19/11/2025
O píchání a tak trochu o princeznách. Je tu nejsilnější novoluní roku 2025. Jestli jste čekali, "co to WTF má v tomhle roce být?" tak je to tady.
Myslíte, že máte jasno? Že tenhle rok, s tou svou podivnou příchutí už nějak doklepe? Pokud by to tak bylo, mně osobě by v něm něco chybělo. Něco veskrze lidského.
Píchání.
V té záplavě chaosu uvitř i venku, emocí v (a)sociálních médiích se mi svět zdá jak vystřižený z apokalyptického sh*tcomu. Vám ne?
Valí se ven spoustu bahna a já si občas takhle ráno říkám, jak je čím dál těžší to z těch očí a duší vymýt. Aby člověk zas chvíli viděl třeba i tu krásu.
Třeba svítání. Které je za oknem, když vám právě píšu.
A o tom omývání to tak trochu (hodně) bude. Ještě víc o strachu. A úplně nejvíc o píchání.
Během následujících 14 dní či měsíce se dozvíte něco přímo pro vás - o vás.
A bude toho dost na dalších 6 měsíců - protože novoluní dosahuje až ke "svému" úplňku za dalších 6 měsíců.
Víc než kdy jindy teď budou události podstatnější a víc než kdy jindy bude záležet na reakci na události, pocity a podněty.
Nebo spíš na naší odvaze či strachu. Ta klíčová věc se totiž nenachází tentokrát venku. Ale uvnitř. Nebudu napínat, sám jsem jak špagát při každém štíru , jdeme na to.
Novoluní se odehraje ve Štíru v 7:46 20.11., tedy ve čtvrtek ráno - na posledních stupních Štíra.
Ty stupně jsou hodně podstatné. Jestliže se jakýkoli archetyp či událost objevuje na tzv. anarektickém stupni - znamená to vyvrcholení, nebo spíš kulminaci. Je to kulminace archetypu Štíra, což je nesmírně zajímavý a zároveň pro nás lidi dost podivný archetyp. Populární "pozitivní" astrologové asociují Štíra s tajemnem, transformací. Já bych raději pro náš účel zůstal u helénského výkladu - Štír je archetyp potlačeného, skrytého. Něco, co MY musíme přijmout. neznamená to žádnou transformaci. Znamená to, že to tam dávno JE, jen my máme kaťata plná kdyby to mělo vylézt. Ne nadarmo se Štír asociuje se smrtí - společenským tabu.
Ono to totiž vůbec nejdřív musí přijít na světlo, aby to začalo skutečně fungovat. A tím stržcem té brány jsme my sami - tedy spíš náš strach.
ŠTÍR A JEHO “TAJEMSTVÍ”
Ti, kdo mají Štíra v ascendentu, možná tuší, o čem mluvím.
Bývají to lidé s pochybami - třeba o své moci. Lidé plní hlubokých pocitů…které ale neprojeví. Lidé, kteří mají více ež jakýkoli jiný archetyp ve svém životě hrají hru a schovávanou se svým strachem
Tento strach se projektuje na okolí, a tak hodně štířích archetypů chodí světem a má pocit překážek a nepochopení - či má přímo strach z moci a hněvu.
Nechci se více pouštět do štířího ascendentu, už jen protože jeho příběhy jsou plné emocí a projekcí a nechci se někoho nerad dotknout (což je také štíří záležitost).
Je to prostě zajímavé znamení pod vládou Marsu (hněv a moc), fixní znamení (potřebuje hodně v životě projít a zažít, aby se rozhodl nemít strach), ve vodním živlu (pocity a skrytost) a ženské modalitě (nebudu komentovat).
Štír je prostě hodně o moci. Ale moci nepřímé a skryté. A dokud je tahle moc nepřiznaná, skrytá, dokáže být nesmírně destruktivní. Je to takový ten archetyp vnitřních pocitů, vášní, nadějí, ale i nenávistí, který držíme v sobě - a čekáme, že nás toho "někdo někdy zbaví".
Protože je štír hodně o věcech skrytých, vezmu vás za tajemstvím jedné pohádky.
