17/12/2016
CO NEVÍTE O ADVENTU
Slovo advent pochází z latiny (adventus = příchod) a symbolizuje začátek liturgického roku a přípravu na Vánoce. Vyznačuje se dvojím očekáváním - slavnosti narození Ježíše Krista a jeho druhého příchodu na konci času. Adventem je nazýváno období čtyř neděl před vánočními svátky.
Komerční pojetí adventu
Dnes se sice jednotlivé adventní neděle označují slovy železná, bronzová, stříbrná a zlatá, ovšem jde o čistě komerční názvy, které nemají vůbec nic společného s křesťanskými tradicemi. Jde vlastně o jakousi formu „santaklausovství“ - Santa Klaus je postavička, které vdechla život před více jak sto lety značka Coca Cola. Označení adventních nedělí podle cenných kovů je pouze snahou o povzbuzení komerčního pojetí Vánoc a podporu zákazníků v nákupech dárků, potravin, zbytečností a kýčů. A i obchody mají o adventních nedělích prodlouženou otevírací dobu a náměstí měst jsou až do večerních hodin plná stánků. Je paradoxem, že nákupní honička je prezentována pod pláštíkem nevinného dítěte, které nic nepotřebuje a slunovratu, který též nemá nic společného s materiálními hodnotami.
Historie adventu
V dobách pohanů bylo toto období spojeno se zimním slunovratem a s očekáváním jara, kdy se po dlouhé zimě zase zrodí nový život. Období adventu tedy bylo vázáno k zimnímu slunovratu ještě před příchodem křesťanství. Ve starém Římě začínaly okolo 17. - 22. prosince takzvané Saturnálie a konaly se lidové slavnosti. Ovšem právě křesťané začali v tomto období slavit narození Ježíše Krista ve snaze omezit předkřesťanské tradice a zvyky (do té doby se slavilo až 25. března). Příchodu spasitele předchází podle křesťanských tradic právě tyto čtyři týdny. A my bychom je měli trávit v klidu, rozjímání a duchovních přípravách. Ovšem až okolo 8. století bylo období adventu zkráceno na čtyři týdny z původních šesti (6 se udrželo v pravoslaví). Jména známých světců byla do tohoto období prolnuta z důvodu prohlubování křesťanské tradice. Na svátky se vázaly konkrétní lidové tradice, ovšem tradice zakořeněné již v době předkřesťanské a tedy tradice pohanské.
Součástí adventu jsou 4 tradiční svátky – svátek svatého Ondřeje (30.11.), sv. Barbory (4.12.), sv. Mikuláše (6.12.) a sv. Lucie (13.12.). A pokud se podíváte do letošního kalendáře, ani jeden z těchto svátků nevychází na neděli a rozpětí mezi nimi není 4 týdny, nýbrž 14 dní. Ovšem s adventní tradicí jsou spojena i jména svaté Kateřiny (25. listopadu) a svatého Ambrože (7. prosince).
Svatá Kateřina
Na svátek svaté Kateřiny se konaly slavnosti, svatby a zábavy, které měly na starost ženy – ženské právo. Ženy platily hudebníkům za hudbu a mužům útratu, připravovaly pochutiny a nápoje a vybíraly si tanečníky. V tuto dobu se nesmělo pracovat s ničím, co mělo kolo (stály i mlýny) a právě tento den končila zábava a začínalo adventní období.
Svatý Ondřej
Ondřej byl žákem Jana Křtitele, ale je také patronem nevěst, které hledají ženicha ve vodním obraze pod vysekaným ledem, nebo věští z olova litého do studené vody.
Svatá Barbora
O svátku svaté Barbory by měla vdavekchtivá dívka utrhnout třešňovou snítku a z jejího květu se na štědrý den dozví, zda ji čeká svatba.
Svatý Mikuláš
Svatý Mikuláš s sebou vodí čerty a anděly a reflektuje tak špatné i dobré lidské vlastnosti. Mikuláš byl biskup, který obdarovával tři noci lid, aby mu pomohl z chudoby a ke štěstí. Až později začal Mikuláš obcházet příbytky s čertem a andělem, hodné obdarovával pamlsky a ovocem a zlobivé uhlím a brambory. Mikuláš je symbolem úcty, anděl symbolem klidu a čert nahání strach zlobivým.
