zraní, vždycky si najde někoho, kdo ho vyzvedne a zazpívá mu jeho písničku.
Stejně tak, pokud dítě dělá něco úžasného, nebo úspěšně prochází obřadem zasvěcení, lidé z vesnice zpívají jeho píseň, aby ho ctili. ⠀
⠀
Pokud se dotyčný kdykoli během svého života dopustí trestného činu nebo společenského činu, který není v souladu, volá se jednotlivec do centra obce a lidé komunity kolem něj tvoří kruh. Potom zazpívají jeho píseň. ⠀
⠀
Kmen poznává, že korekce asociálního chování neprochází trestem, je to láskou a připomínkou identity. Když poznáte vlastní písničku, nechcete a nepotřebujete dělat nic, co by tomu druhému ublížilo. ⠀
A stejně jako v jejich životě. V manželství se písničky zpívají společně. ⠀
⠀
A když zestárne, dítě leží ve své posteli, připraveno na smrt, všichni vesničané znají jeho píseň, a zpívají, naposledy, jeho píseň.”
A tak se vždy cítí milováno a přijímáno ❤️

*zapůjčeno z fb

02/03/2024

V bříšku těhotné ženy si povídají dvě miminka.
První se ptá druhého: „Věříš v život po porodu?“
„Určitě. Něco musí být. Možná jsme tu právě proto, abychom se připravili na to, co bude pak.“
„Hloupost, žádný život po porodu není. Jak by vůbec mohl vypadat?“
„To přesně nevím, ale určitě tam bude více světla, než tady. Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.“
„No to je přeci nesmysl. Běhat po svých a jíst pusou, to je úplně směšné! Živí nás přeci pupeční šňůra. Něco Ti řeknu: Život po porodu je vyloučený – pupeční šňůra je už teď moc krátká.“
„Ba ne, určitě něco bude. Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme zvyklí tady.“
„Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život není nic, než velká stísněnost v temnu.“ „No, já přesně nevím, jak to bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.“
„Máma? Ty věříš na mámu? A kde má podle tebe být?“
„No přece všude kolem nás! V ní přeci žijeme. Bez ní bychom nebyli.“
„Tomu nevěřím! Žádnou mámu jsem nikdy neviděl, takže je jasné, že žádná máma není.“
„No, ale někdy, když jsme zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá, nebo cítit, jak hladí náš svět.. Víš, já si fakt myslím, že opravdový život nás čeká až potom..“