ŠÍPKOVÉ PROKLETÍ
Vzpomínáte na pohádky o šípkových princeznách? Tahle pohádka má v sobě jedno naprsto zřetelné a přesto skryté poselství. Přesný archetyp štíra.
Napadlo vás někdy, že ty trny - ten spánek - nebylo prokletí, co se princezně - "stalo"?
Že ty trny, strnulost - je ta princezna sama?
Princezna, která kvůli svému vlastnímu strachu ze života a dospělosti nechala zamrznout celé království?
Že ten princ prosekvávající trny - je odkazem na její vlastní odvahu, kterou se rozhodla "hodit na někoho jiného", aby mohla dál setrvávat ve svém pohodlí?
Právě tahle pohádka odkazuje na princip archetypu štíra.
A co se stane, pokud nedojde k jeho vývoji.
Štír totiž na prvním místě vyžaduje odvahu, aby se jeho skutečná síla mohla projevit.
Aby mohla proměnit království.
Jenže - to nemusí být moc přijemné. Nebýt bezmocný totiž člověka připraví o iluze "zachránců" - princů.
Nebýt bezmocný znamená také stát v určitých ne úplně komfortních situacích. Proskávat se - třeba i vlastním trním.
Znamená to, že nebudou fungovat "laskavé lži". Že nám to nedovolí spát - nebo hrát role, za které jsme oceňováni.
Právě takhle pohádka teď skutečně nastává. S posledními stupni - jde k finále.
POSLEDNÍ STUPNĚ K PRŮLOMU - URAN, BÝK - repete
Poslední stupně. Odkazují nás ke kulminaci.
Teď anebo…až za hodně dlouho.
Poslední stupně se netýkají totiž netýkají jen Štíra.
Naproti, v opozici k novoluní je totiž přímo Uran v Býku - a hádejte kde.
Na posledních stupních! Ten Uran v Býku, který dokonale přeoral náš pocit bezpečí za posledních 7 let - během celé pandemie a po ní.
Uran je principem skokových změn, průlomů, inovací. Zemětřesení. Do Býka nám na chvíli zacouval, aby tam "ještě něco dodělal".
"Proboha co?", říkám si, když se ohlédnu za tím brajglem ve svém životě.
Ale to píchnutí kolem osrdí mi naznačí, že tady ještě hotovo není. Jakoby něco nesedělo. Jakoby duše či srdce nedosedly do těla.
Jakoby to “moje jistý” vlastně bylo něco, z čeho jsem vyrostl.
Mezi Býkem - tedy mezi hmotným potěšením a růstem - a mezi Štírem - tedy naší odvahou jej žít - nastává tenze.
Jako každá opozice nám dává NA VÝBĚR. Je to dilema, které máme před očima.
DILEMA
Opozice mezi novoluním a Uranem ukazuje na výběr, který princezna v šípkové pohádce - prošvihla, anebo spíš “propíchla”.
Všimněte si - všechny postavy v té pohádce představují její vlastní části psychiky.
"Rodiče", kteří se holčičku snaží chránit před "trny" dospělého a svobodného života - jsou její vlastní obranné komplexy. Její vlastní přesvědčení. Chce mít svět takový, aby odpovídal jí. Nechce vlastně svět, který by mohla objevit, anebo jej mohla obohatit. K tomu by potřebovala svou vlastní odvahu a moc. A ta ji děsí. Trny - jako připomínka zkušenosti lidského života. Chyby, ze kterých se učíme. Strachy, které překonáváme. A to princezna nechce. Je to nepříjemné. A tak to její “programy” vyřeší. Tím, že všechny trny odstraní. Její rodiče v té pohádce jsou její vlastní strach.
Její duše se tak rozhodne doslava vzdát své moci, odvahy, aby mohla žít dál svůj vysněný svět, kde je o ní pečováno. Kde může být krásná, sladká a nevinná.
Ale kde si ani princezna doslova nepíchne.
Jenže podvědomí není odpadkový koš. Nikdo ho nevyáží a cokoli tam je, tam prostě je.
A tak další část její nevědomí - babizna, symbol její moudrosti ( možná sama princezna za několik desítek let o dost mOudřejší) - jí do vědomí nějaký ten trn vpasuje. Vřeteno. Symbol času.
