Michaela Kakos - Systemický kouč, lektorka a mindfulness průvodkyně

28/12/2025

Po svátcích jsme zvedli kotvy
a vyjeli na pár dní za sluncem do Itálie. 🇮🇹☀️

Ne proto, že bychom „utíkali“.
Ale proto, že jsem vnitřně cítila, že pokud si chci srovnat hlavu a načerpat energii,
potřebuju změnit světlo.
A rytmus🙏🏼

A tak jsme tady.

Nadhled se totiž hledá strašně těžko
uprostřed běžného shonu, notifikací
a zajetých kolejí, ve kterých jedeme měsíce… někdy roky.

Už dávno vím, že mi funguje jedno:
odjet z domova.
Změnit prostředí.
Zpomalit tělo, aby mohla zpomalit i hlava.

A tam se dějí malé zázraky:
– myšlenky se uklidní
– věci se začnou skládat
– a rozhodnutí, která doma váhala, jsou najednou jasnější

Plán je jednoduchý:
☀️ hodně procházek
☕ dobré kafe
🍝 dobré jídlo
🌊 žádný spěch

A možná jeden důležitý vhled navíc:
že odpočinek není odměna za výkon,
ale nutná součást dobrých rozhodnutí.

Přeju vám klidnou neděli.
A aspoň malý moment, kdy si dovolíte zpomalit. 🤍

24/11/2025

🧘‍♀️ Poslední víkend mindfulness výcviku. A ve mně to ještě zní…

Dva roky.
Dva roky vědomé práce, tisíců otázek, několika pádů, spousty ticha…
A hlavně dvou let, kdy jsem se učila být se sebou doopravdy.

Poslední víkend má pořád dozvuk.
Je to takový ten jemný, ale hluboký vnitřní pohyb, který člověk cítí ještě dlouho potom, co výcvik skončí.

A já v sobě mám jednu velkou emoci: vděčnost🙏🏼

Vděčnost za to, že jsem do toho šla.
Vděčnost za lidi, které jsem díky tomu potkala.
Vděčnost za všechny momenty, které mě posunuly i když některé bolely.

A úplně největší práce?
Ta nebyla o technikách, meditacích ani o tom „jak být víc v klidu“.
Moje největší práce byla:

Přestat bojovat se sebou.

Přestat ze sebe něco vyřezávat.
Přestat se snažit od sebe oddělit části, které se mi nehodily, nelíbily nebo jsem za ně měla stud.

Protože právě tohle dělá největší nepořádek.
Odmítání a odpor.
A snaha „zbavit se“ toho, co ke mně vlastně patří.

Učím se pracovat s tím, co je.
Ne s představou toho, jaká bych měla být, ale s tím, jaká doopravdy jsem.
Se všemi svými částmi i s těmi, které jsem dřív radši neviděla.

A za tenhle vnitřní klid jsem po dvou letech nejvíc vděčná.

Díky Kasia Korda za skvělý průvodcovství v tomhle experimentu😉

30/10/2025

🌒 Zpomal, i když tě svět nutí zrychlit

Všimla sis, že s příchodem podzimu máš chuť spát víc, být víc doma, nic neřešit?
A zároveň tě okolí nutí jet na plný plyn, protože „je potřeba ještě dokončit rok“, „dotáhnout cíle“, „nezastavovat“?

Tvoje tělo se ale neřídí kalendářem🤷‍♀️
Řídí se biorytmem přírody.
A příroda teď dělá co?
Zatáhne listy, zvířata se stáhnou do nor, slunce vychází pozdě a zapadá, až moc brzy.
Všechno se stahuje dovnitř. 🌑

Jen my lidi máme pocit, že musíme být výjimka.
Že výkon, tempo a produktivita nesmí zpomalit.
A tak místo, abychom poslouchali tělo, pijeme víc kafe, nasazujeme úsměv a jedeme dál.

