03/01/2026
Dnes máme 4. superúplněk v řadě pod nadvládou raka.
Rak je nositelem lásky a něhy. Pomůže nám otevřít srdce a změkčit jej, uvědomit si jeho tón a nechat se jím vést.
Následující měsíc bude hodně o bilancování. Protože víme, že Novým rokem práce toho uplynulého 2025 nekončí, ale pokračuje až do jarní rovnodennosti.
Všechno, co máme v plánu, se právě nyní stává semínkem, které vyklíčí až na jaře, kdy nám přijde více energie.
Budeme tedy pořád zpracovávat stará témata, která se nám neustále vrací do života, odpouštět staré křivdy a čerpat sílu od našich předků. Zvědomte si hvězdu rodu a nechte se jí vést.
Můžeme cítit určitou stagnaci a nehybnost nejen v přírodě, ale také v našich životech, což se může odrazit ve zvýšené únavě a neochotě pouštět se do výraznějších změn.
Znamení Raka není o emocích tak, jak se o nich běžně mluví. Nejde o „citlivost“ ani o návrat do dětství v terapeutickém slova smyslu. Rak otevírá paměť pole. Vrstvy, které nejsou osobní, ale přesto skrze nás žijí.
Rak nás vede do těla a učí nás:
1. Paměť bezpečí vs. paměť přežití
Kde se stahujeme, kde chráníme něco, co už není ohroženo, kde neumíme přijímat, protože kdysi to nebylo bezpečné...
2. Nevědomá loajalita k rodu
Rak vládne rodu, nikoli romanticky, ale z paměti buněk. Kde neseme emoce, které neprožila tvá osobnost, ale reaguje na ně rodová paměť?
3. Emoce, které nikdy neměly prostor
Nejde o to „něco cítit“. Jde o to, že některým emocím nebylo nikdy dovoleno vzniknout.
4. Přijímat bez podmínek, hlavně sebe
Rak odhaluje místo, kde dáváš, abys byla přijatá, pečuješ, abys měla hodnotu, držíš, protože se bojíš opuštění.
Uvědomme si, že přijetí není výměnný obchod. Pokud něco dáváš s očekáváním návratu, Rak tě stáhne do prázdna, aby sis toho všiml/a.
5. Domov není místo, ale stav nervového systému
A také vytáhne témata lásky k sobě a druhým, emocí se kterými si nevíme rady a ukáže nám pravdu ve vztazích...
Jízda prostě nekončí a jestli chceš začít rok víc vyrovnaně, zvu tě na workshop Emocí, který začíná 23.ledna.
Naučíme se jak s emocemi pracovat a lehce se vracet do bodu nula, i když jsme si prožili trauma, které často roky odmítali povolit.
