04/01/2026
Prstochodci
aneb
nedošlapovat na paty
je problém pro mozek
i pro tělo.
🦶 Prstochodci aneb lidé, kteří si nešlapou po patách...
Jsou mezi námi.
Nenápadní jedinci, kteří se neslyšně plíží jako nindžové...
..nebo tančí jako baletky životem – jenže ne dobrovolně.
Říká se jim prstochodci (nebo také špičkáři) a nechodí po celé ploše nohy, ale převážně po špičkách – ne ze záliby, ale protože to jinak zkrátka nejde.
A to už je malér.
--
Onehdy jsem chvíli šla za pár studenty a najednou koukám, jeden se při chůzi tak zvláštně pohupuje.
Znáte mě, já hlava zvědavá jsem chtěla zjistit proč.
Zvlášť když vím, co s celým člověkem dělají odchylky v postavě, pohybech nebo sezení.
Došlápl vždycky na špičku a potom dal patu skoro na zem, ale ne úplně. Houpy hou.
Bývala bych ho varovala, ale než jsem si byla jistá, už mi mizeli z dohledu.
Chtěli byste se to na jeho místě dozvědět, nebo žít dál v nevědomosti?
I když... kdovíkolik doktorů by mu pomohlo, protože opravdu vědí, jaký problém to může znamenat a jak se to dá řešit?
-----
>>>> 🤸 Co je vlastně „chůze po špičkách“?
Tohle není jen tak nějaké „jdu bosky přes studenou dlažbu“ nebo „zachraňuju Lego z dětského pokoje“.
👉 Prstochodci chodí přirozeně a dlouhodobě bez došlapu na paty.
Často si toho ani nevšimnou, protože je to pro ně normální pohybový vzorec, který vznikl už v dětství.
Ačkoliv to může vypadat ladně (nebo aspoň ninja cool), je to problém, a to nejen pohybový, ale často i neurologický nebo vývojový.
>>>> 🧠 Proč chodí prstochodci po špičkách a co to má společného s ADHD (a spol.)?
--
>> 🧠 1) Poruchy senzomotorického zpracování
Mozek dostává a zpracovává informace z těla.
Jenže když zpracování vjemů nefunguje optimálně, mohou být některé pohyby přehnané, jiné zablokované – a chůze po špičkách může být jedním z výsledků.
U ADHD, autismu, dyspraxie a dalších neurovývojových odlišností je velmi časté, že:
– Tělo reaguje přehnaně na dotek podrážky s podlahou (zvlášť pokud je bosa)
– Nervový systém nedokáže správně zapojit celé svalové řetězce
– Dítě (nebo dospělý) si zafixuje „zkratku“, která se pak stane automatickým vzorcem
--
>> 🔁 2) Zafixovaný vývojový krok
Chůze po špičkách je přirozená u batolat – většina z nás tak chvíli chodila. Jenže u někoho se tenhle vývojový mezikrok nevymaže a zůstane.
Problém? Ano. Protože je to jako kdybyste celý život psali tiskacím písmem v první třídě.
Fajn. Ale rukopis z toho nebude. A začne to bolet.
❌ Co se děje s tělem, když nenašlapujete patou:
– Zkracují se lýtkové svaly a Achillovka
– Kolena a kyčle kompenzují nepřirozený postoj
– Hrudník a záda se přetěžují, vznikají bolesti i špatné držení těla
– Mozek ztrácí část informací o tom, kde se noha nachází v prostoru (propriocepce)
– A celkové napětí těla se zvyšuje, protože tělo neustále balancuje
💡 A víš, co ADHD nemá moc rádo? Napětí a dyskomfort. I bať!
--
EDIT:
>> 🔁 3) Vrozená zkrácená Achillova šlacha
Ta mi tady scházela. A ta sama od sebe spraví jen zřídka.
Měla by se řešit s fyzioterapeutem – pravidelné cvičením pod dohledem, manuální techniky, ultrazvuk, tejpování, ortopedické pomůcky.
A někdy je potřeba i chirurgický zákrok.
Bohužel někteří lékaři říkají, že se spraví sama, a problém ignorují.
-----
>>>> 🧘 A co mozek?
