Bylo nebylo v Rokytnici

05/12/2025

Když mě kontaktoval Lubomír Rak s tím, že má nějaké staré fotografie z Rokytnice, které by mě mohly zajímat, netušila jsem, jak vzácný poklad budeme kousek po kousku společně odhalovat.
„Tady na té fotografii by měl být můj pradědeček Antonín Goňa, narozený v roce 1906 v Rokytnici. Po generace si v rodině předáváme informaci, že je to ten jediný chlapec na fotografii, ten druhý zprava,“ řekl mi tehdy Luba. „Kdo jsou ti ostatní, to už přesně nevíme, ale myslím, že bydleli tady u vás, v Rokytnici 44,“ dodal Luba. Seděli jsme tehdy spolu v chladném dopoledni doznívajícího léta zhruba ve stejných místech, ve kterých zřejmě před 115 lety, někdy kolem roku 1910, tato fotografie vznikla. A mně se během chvilky propojilo vše, co jsem doposud o historii svého rodného domu věděla!
Seznamte se s rodinou Antonína Goni (1875 – 1917) a jeho manželky Anny, rozené Hyžíkové. Ano! Je to ten Antonín Goňa, jehož jméno je vyryto na pomníku obětem 1. a 2. světové války před obecním úřadem u nás v Rokytnici. Antonín byl jedním z těch rokytenských mužů, kteří v bojích na frontách první světové války přišli o život. Na fotografii je obklopen v těch šťastnějších letech svou rodinou, tedy manželkou Annou a dětmi. Zleva Otilií (*1904), Antonií (*1899), Annou (*1908), Voršilou (*1897), Antonínem (*1906) a Františkou (*1902). Později po vzniku fotografie se pak ještě do rodiny narodil další syn Josef (*1913).
V našem domě, v Rokytnici 44, pak rod Goňů žil ještě po další minimálně dvě generace. Voršila Goňová se zde v roce 1920 provdala za Františka Janošíka a v domě vychovali čtyři syny. Rodina se později po druhé světové válce odstěhovala do uvolněných oblastí Sudet, kde jejich potomci žijí doposud. Jaký vztah mají k Rokytnici? Jak na svůj rodný kraj jejich (pra)rodiče vzpomínali? Tak o tom zase někdy příště!
Mezitím, hlaste se ti, kteří na fotografii nalezli své (pra)prarodiče!? Doplníme společně nějaké další informace?

15/11/2025

Toulky historií Rokytnice mě občas zavedou i do blízkého okolí. Jako třeba v tomto případě, kdy jsem při prohledávání sbírek historických fotografií narazila na jednu s popisem „Edvard Klabačka, nar. 1878, Hrádek na Vláře“.

Z Rokytnice to máme do Hrádku na Vlárské dráze, dnes místní části Slavičína, co by kamenem dohodil, a tak mi zvědavost nedala. Kdo byl Edvard Klabačka? Jaký osud potkal tohoto muže s oválným obličejem, výraznými ostrými kouty a na krátko střiženým knírkem? Jeho upravený vzhled a fakt, že vůbec existovala a dochovala se jeho profesionální fotografie s popisem data i místa narození, to vše nasvědčovalo tomu, že šlo zřejmě o člověka na tu dobu solidního postavení. A také že ano!

Osudy rodáka z Hrádku u Slavičína, učitele z Tišnova, reprezentanta československých hodnot. Z cyklu Bylo nebylo v Rokytnici. Autorka Monika Fiala Findoráková.

05/10/2025

EDIT: Odhalení místa v komentářích!🔭

A máme tady další nalezený obraz z blízkého okolí Rokytnice. 🖼 Kde jsme tentokrát? 🔎

Jeho autorem je Jaroslav Dračka (1923 – 2011). Malíř a grafik, člen Sdružení výtvarných umělců a teoretiků jihovýchodní Moravy.

Nevisí třeba i u vás doma nějaký obraz nebo fotografie z Rokytnice a okolí? Třeba historická podoba vašeho domu, ulice nebo zahrady? 📸

11/09/2025

V neděli 14. září 2025 uplyne 88 let⏳od smrti prvního prezidenta Československa, Tomáše Garrigua Masaryka.

K našemu kraji měl blízko. Nejenže se narodil 7.3.1850 v moravském Hodoníně, ale později často přijížděl za svým přítelem, lékařem Josefem Tillichem, do nedalekých Bojkovic, kde měl oblíbené místo ve starém dubovém háji🌳(více viz příspěvek z 2.1.2025).
Nechybělo mnoho a naši Rokytnici dokonce v rámci svých oficiálních cest osobně navštívil. Z později uskutečněné návštěvy sousedního Hrádku se dokonce dochovaly zajímavé fotografie🖼(více viz příspěvek z 27.6.2024).

Ačkoli sám Masaryk se bojů na frontách první světové války přímo neúčastnil, jeho politická a diplomatická činnost v exilu byla pro vznikající československé legie a později samostatnou první republiku zásadní.🇨🇿

A protože v Rokytnici máme od roku 1931 pomník k památce všech zdejších padlých během první, později i druhé světové války, který zdobí právě busta Tomáše Garrigua Masaryka, připomene se toto výročí Masarykova úmrtí malou pietní akcí právě u nás.💐

Bohužel, pro mě osobně přišla informace o akci příliš pozdě a nebudu se moci zúčastnit. Alespoň tedy šířím povědomí o pietě dál.

A pro nadšence do historie Rokytnice přidávám několik „hádanek"❓k zamyšlení a vzpomínání:

Víte, že byly doby, kdy si Masaryk z pomníku „odskočil“? Proč, na jak dlouho a kam? A jak mu slušely zimní kulichy, které mu prý nasazovala rokytenská mládež při svých zimních radovánkách? Co předcházelo dnešní finální podobě pietního místa?