Ale možná právě teď tě tvůj systém nenabádá k lenosti,
jen k rovnováze.
K návratu k sobě.
K malému „podzemnímu období“, kdy se uvnitř klube něco nového. 🌱

Zkus dnes neplánovat víc, ale míň.
Zkus si dovolit spát, jít ven bez cíle, prostě být.
Protože i semínko musí být chvíli pod zemí,
než z něj něco vyroste. 🌿

26/10/2025

🌧️ Když chceš vypnout… a vesmír ti řekne „ne“ 😂

Vyjeli jsme s rodinou na prodloužený víkend na Lipno.
Plán? Uklidnit nervový systém, spánek, procházky v přírodě a wellnes.
Realita?
Spánek nic moc, hlava jela dál na plný výkon a v pokoji přetopeno, dítě náměsíčný😂
A místo pomalé procházky jsem nás všechny vyhnala na 12 kilometrů, z toho 9 v brutálním dešti.
Každá hospoda zavřená, žádná pláštěnka ani svačinka.
Promočení, hladový a trochu… nervózní 🙈

Tohle se mi děje skoro pokaždé, když si řeknu, že „teď fakt vypnu“.
Tělo by chtělo klid, ale hlava jede maraton, jako by se bála, že bez kontroly to všechno zkolabuje.

💡 A přesně tady přichází ten paradox:
Nervový systém se neuklidní, když mu nařídíme, aby se uklidnil.
Uklidní se, když mu dovolíme být rozhozený.
Když si řekneme: „Dobře, i tohle sem patří. I ten déšť. I ten chaos.“

Takže neprožívám zenový víkend🤷🏼‍♀️
Ale učím se, že odpočinek není o kontrole,
je o dovolení. 🌿

A vy? Máte taky zkušenost, že když potřebujete nejvíc odpočívat,
život si řekne: „Výborně, teď tě otestuju!“? 😅

Držte mi dneska palce, ať je to lepší 😂

17/10/2025

🤘Poslední rok je to jízda.
A chvílemi spíš tsunami než klidná plavba.

Některá dobrodružství mě nabila ,jiná mě doslova rozebrala na kusy.
A čím víc jsem se snažila mít všechno pod kontrolou, tím víc mi to bralo dech.
Mám pocit, že tenhle rok byl pro spoustu lidí podobný a turbulentní, nevyzpytatelný, měnící směr ze dne na den.

A přitom… možná právě proto tu jsme.
Abychom si přestali hledat jistotu venku v lidech, práci, plánech, číslech
a začali ji znovu stavět uvnitř sebe.

Každý z nás potřebuje kotvu.
Jenže skutečná kotva není místo, člověk ani jistota.
Je to schopnost zůstat v kontaktu se sebou, i když kolem tebe zuří bouře.

Moře se mění.
Ty taky.
Ale když se umíš posadit doprostřed vln a dýchat, už tě jen tak něco nesmetá.

Krásný víkend ❤️

13/10/2025

🧘‍♀️ Mindfulness není ezo.
Je to manažerská dovednost 21. století.

Protože pokud neumíš zastavit vlastní hlavu, těžko povedeš ostatní.

V rozhovoru pro Vzdělávání pro život mluvím o tom, proč vědomé vedení nezačíná u tabulek a KPI, ale u odvahy podívat se dovnitř.

📖 Přečti si celý článek tady 👇

Dnes vám přinášíme inspirativní rozhovor s Michaelou Kakos, zkušenou lektorkou, koučkou a mentorkou, která po letech ve vrcholovém managementu objevila hlubší smysl v systemickém koučinku a mindfulness. Michaela věří, že opravdový potenciál lídrů začíná tam, kde končí tabu...

12/10/2025

Co bys řekl(a) svému mladšímu já?
Možná nic.
Možná by bylo lepší se spíš zeptat, co by ono řeklo tobě.

Když se dívám na tuhle fotku, napadá mě přesně to.
Kdo jsem tehdy byla?
A líbila by se jí ta „velká holka“, kterou jsem se stala?

Vyrůstala jsem v době, kdy se moc nefotilo.
Fotek mám jako šafránu.
A i vzpomínky mají slepá místa.
Tahle ale zůstala, protože mě na ní štípla vosa do zadku 🐝
V županu jsem si na ni sedla… a i tak se směju, ale myslím že pak přišel pláč.