Svatý Ambrož
Svatý Ambrož zase honil děti kolem kostela, děti na něj pokřikovaly a on je honil, v jedné ruce pytlík se sladkostmi a ve druhé (v pravé) koště (cukr a bič). Z uzlíku mu vypadávaly sladkosti a on děti chytal, když je sbíraly.
Svatá Lucie
A Lucie, ta sice noci upije, ale dne nepřidá. Dříve totiž Lucie obcházely 23.12. stavení a symbolizovaly ochranu proti čarám a uhranutí, za čož byly inkvizicí paradoxně pronásledovány jako čarodějnice. Co se komu zrovna hodí …
Advent a církevní kalendář
V církevním kalendáři začíná advent první adventní nedělí (nedělí mezi 27. listopadem a 3. prosincem) a konec adventu představuje západ slunce Štědrého večera. V západní tradici je advent též obdobím zklidnění, což odpovídalo životnímu stylu našich předků za dlouhých prosincových nocí. Toto „ztišení a zklidnění“ se však dnes jaksi nekoná a bylo nahrazeno předvánočním „šílenstvím.“
Symbol adventu
Zásadním symbolem adventu je adventní věnec, který zdobíme čtyřmi svícemi podle počtu adventních nedělí. Liturgickou barvou adventu je fialová, ovšem třetí adventní neděle se nazývá Gaudete a v liturgii je dovoleno používat růžovou barvu.
Zajímavostí je, že Pravoslavná církev dodržuje dodnes šestitýdenní advent trvající od 15. listopadu do 24. prosince a advent je pro pravoslaví obdobím postu, advent zde není začátkem církevního roku. Ten začíná na východě již 1. září.
Adventní věnec
Znáte tajemství adventního věnce?
Adventní věnec je dávným symbolem vítězství a královské důstojnosti a podle biblické tradice je též symbolem úcty, radosti a vítězství. V době, kdy se tato tradice rodila, byl adventní věnec vytvářen hlavně v zeleno-fialových barvách, jelikož fialové svíčky symbolizovaly kněžské roucho. Ovšem tato barva byla pro prostý lid jen těžko dostupná a proto byla nahrazena červenou – červenými svícemi, jak známe adventní věnce dnes. Ovšem – co je to dnes – módní trendy diktují odstíny a jeden rok jsou svíčky modré, další rok bílé, zlaté, stříbrné, santaklausovské, další rok jsou doporučované svíčky z včelího vosku s hexagonky – zárodky pláství a podobně.
Traduje se, že adventní věnec vznikl náhodou díky bohatému kupci, který v 18. století daroval do sirotčince obyčejné kolo od vozu, aby dětem sloužilo jako lustr pro svíčky. Děti jej však nazdobily a tato hezká dekorace se začala šířit mezi měšťany. Původně se adventní věnec nepokládal na stůl, ale věšel vysoko pod strop. Lidé jej dokonce nechávali posvětit v kostele a žádali od věnce zdraví a hojnost v novém roce. Dnes je adventní věnec již jen pouhou dekorací. Mnohdy je navíc nahrazován i jinými vánočními aranžemi, čtyři svíce mizí a jejich počty se liší a podobně.
Základ současného věnce tvoří slaměný, umělý či jehličnatý korpus, který je zdoben podle fantazie a zkušeností tvůrce. Ovšem zrovna módní trendy se v případě adventních věnců příliš nemění, respektive se stále střídají – točí. Například letos vedou přírodní materiály, sušené ovoce a koření (skořice, badyán), větvičky chvojí a šišky, případně slaměné či voskové figurky, nebo figurky perníkové.
Úkol svící na adventním věnci je ukazovat správnou cestu, po které se máme ubírat. No a a půvabné a často třpytivé ozdoby symbolizují radost z příchodu nového života. Postupné rozsvěcení svíček znamená, že příchod Krista do života je nárůstem světla nad temnotou. Ovšem místo 24 svíček pro každý den se dnes používají právě již zmíněné čtyři, které symbolizují 4 adventní neděle. A každou neděli se zapaluje o svíci více – přibývá světlo jak narůstá slunce (stále zde zůstává i pohanský symbol slavnosti slunovratu, jehož oslavy jsou pravým původem křesťanských Vánoc).
Krásnou a pohodovou poslední adventní neděli před Vánocemi, plnou duchovního klidu Vám ze srdce přeje Terapie Sluncem v Duši :-)
