Ema Kuby

15/10/2025

Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou.
Nemluvte Vesmíru do jeho práce a odolejte pokušení o něco se snažit a vyvíjet tlak.
Vyberte si oblast života, kde se vám „nedaří“ a zkuste k ní přistoupit jinak.
Přijměte to, co je tak, jak to je.
Žádný spěch, žádná netrpělivost, žádná síla a žádný boj.
Prostě to udělejte jinak, než jste zvyklí.
Jen pozorujte, klidně dýchejte a nesnažte se vyvíjet přehnanou aktivitu.
Nechte se unášet proudem, tak jako plachetnice na vlnách.
Nemáte co ztratit - pokud jste vystříleli všechny náboje a stejně se nic nezměnilo, akorát to držíte
křečovitě „pod krkem“.
Nechte prostor Vesmíru - svému Zdroji, aby vše udělal za vás.
Udělá to nejlépe a tak, jak to má být.
Pusťte ruce z volantu a nechte to svému osudu.
Nebojte se - vše se srovná podle toho nejlepšího scénáře, který ani nemusíte znát. Vaše snaha je
kontraproduktivní a Vesmír jen čeká, až se vyčerpáte.
Potom stejně nastolí to, co má být.
Nechte věci proběhnout, uvolněte se a dejte si další kávu.
Udělejte to prostě jednou jinak - vypněte vaši snahu něco změnit a pozorujte jen, co se stane.
Tam, kde obvykle argumentujete, se ztište a nic neříkejte.
Tam, kde obvykle tlačíte, povolte stisk.
Tam, kde kontrolujete, přestaňte s tím a nechte to být.
Tam, kde plánujete, hoďte vaše plány do koše.
Znáte to pořekadlo: Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech“.
Prostě to udělejte jinak.
Vnější sílu nahraďte vnitřní silou, která je mnohokrát větší.
Tak začne pozvolná transformace vašeho života.
Tak získáte zpět radost a chuť žít.
Tak se budete více bavit, protože budete vědět, že to Vesmír za vás zařídí.

J. Dušek

10/09/2025

🌿 Sebepřijetí a přijetí druhých je na sobě závislé

Mnozí z nás trpí v konfliktech s druhými, soudíme je za jejich chyby, špatné vlastnosti, křivdy, nespravedlnost nebo je viníme z jejich činů.

Ale ve skutečnosti pravá síla spočívá v tom, že se naučíme dívat na situace z nadhledu, zaměříme se na hledání řešení a necháme odejít svá minulá zranění.

👉 Proč reagujeme na druhé lidi citlivě?

Protože máme problémové postoje sami k sobě, které vznikly již dříve, z pocitů odmítnutí, kritiky, přehnaných nároků či soupeření. Kvůli tomu máme potíže s vnitřní vyvážeností a sebepřijetím.

Možná, že si to ani neuvědomujeme, ale většina našich citových reakcí na druhé lidi je přenesená z minulosti, nejen z dětství, ale i z pozdějších zkušeností.

Tak například, když se k nám někdo zachová arogantně nebo s nedostatečným respektem, nebo v tom cítíme kritiku či nepřijetí, spustí se v nás reakce dítěte na rodiče. Proto na takovou situaci reagují naše city, zatímco druhý člověk by na stejnou situaci reagoval klidně, rozumně, nebo dokonce i s úsměvem.

Ve skupinách, jako jsou pracovní nebo zájmové kolektivy mohou přenosové reakce kopírovat rodinné vztahy. Vertikálně jde o vztah k nadřízenému jako k rodiči a horizontálně ke kolegům jako k sourozencům. Přenos se dále také projevuje jako sympatie i antipatie vůči druhým lidem.

Přenos je tedy psychologický proces, kdy do aktuálních vztahů a situací nevědomě promítáme pocity z minulosti. Proto ve chvílích konfliktu nebo zranění nereagujeme jen na to, co se děje teď, ale i na staré nevyřešené bolesti a zkušenosti.

👉 Ve kterých situacích se vy cítíte nepříjemně, nesví, nervózní, nejistí, podceňovaní, potlačovaní, nevyslyšení? Jak reagujete?

Můžeme si prozkoumat své odpovědi na otázky: proč vlastně toužíme vyhrát, uspět, získat pozornost, ocenění? Hledáme potvrzení druhými lidmi, když si jej nedokážeme dát sami?

🌿 Co se můžeme nyní naučit?

Především být opravdoví. Říct ne, dost, vyjádřit, co si myslíme, obhájit svá práva, řešit nepříjemné situace, říkat svůj názor a nepřevzít podřízenou pozici, vyjádřit své pocity, říct si o pomoc, nevyhýbat se situacím, kterých se bojíme atd.

Opravdovost znamená, že naše slova, pocity i chování spolu souzní. Naše opravdovost se pak projevuje harmonicky v těle, myšlenkách, citech, mimice, postoji i gestech.

Ema Kuby

18/07/2025

🌱 Osm základních emočních potřeb z dětství: Co nám může chybět v dospělosti

Náš životní pocit bezpečí, který tak často hledáme, může být zakořeněný v tom, jak byly – nebo nebyly – naplněny naše základní potřeby v dětství.

👉 Pokud jsme tehdy nezažili dostatek jistoty a přijetí, v dospělosti nás to může provázet stálým napětím a obavou, že svět není místo, kterému se dá věřit.