Ten úsměv mi připomíná, že tehdy jsem měla kolem sebe prarodiče –
moji kotvu, můj bezpečný svět.
A dnes vím, že přesně takovou kotvu si musí každý z nás najít v sobě.

Protože když se cítíme v bezpečí,
jsme laskaví, klidní, máme nadhled.
Ale když se cítíme ohrožení,
jednáme jako zvíře zahnané do kouta.

A tohle platí nejen v životě, ale i v práci, ve vztazích, v rodičovství.
Nejde o to být dokonalý.
Jde o to vrátit se k sobě, když to v nás začne bouřit. 🌊

✨ Zkus si dnes na chvíli zastavit a zeptat se sám sebe:
👉 „Cítím se teď v bezpečí?“

09/10/2025

Když je podzim víc o kapesnících než o kaštanech…

Poslední týdny?
Chřipky, kašle, virózy. Déšť, šedivo, únava.
A znova. A zase. A ještě jednou.

Přiznávám, už mě to štve.
Jakmile se trochu zvednu, lehne manžel, pak zase já. A tak pořád dokola.
A co je nejhorší?
Pro mě osobně je největší oporou pohyb a ten v nemoci nejde. A tak se člověk lehce sveze…

💭 Ale místo toho, abych spadla do „depek“, začala jsem zkoumat:

Co mi pomáhá, když se nemůžu hýbat? Co mě drží, když tělo vypíná?

A tak tady máš pár tipů, jak přežít (a ideálně prožít) podzimní vleklé dny, i když se tělo bouří:

🌀 1. Uklidni nervový systém jinak než pohybem
• Využij jemné vědomé dýchání – třeba 4 vteřiny nádech, 6 výdech.
• Zkus jemnou meditaci, mindfulness sken těla nebo jen ticho se šálkem čaje.
• Ztlum obrazovky. Nervový systém je často přestimulovaný i bez nemoci.

🌿 2. Dopřej si kontakt i když jen skrze hlas
• Krátký telefonát s blízkým člověkem, klidně na 10 minut, může udělat zázraky.
• Připomeň si, že nemusíš být produktivní, abys byla hodnotná.

📚 3. Vytvoř si minirituály pro dny v pyžamu
Ranní horká voda s citronem → signalizuje „start“.
Malé zastavení u okna → propojení s přítomným okamžikem.
Večer svíčka a podcast → uzavření dne.

💡 4. Místo výkonu zkus vděčnost

Není třeba být silná. Stačí být jemně vděčná:
• Za teplou deku.
• Za to, že dnes nemusím nic „zvládat“.
• Za to, že tělo umí říct zastav.

🧠 A hlavně:

I tyhle dny jsou součástí života. A možná právě ony nás učí, jak být se sebou i ve chvílích, kdy to není ideální.

🌧️ Pokud máš chuť tyhle dny proměnit v prostor pro vnitřní péči, ozvi se.
Někdy stačí pár slov, jindy nový pohled – i to může být začátek restartu.

S láskou,
Míša
Coach & Mindfulness

02/10/2025

🍂 Podzim = méně světla, více úzkostí.
👉 O to víc je potřeba hlídat si: pohyb, spánek, stravu a vztahy.

Na konci října proto děláme Restart v Ráji – 3 dny prevence vyhoření a dobíjení energie.
✨ Poslední místa volná.

02/10/2025

🍂 Podzim se neptá, jestli máme čas zpomalit.

Dny se krátí, světla ubývá a s ním přibývají i chmury, úzkosti a naši dobře známí kostlivci, co si občas vyskočí ze skříně.

Všimli jste si toho taky?

Stačí trochu náporu v práci, nemoc v rodině nebo nedostatek spánku a najednou je těžší udržet si nadhled i dobrou náladu.

