04/02/2026
Stres, úzkost a vyčerpání často nevznikají proto, že bychom „nezvládali život“.
Vznikají proto, že se snažíme žít život pro ostatní.
Když se dlouhodobě přizpůsobuješ očekáváním okolí, dostáváš se pod tlak.
A psychologie je v tomhle jasná: pod stresem se mozek stává méně efektivním, hůř se rozhoduje, rychleji se unaví.
Rozum nemá prostor přemýšlet – jen přežívá.
Nejsme stroje.
Nejsme nezničitelní.
Každý z nás má své hranice. A právě jejich ignorování je tím, co nás pomalu vyčerpává.
Stres je největší virus dnešní doby.
Nenápadný. Společensky přijímaný. Ale dlouhodobě devastující.
Péče o sebe není sobectví.
Je to nutnost.
Protože jen člověk, který respektuje své hranice, dokáže fungovat dlouhodobě – s klidem, výkonem i smyslem.
Je čas přestat se snažit vyhovět všem.
A začít myslet i na sebe.