A někdy příště si pak společně přiblížíme i životní osudy těch, které nám pomník padlých připomíná. Všech těch z Rokytnice, kteří před mnoha lety „proti své vůli životy dali, svobodné vlasti se však nedočkali,“ jak na ně text vyrytý na pomníku vzpomíná …🙏

18/08/2025

Minule jsme společně přišli na to, že na fotografii v předcházejícím příspěvku je rokytenský obchodník Jaroslav Hamalčík (nar. 1910) s rodinou.
Střípky informací do sebe často krásně zapadají, a vytvářejí tak mozaiku života našich předků. Podobně jako v tomto případě.
Dlouho už vím o jednom velmi zajímavém náhrobku na hřbitově ve Slavičíně. Myslím, že bude snad i jedním z nejstarších.
Malá Valerie Marie Hamalčíková byla sestřička právě Jaroslava Hamalčíka. Narodila se o 13 let dříve než on, ale ani jeho, ani ostatní širokou rodinu vlastně nepoznala. Zemřela jen necelé dva týdny po svém narození. Oficiální příčinou úmrtí byl tzv. katar střevní, což je obecný název pro zánětlivá onemocnění střev.
Hamalčíkův (někdy také Dubčákův - podle prvního majitele) mlýn v Rokytnici s číslem popisným 29 tak 7. března roku 1897 posmutněl. A přestože se v rodině mlynáře Petra Hamalčíka narodilo přinejmenším dalších osm dětí, na maličkou Valerii se jistě nezapomnělo. Vzpomeňte si na ni i vy, až se budete procházet po slavičínském hřbitově nebo v místech, kde dřív v Rokytnici stával mlýn (dnes prostranství kolem domů č.p. 174, 191, 189 - Nádvorníkovi, Eliášovi, Poláštíkovi)...

04/07/2025

"Kdo je toto? Popisuj vždy foto!"

Další z historických fotografií "neznámých" Rokytňanů, jejich příbuzných nebo přátel.

Postupně takových přibývá. Byla by škoda nepokusit se odhalit identitu našich předků. Někoho by třeba mohla taková po letech znovuobjevená fotografie nesmírně potěšit.

Poznáváte někoho? Podaří se nám rozeznat místo? 🔎

A pokud na nic nepřijdeme, nevadí. Alespoň trošku nahlédneme do života lidí v Rokytnici kdysi dávno ...

PS: Čas je neúprosný a lidská paměť krátká. Už během tří generací přestáváme být schopni rozpoznávat na fotografiích své předky a další příbuzné! Najděte si chvilku a staré fotografie pro budoucí generace, prosím, popište. 🙏

07/06/2025

Víc hlav víc vymyslí! Je toto naše Rokytnice? Bohužel, kvalitnější fotografie není k dispozici. Jedná se prý o pohlednici z blíže neurčené doby, na jejíž druhé straně měl být popisek Rokytnice. Teoreticky snad možná pohled někde od kochavecké strany? 🔎🔎🔎

22/04/2025

Na Rokytnici před 80 lety padaly bomby!

Jak je zaznamenáno v obecní kronice, sobota 21. dubna 1945 byl pro Rokytňany velmi rušný den.

Před polednem letělo od východu k západu hned devět bombardovacích letadel. Asi někde nad Pitínem se ale letadla ocitla v protiletecké palbě. Šest z nich v tom okamžiku odbočilo ke Slavičínu. Tři další stroje se ale vrátily k Rokytnici, kde shodily bomby. Jedna vybuchla v lese na Horňansku, kde zpřerážela několik stromů. Druhá dopadla za horňanský domek č.p. 142 (dle kroniky tehdy Suchánkovi a Barboříkovi). Protože se kronika o žádných zraněných či větších škodách nezmiňuje, dopadlo to tehdy pro Rokytnici naštěstí ještě dobře.

O dost hůře ale skončil sousední Slavičín. Stroje letící jeho směrem tehdy na město shodily pumu, která zapálila domy rodin Mentlíků a Kozubíků a zabila šest lidí. Další puma pak vybuchla někde u cesty k Hrádku.

Jak dokazuje rokytenská kronika, ani koncem dubna si místní ještě nemohli vydechnout, přestože konec druhé světové války už byl doslova na dohled ...

18/04/2025

Rodí se příběhy židovských rodin z Rokytnice. Kde v Rokytnici tito Izraelité bydleli? Jaké byly jejich osudy? Kde dnes žijí jejich příbuzní? Kromě archivních záznamů je k dispozici dokonce i několik fotografií. Prozatím prozradím jen tolik, že k příbuzným jedné rokytenské židovské rodiny Bustinů patřil také Emil Bustin(a), narozený v roce 1915 v Kunovicích. Emil byl snoubencem Zdeny Bergerové, jediné z celé židovské komunity ve Slavičíně, která přežila holokaust. Emil, bohužel, pobyt v koncentračním táboře nepřežil. Více viz fotografie Emila a vzpomínka na Zdenu Bergerovou, která vyšla v roce 2024 ve Slavičínském zpravodaji.

06/04/2025

Co myslíte? Je to pohled z kopců přes "náš" Šanov směrem na Rokytnici? Jedná se o obraz Viktora Viklického nazvaný "Pohled přes Šanov". Tento akademický malíř se narodil v roce 1912 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Existují i jiné obce se stejným názvem. Ale Šanov u Znojma leží v rovinaté oblasti a Šanov u Teplic je vlastně součástí městské zástavby. Máme tedy další kousek do sbírky obrazů z Rokytnice a okolí?

20/03/2025

Pomůže někdo doplnit vzpomínky pana Tělupila na Rokytnici?