Na to její vědomí reaguje odmítnutím. “Trny ne, já přece nevím, co s nima, trny pro mne nejsou!” - a ouvej. Nastává zamrznutí.
A trny jsou najednou všude.
Celé království, které jí chrání - strne. Strne v podobě, kdy byla jako dítě. Aby mohla být dál jako dítě.
Zabrání růstu. Zabrání životu.
A tohle novoluní to servíruje i nám. Podobné dilema.
Máme před nosem nějakou formu stability, kterou jsme si vybudovali během těch let, co byl Uran v Býku (pandemie až dnes).
Křečovitě se jí držíme. Kdo by ne - byla to přece jízda.
Zároveň ale cítíme, že to, co se tlačí ven ze Štíra - by mohlo tuhle stabilitu, tenhle vysněný kus "toho mého šípkového království" docela zneplatnit.
Možná bychom si museli přiznat, že něco v našich pocitech s tímhle "bezpečím" neštimuje. Možná, že to "býčí pěkno" prostě také už dobře známe.
Možná, když si říkáme, že "člověk má být vděčný za trochu toho pohodlíčka, když si ho zasloužil", cítíme takový pocit jako když máte prst v krku. Chce to ven. A nejde to zpátky.
Možná, že podvědomě i tušíme, že když teď kývneme na to království "bez trnů", čeká nás pohodlný, ale strnulý a prázdný spánek.
Je to cesta, jak si uchovat svou bezpečnou verzi reality.
Ve které se bojíme (i svých) trnů.
Tahle nabídka je v naší psychice od našeho stvoření. A během tohoto novu a týdnech dál - vyjde ven.
POSLOVÉ, BABIZNY
Na tomhle novu mne baví nejen jeho důležitost, ale i určitá poťouchlost. Tam, kde by člověk čekal ve štírském duchu spíš hodně vnitřní práce, hodně tajemství, naznačování, hloubek - tady nebude moc o čem.
K novoluní, tedy spojení Slunce s Lunou se totiž naprosto výjimečně přidává i Merkur a vytváří tak tzv. kazimi. Vstupuje do “srdce Slunce”.
Pokaždé, když se Merkur spojí se Sluncem, něco se stane - v našem myšlení, rozhodování. Můžeme se setkat se zprávou, setkáním, myšlenkou - která nám doslova "nadrbne" současný koncept.
Je to reset. Jako když zhasnete a rozsvítíte. A teď se bude svítit - ve štíru. Na všechny naše potlačené věci.
Zdá se tedy, že nějaká ta pohádková bytost se chystá i na nás.
Nějaká, co si na sebe vezme podobu pro svět přijatelnější - ale se stejným posláním. Ať už je to email, setkání, vzpomínka, nálada…
Vyhází nám před oči přesně to, co se snažíme potlačit.
Co snažíme potlačit, aby se nám to "býčí chvilku dobrý” nerozsypalo.
Aby nám dala nabídku, jestli vážně chceme tahle flikovat dál a dusit v sobě něco reálného jen protože z toho máme strach.
Je to ohromný tlak na upřímnost a odvahu.
Tady se musím i trochu pousmát - když se dívám, že právě tento den americký kongres schválil uvolnění Epstein files - tajemství, které docela straší americkou administrativu. Nemůže být lepší zobrazení 🙂
V našich životech to nemusí být o vyhazování špinavého prádla. Někdy si naopak nechceme vzít třeba ty krásné šaty, protože se bojíme…ať už tak nebo tak.
CHYTÁK
Je tady jeden chyták, o kterém vám chci říct.
Celé mi to totiž připadá jako vtipná pastička - pro ty, kdo budou chtít nabízet okolí to blýskavé býčí, když dole je tmeno štíří (třeba jako pan US prezident…) Anebo pro ty, kdo si vyberou to šípkové spaní...protože se prostě bojí.
V opozici k novoluní je Uran - který je retrográdní. Uran je zdrojem průlomů, rozhodě ne stability. Couvá, takže nás vede do minulosti!
A to přesně k něčemu z minulého listopadu, ledna až března, kdy byl na stejných stupních.