👉 Můžeme postrádat důvěru v lidi, pomoc, schopnost se o někoho opřít nebo pocit, že já, tak jak jsem, stačím.

💬 Psychoterapeut D. N. Evans popsal OSM ZÁKLADNÍCH EMOČNÍCH POTŘEB dítěte, které ovlivňují jeho budoucí schopnost zvládat životní situace:

1) Splynutí: dítě potřebuje být dlouho a kvalitně fyzicky držené, což formuje jeho schopnost odolávat nepříznivým situacím a rozvíjí houževnatost.
2) Zrcadlení: dítě musí být viděné a slyšené, potřebuje přiměřenou odezvu od rodičů, cítit potvrzení, obdiv a ocenění.
3) Idealizace: dítě potřebuje idealizovat alespoň jednoho rodiče, cítit, že na světě je někdo velký a silný, o koho se může opřít.
4) Imitace: dítě potřebuje mít možnost se s někým identifikovat, napodobovat a nacházet vzory.
5) Sebedostatečnost: dítě musí slyšet, kdy je "dost", kdy stačí a je dobré takové, jaké je.
6) Iniciování: dítě neví vždy, jak něco dělat, a potřebuje, aby mu rodič ukázal cestu.
7) Popasování – držení hranic: dítě potřebuje jasné hranice a slyšet „ne“, zároveň s pocitem, že láska a vztah zůstávají nedotčené.
8.) Sounáležitost: dítě potřebuje cítit, že někam patří, je součástí společenství.

👉 Můžeme se o sebe starat i jako dospělí, dopřávat si s laskavostí to, co jsme kdysi postrádali — a tím začít pomalu měnit své vnitřní nastavení.
Objevovat vlastní hranice a učit se říkat „ne“ i jako dospělí. Můžeme hledat lidi, u kterých se cítíme „viděni a slyšeni“, když nám to doma chybělo.

1️⃣ Vztahy s lidmi: otevřenost, sdílení, nesouzení

- Sdílení pocitů bez strachu z hodnocení má hluboký léčivý efekt. Čím víc můžeme být autentičtí, tím větší šanci máme zacelit staré rány.
- Zdravé nastavení hranic je přirozené a potřebné, i když okolí nemusí hned rozumět.
- Umět říct „ne“ a chránit svou psychickou i tělesnou pohodu je důležitější než dělat kompromisy, které dlouhodobě škodí.

2️⃣ Vnitřní práce s emocemi

Nejdřív se na chvíli zastavte a vnímejte, co teď skutečně cítíte – napětí, úzkost, vztek, strach.
🔎 Když si všimnete emocí, zkuste najít, co je spouští – může to být konkrétní situace, myšlenka nebo dlouhodobý stres.

Sledujte, jak vaše myšlenky ovlivňují pocit bezpečí a klidu; často je mezi nimi přímá souvislost.
- Emocím nelze vždy „poručit“, ale můžeme s nimi vědomě zacházet a hledat jejich skryté příběhy.
Pozor! Dlouho potlačované emoce, jako vztek, smutek nebo bezmoc, se mohou „uložit“ v těle – v napětí svalů nebo únavě – a zůstávají s námi i poté, co situace odezní.

3️⃣ Stres a STOP technika

Když vás přepadne stres nebo úzkost, zkuste si situaci zhodnotit realisticky.
- Představte si, že někdo jiný by na vašem místě mohl reagovat jinak. Pokud to tak skutečně je, uvědomte si, že vaše myšlenky mohou být přehnané a můžete si je klidně označit jako „katastrofické“ – pomůže vám to získat odstup a vnést do situace i nadsázku či humor.

⏸️ STOP technika není o potlačování emocí, ale o vědomém zastavení toku takových negativních myšlenek.
Jde o to:
-Zastavit se v běhu myšlenek, nadechnout se
- Uvědomit si, že vaše myšlenky mohou být iracionální
- Zastavit automatický tok myšlenek
- Přesměrovat svou pozornost na něco jiného, co vás uzemní nebo uklidní.

4️⃣ Sebepéče

🌱 Pokud jste vyrůstali v podmíněné lásce, bývá vaše vnitřní schéma sebe-hodnoty křehké.
❤️ Přijměte, že vaše hodnota je vrozená a nemusíte si ji zasloužit výkonem — je tu s vámi vždy.
🏆 Postavte svou hodnotu i na jiných pilířích – na odvaze, vytrvalosti, péči o druhé, cestě k něčemu, co má pro vás smysl.
🙌 Je čas přestat hledat potvrzení zvenčí, ale dávat si ho sami.

5️⃣ Aktivní práce s tělem a myslí

Pravidelný pohyb, vědomé dýchání, relaxace pomáhají tělu uvolnit stres.
- Tělo je často první, kdo nám řekne, že něco není v pořádku — naslouchejte mu stejně pozorně jako svým myšlenkám.
- Pečujte o tělo se stejnou pozorností jako o svůj vnitřní svět.

✨ Každý malý krok, každé pojmenování svých pocitů a potřeb je důkazem, že měníte zažité vzorce. Vaše úsilí o pochopení vlastních vzorců je klíčem k opravdové změně. Jde o běh na delší trať, ale s každým dnem budujete nový pocit bezpečí a sebenaplnění.

Ema Kuby

17/07/2025