– Nedostatečný kontakt s patou znamená méně vstupů do mozkových map pohybu
– Tělo se špatně „čte“ v prostoru
– Může se zhoršovat pozornost, regulace emocí a celkové soustředění
– A přidává se vnitřní neklid nebo přetížení, které si tělo kompenzuje třeba stimmingem nebo utíkáním z místa
-----
>>>> 🤔 Je to ADHD, autismus, nebo něco jiného?
Špičková chůze může být spojena s:
– Autismem (běžný rys u části dětí i dospělých)
– ADHD (zejména v kombinaci s poruchami hybnosti, regulace napětí nebo senzorickými problémy)
– Vývojovou dyspraxií (DCD) – tedy neobratností
– Hypotonií / hypertonií – svalové napětí mimo normu
– Cerebrální paralýzou (v těžších případech)
– A někdy i idiopaticky – čili nevíme proč, ale je to tam
-----
>>>> 🍼 Primární reflexy aneb co si mozek zapomněl uklidit po batolecím věku
Chůze po špičkách může souviset i s neintegrovanými primárními reflexy, což je další dílek do mozaiky – a přitom často opomíjený.
Každé dítě se rodí s výbavou reflexů, které mu pomáhají přežít a hýbat se, než se mozek pořádně zapojí.
Tyhle reflexy mají být do cca 1 roku věku postupně potlačené vyššími mozkovými centry.
Jenže někdy... se to nestane dost. Nebo vůbec.
A tyhle reflexy se pak přimíchávají do pohybových vzorců, emocí i chování.
-----
>>>> 👣 A které reflexy mohou souviset s prstochodectvím?
--
>> 🧠 1) Spinální Galantův reflex
Dítě uhýbá tělem při dotyku po straně páteře.
Pokud přetrvá, může ztěžovat správné držení těla i chůzi.
--
>> 👣 2) Reflex chodidlového úchopu (plantární reflex)
Když se novorozeněti dotknete chodidla, stáhne prsty jako opička.
Pokud zůstane reflex aktivní, paty se vyhýbají zemi, protože mozek chce chránit citlivé plosky → špičková chůze jako ideální řešení!
--
>> ⚖️ 3) Tonické labyrintové reflexy (TLR)
Ovlivňují svalové napětí, vnímání rovnováhy a prostorovou orientaci.
Při přetrvání může být mozek zmatený, kde je „nahoře a dole“, a kompenzuje to například předkloněným držením nebo chůzí po špičkách.
--
>> 🤹♀️ Proč to souvisí i s ADHD a neurovývojem?
Nezralý pohybový systém = nezralé nervové propojení mezi tělem a mozkem.
A když mozek řeší, jak udržet rovnováhu nebo se vyhnout nepříjemnému dotyku plosky o zem, nemá kapacitu na pozornost, regulaci emocí nebo soustředění.
👉 Čili
Primární reflexy přetěžují nervový systém
Tělo je ve střehu → větší úzkost, vnitřní neklid, podrážděnost
A navíc: poruchy motoriky, výdrže, pozornosti, jemné i hrubé koordinace
--
>>💡 Shrnutí v jedné větě?
Ano – chůze po špičkách může být důsledkem neintegrovaných reflexů, a když se tohle přehlédne, mohou se přidávat různé potíže s učením, pozorností i pohybem – i když jinak je člověk chytrý, vnímavý a šikovný.
-----
>>>> 🧠 Takže co s tím?
--
>> 🔍 1) Diagnostika pohybového vzorce
– Fyzioterapeut, neurolog, případně psycholog (zejména u dětí).
– Nechat vyšetřit i na primární reflexy – nejlépe zkušeným fyzioterapeutem, ergoterapeutem nebo odborníkem na neurovývojovou terapii.
--
>> 🧠 2) Práce s mozkem i tělem
– Cvičení na aktivaci paty, přenášení váhy, uvolnění Achillovky
– Propriocepční podložky, vibrační pomůcky, barefoot obuv (ano, ale opatrně!)