Tam, kde jsme začali vytvářet něco - kde jsme něco rozhodli - abychom získali stabilitu. Tehdy se to zdálo jasné.
A teď? Je tam chyták 😊 Jsme na stejném místě a před očima máme lákavéhopohodlného Býka. Ve kterém je ale doslova dynamit na posledním stupni.
A to je ta pastička. Tik tak. Jak to tak bývá v akčních filmech.
Jsem přesvědčený, že pokud TEĎ sáhneme po tom býčím, stejně jako ve zmíněných datech -
Pokud to uděláme stejně…
Pokud zase potlačíme pocity ze Štíra…
Uran z Býka zamrká...a vytáhne pomyslnou pojistku. A bum.
Vymalováno. Naše království je v trapu.
Usneme.
Namísto bezpečí - strnulost - namísto bohatsví a růstu - dostaneme napodobeninu.
To, co jsme považovali za býčí, se už totiž proměnilo.
Naše opravdové já už tomuhle království dávno neodpovídá. Chce něco jiného .
Pravdivějšího.
Tam, kde se srdce vzdálí od hmoty, naše skutečné pocity od našich činů - nemůže dojít k růstu. Realita totiž přestane odpovídat pravdě.
VELKÁ TROJROHÁ VODNÍ MAGIE
Pokud ještě nemáte pocit, že vaše pocity teď skutečně mohou být "k něčemu"…anebo pokud si stále myslíte, že potřebujete odvahu od někoho jiného… možná vás přesvědčí i další kontext.
Do celého novoluní je zapojený tzv. velký vodní trigon. Spojuje Raka (Jupiter), Ryby (Saturn a Neptun) a nyní i právě Štíra (Slunce, Luna, Venuše, Merkur).
Je to neuvěřitelně silná kombinace, která nás přímo orientuje na POCITY - a jejich integraci. A tohle novoluní přichází jako roznětka.
Tyto dva týdny BUDOU O NEUVĚŘITELNÉ ZÁPLAVĚ POCITŮ. Které se konečně budou moci vyhrnout a udělat co mají. Jestli jim to dovolíme.
A jedinou příměsí je tu ODVAHA.
Nechat se doslova “opíchat” trním.
Tak se totiž SKUTEČNĚ proměňují království.
Pokud se chceme trnům vyhnout … i to jde. Jen si budeme muset nějaký ten pátek, rok, deset počkat. Ve strnulosti a spánku.
Než se tím někdo proseká. Za nás.
(jestli si nyní vyberete se nepoškrábat a budete dál dělat, že ehm cokoli - nepište mi prosím za půl roku, že “už nevíte, co nebo jak udělat ve svém životě jinak”…)
Moje doporučení? Stoupněte si do toho. Může to být těžký, ale to důležité věci jsou.
Odvaha není o tom nemít strach - je to schopnost být se strachem a přesto udělat krok.
A ne nebude jasné, k čemu to vede.
Když se dějí NOVÉ VĚCI, tak se k tomu teprve musí najít ve vědomí pojmy.
Princezna se taky musela napřed tou královnou stát (od malička jsem se upřímně divil tomu princovi, proč by s ní chtěl být, když vlastně jen spala)
Ať vás teď potká cokoli. Ať se ve vás děje cokoli. Zkuste to nezametat.
Zkuste před tím neuhýbat - i když vám to hrozí rozkopat býčí bábovičky, které jste si za rok mohli postavit.
Je to totiž vaše.
A je to skutečné.
Je to to, co proměňuje šípková království na - život.
Jaký je.
Adam
P.S. Za 14 dní bude úplněk. Tam to bude ještě víc cítit. Tak šup :-)
P.P.S - Váš příběh může mít mnohem víc detailů a vy se v něm můžete o hodně lépe vyznat! Jen za minulý měsíc jsem se viděl s 8 z vás na online konzultaci s osobními příběhy . Dělá mi to radost. Protože každého z nás má ten příběh jinou podobu, sem mohu napsat jen rámcová témata. Když se budete chtít podívat na ten svůj - ozvěte se.
Kombinuji archetypovou astrologii s terapeuticko/koučovacím doprovázením. Zdá se, že je to užitečná cesta :-) Jo a do konce roku to je za babku.