👉 Jenže podzim nám připomíná jednoduchou pravdu:
O sebe je potřeba pečovat ještě víc než jindy.
A nejsou to žádné složitosti. Pořád se to točí kolem tří základních věcí:

🏃🏼‍♀️Pohyb. (Ano, budu v tomhle prudit pořád😂 Protože je to základ mentálního zdraví. Jestli můžete chodit – choďte. Jestli můžete běhat – běhejte. Kolo, jóga, rychlá procházka. Cokoliv. Hýbat se = žít lehčeji.

😴 Spánek. (Tělo se regeneruje, mysl odpočívá. Bez toho nefunguje nic.) Upřímně čím jsme starší tím víc to cítíme.

🍎 Strava. (Čím víc paliva z opravdového jídla, tím méně prázdných kalorií a tím stabilnější energie.)

🧑‍🧑‍🧒‍🧒A čtvrtý pilíř? Mezilidské vztahy. O ty stojí za to pečovat. Protože v zimě, kdy máme tendenci se uzavírat, jsou naše vztahy tím největším zdrojem tepla. ❤️

Pokud se o sebe v tomhle období nepostaráme, snadno přijde únava, podráždění nebo i vyhoření.
Pokud se postaráme, můžeme si tuhle zimu nejen odžít, ale opravdu užít.

A přesně proto děláme na konci října Restart v Ráji.
Je to 3denní prevence vyhoření, program plný zastavení, mindfulness a inspirace, jak si nastavit režim, aby vás podzim ani zima nesemlely.

➡️ Máme ještě poslední volná místa.
Pokud cítíte, že potřebujete dobít baterky a nastavit si režim, který vás podrží i v těžších časech, tohle je vaše pozvánka.

30/09/2025

📚 Dnes je vzdělávání dostupné na každém kroku. Online kurzy, webináře, e-booky… všechno to může být užitečné.
Ale víš, co nikdy nenahradí žádný „offline PDF“ ani Zoom call?

👉 Kouzlo skupiny.
Ta energie, když se potkáte naživo. Sdílený smích. Podpora, když se ti nechce. Síla, kterou cítíš, když si uvědomíš: nejsem v tom sama/sám.

Tohle se prostě online přenést nedá. A proto miluju živé semináře. Proto vznikl Restart v ráji. 🌿

💡 3 dny, kdy se odpojíš od každodenního chaosu.
💡 Skupina lidí, kteří řeší podobné věci jako ty – a navzájem se podrží.
💡 Prostor, kde znovu chytíš jiskru, načerpáš energii a naučíš se, jak nevyhořet.

A proč je ten správný čas přihlásit se právě teď?
Protože čekat na „až jednou“ je největší past. Kolik takových „až“ už ve tvém životě bylo?
➡️ Kapacita je omezena.
➡️ Za pár týdnů se potkáme v Českém ráji.
➡️ A já ti slibuju – na tuhle zkušenost nezapomeneš.

🔗 Přidej se ještě dnes a zažij Restart v ráji: https://www.michaelakakos.cz/seminare/restart-v-raji/

Restart v Ráji

25/09/2025

🤒 Včera ještě Eli zvládla trénink. Dneska ráno? 39 horečka.
Takže neležím jen já, ale i ona. Trénink trpělivosti začíná.

A i když by se dalo fňukat, že:
❌ nemůžu běhat,
❌ bolí nás hlava,
❌ na telku se koukat nedá…

Rozhodly jsme se to otočit. Řekla jsem Eli:
👉 „Pojď, užijeme si to jinak.“

💊 Za chvíli zabere lék (teda aspoň jí, streptokok je jistý, já si na stěr dojdu až zítra 🙈).
Až bude líp, čeká nás filmový maraton, deskovky a možná i Playstation.

Protože když tě život posadí na gauč, můžeš se tam buď hroutit…
…nebo si ten čas proměnit v návrat k sobě. 💛

✨ Když tě tělo přibrzdí, můžeš to brát jako pozvánku.
Do klidu, do přítomnosti, do chvíle, která se už nebude opakovat. 🌿

Kdo jste marod, tak to vemte jako pozvanku k
Inspiraci😉