– Práce na senzorické integraci a sebeuvědomění
– Pokud primární reflexy přetrvávají → postupná integrace cvičením a stimulací
Ideálně propojit s fyzioterapií a případně s podporou senzomotorického vývoje (např. metoda INPP, MNRI, Vojtova metoda,…)
--
>> ❤️ 3) Podpora bez studu
– Není to rozmazlenost, není to „špatný zvyk“.
– Je to neurovývojová charakteristika, která potřebuje čas, péči a pochopení.
-----
>>>> 🧦 Shrnutí
Lidé, kteří chodí po špičkách:
– Nepotřebují jen nové boty, ale novou cestu k mozku
– Nejsou divní – jen jejich tělo a mozek spolu někdy ladí jako klarinet s bubnem
– Můžou se naučit chodit „normálně“, jenom ne přes stud a nátlak, ale přes vědomé propojení těla a vnímání
A kdo ví – třeba až si zase všimnete, že někdo „chodí divně“, tak si vzpomenete, že mu v hlavě možná chybí pata, ale rozhodně ne duše ❤️
-----
EDIT:
>>>> 🧠 Proč autisté chodí po špičkách
Když vám někdo řekne:
– „To je přece jenom rozmar nebo zlozvyk.“
Tak mu můžete klidně odpovědět:
– „Jo, jasně. Stejně jako že netopýři spí hlavou dolů, protože se nudí.“
Autistické prstochodectví má hned několik velmi reálných a neurovědecky podložených příčin:
--
>> 1. 🧠 Senorická citlivost / senzorická integrace
Autisté často vnímají svět mnohem intenzivněji než neurotypici – a to včetně kontaktu chodidla s podlahou.
Bosá noha na dlaždici? Jako byste stoupli do mrazáku.
Šev ponožky? Mučicí nástroj ze středověku.
Celá plocha chodidla na zemi? Přetížení mozkových smyslových drah!
👉 Řešení mozku: „Nebudu se toho dotýkat celým chodidlem. Jenom špičkami. To je takový... kompromis.“
--
>> 2. 🧘♂️ Propriocepce a regulace tlaku
Propriocepce = vnímání vlastního těla v prostoru.
Některé autistické děti (i dospělí) mají potíže se správným vnímáním tlaku a tahu v těle.
Chůze po špičkách jim dává silnější smyslový input – tělo se „ozývá“ a mozek se díky tomu lépe orientuje.
Je to trochu jako zvýšit hlasitost rádia, protože na nízkou neslyšíte. Tak i tady mozek říká: „Potřebuju větší tah a tlak, jinak se ztratím v prostoru.“
--
>> 3. 🔁 Stimming a autostimulace
Chůze po špičkách může být zklidňující stereotypní pohyb – něco jako houpání, podupávání nebo žmoulání prstů.
Pohyb nahoru a dolů aktivuje různé části těla a může pomoci sebe-regulaci.
Je to jako kdyby si mozek říkal: „Zklidni se, všechno je pod kontrolou, podívej, jak krásně šlapeme po špičkách.“
--
>> 4. 🧒 Přetrvávající primární reflexy
Reflexy chůze (chodidlový nebo Moroův reflex), které nevymizely během kojeneckého věku, mohou ovlivnit postavení těla i pohybové vzorce.
Dítě se tak doslova nepřepne do režimu "chodíme jako dospělí".
--
>> 5. 🧬 Autonomní nervový systém a napětí
Mnoho autistů má zvýšené napětí v lýtkových svalech a/nebo odlišné svalové nastavení.
To může být důsledek stresové aktivace nervového systému (fight or flight) – kdy tělo jakoby připraveno utíkat, drží se na špičkách.
Jinými slovy: Kdyby přišla krize, jsem připravený vysprintovat! (Ať už před lidmi, nebo před zvuky, nebo před světlem.)
--
>> ❗ Důležité dodat:
Pokud chození po špičkách přetrvává nebo se přidávají další známky (např. potíže s rovnováhou, bolest, deformace nohou), je vhodné navštívit fyzioterapeuta nebo neurologa.
-----
>>>> 🩺 Co s tím?
Pomáhá fyzioterapie, integrační terapie, někdy i ortopedické pomůcky.
Hlavní je porozumět důvodu a nebojovat proti symptomu bez pochopení.
