23/02/2026
🗣️ Slavili jste v sobotu Den mateřského jazyka? O tom, zda nás ovlivňuje, když doma mluvíme jedním nebo rovnou třemi jazyky, nám poví Kateřina. 👇
🧩 DOTAZ 🧩
Dobrý den, přemýšlím, kde na světě – jakým jazykem – se miminka nejdříve naučí mluvit. Je nějaký nejjednodušší, nejpřirozenější jazyk? (Nebo na podobě a složitosti jazyka nezáleží a děti začínají mluvit všude na světě zhruba ve stejné době? Nebo to výrazně více než lingvistické aspekty ovlivňuje něco jiného, třeba výchova, společenský tlak, kultura apod.?)
⏱ MINUTOVÁ ODPOVĚĎ ⏱
🗣️ Jazyky, které se na světě používají, vznikly z potřeby lidí spolu komunikovat. Jsou proto všechny stejně přirozené.
⏱️ Každý jazyk je jinak složitý, některé mají náročnější gramatiku a jiné třeba výslovnost. To pak může hrát roli v tom, co z jazyka se děti naučí dříve a co jim naopak bude trvat déle.
🎂 Avšak používat kterýkoliv mluvený nebo znakový jazyk ve vší jeho celistvosti se děti naučí v podobném věku.
👪 Na vývoj komunikace u dítěte má zásadní vliv zejména bohatost a kvalita jazykových podnětů a interakcí.
🌍 ODPOVĚĎ 🌍
Jak se děti učí jazyk
🧮 Děti na celém světě jsou vybaveny k tomu, aby si osvojily jazyk nebo jazyky, které se v jejich okolí používají. Nehledě na to, o jaký konkrétní jazyk se jedná, je jeho osvojování dětmi napříč zeměmi, společnostmi a kulturami velmi podobné. Vývoj mluveného jazyka probíhá následovně: zhruba v půlroce děti začínají žvatlat, okolo prvních narozenin rozumí desítkám až stovce slov a pár prvních slov taky samy řeknou, průměrně ve dvou letech už slova spojují do jednoduchých vět, a než jdou do školy, tak umí vyprávět příběhy a chápat přenesené významy.
Když jsou mezi jazyky rozdíly
📚 Jazyky se mezi sebou liší v jednotlivých jazykových rovinách, například v tom, kolik rozlišují hlásek, jak se v nich skládají slabiky do slov, kolik obsahují přípon, předpon a předložek, nebo v tom, jak se slova skládají do vět. Nelze považovat jeden jazyk za složitější nebo méně přirozený než jiný jazyk, i když v rámci jednotlivých jazykových rovin může být jeden jazyk přímočařejší či zdánlivě jednodušší než jazyk jiný.
🇮🇹 Podívejme se na gramatiku, konkrétně koncovky, které značí shodu podmětu s přísudkem v češtině, italštině a angličtině. Oproti italštině a češtině má angličtina koncovek málo. Vývoj porozumění významu slovesných koncovek se ale napříč těmito jazyky zdá být srovnatelný [1]. Ačkoliv má italština koncovek více než angličtina, naučit se používat koncovky ve své řeči může být, možná paradoxně, pro italské děti o něco jednodušší než pro děti anglické [2]. Je to proto, že jsou jimi mnohem víc obklopeny.
🇩🇰 Anebo když se zaměříme na to, jak jazyky zní, tak mezi ostatními jazyky vyčnívá dánština. Nejenže má velmi bohatý inventář samohlásek, tedy zvuků jako a nebo o (rozlišuje jich až okolo 50) [3], ale v mluvené řeči souhlásky, tedy zvuky jako k nebo t, často dokonce úplně zmizí. V souvislém proudu samohlásek může proto ze začátku být pro dánské děti těžší jednotlivá slova rozpoznávat, ale ve výsledku se dánské děti mluvit naučí v podobném věku jako děti z jiných jazykových prostředí [4, 5].
Spoustu toho víme díky znakovým jazykům
🏋️ Všechny jazyky světa, které se přirozeně vyvinuly (a neustále se dál vyvíjejí), jsou naučitelné. Kdyby naučitelné nebyly, zanikly by. Fenomén organického vzniku jazyka z potřeby lidí se dorozumět je možné pozorovat například na vývoji nikaragujského znakového jazyka. Neslyšící děti si mezi sebou na základě gest a znaků, které znaly z domova, vytvořily nový jazyk. Ten se od starších spolužáků přirozeně naučila i „nová generace“ mladších dětí, přičemž tomuto nově vzniklému jazyku dala i strukturovanější a pravidelnější gramatiku [6].
👏 Znakové jazyky nám ostatně umožňují lépe pochopit osvojování jazyka jako takového. Děti, které si od narození osvojují znakový jazyk, svoje první znaky umí vyjádřit zhruba o dva měsíce dřív, než děti v mluveném jazyce řeknou svoje první slova. Je to proto, že vyjadřování pomocí rukou je pro malé dítě pohybově méně náročné než vyjadřování pomocí jemnějších pohybů úst a jazyka. [7]. V ostatních ohledech ale vývoj znakového jazyka blízce kopíruje vývoj mluveného jazyka, jelikož se jedná o podobně složitý systém s gramatickými pravidly, a s doslovnými i přenesenými významy.
Když je jazyků víc
🏎️ Dítě v rozvoji komunikace nezpomalí, ani pokud vyrůstá s více než jedním jazykem. Nedávný výzkum ukázal, že děti, které vyrůstají ve vícejazyčném prostředí, svoje první slova a slovní spojení řeknou v podobném věku jako děti v jednojazyčném prostředí [8]. Bilingvní (dvojjazyčné nebo vícejazyčné) děti svoje první slovo řeknou v jednom ze svých jazyků, ale někdy jej mohou znát rovnou v jazycích obou.
👪 Nezáleží ani tolik na tom, jakým konkrétně jazykem s dítětem mluvíme či s kolika jazyky se dítě setkává, nýbrž na tom, jak je naše mluva a interakce s dítětem pestrá a bohatá [9].
🧑🔬 Pro Zeptej se vědce odpovídala Kateřina
✍️ ✍️ ✍️ ✍️ ✍️
Kateřina Chládková, MA, Ph.D., Akademie věd České republiky, Psychologický ústav a Filozofická fakulta Univerzita Karlova
SPEAKin lab
🧐 Odborná revize:
doc. PhDr. Pavla Chejnová, Ph.D., Univerzita KarlovaUniverzita Karlova - Pedagogická fakulta
📑 Editace:
Luděk Vašta
Hedvika Šimková
Markéta Brůnová
🌐 Příprava na sociální sítě:
Mgr. Věra Milotová
📚 Zdroje najdete v komentáři. 👇
