17/09/2025
🖍Když jizva vypráví příběh, je někdy tichý a dávno zapomenutý, jindy bolestivý a stále přítomný, je někdy o selhání nás nebo ostatních, je o zradě, o šoku a nebo o strachu. A ať je už jizva nová nebo stará desetiletí, je to stále místo, které si zaslouží naší laskyplnou pozornost.
Jizva není jen na povrchu, jizva není jen kus sešité tkáně.
Jizva ovlivňuje hlubší vrstvy tkáni, ovlivňuje pohyb, citlivost a tok energie v těle.
Jizva může být zdrojem napětí, bolesti, otoků a pocitu "odpojeni".
A přesto nese jizva naději, že začneš rozhovor mezi sebou a tvým tělem. Že i zdánlivě zahojená jizva může být znovu přijatá, měkká a živá.
Péče o jizvu není jen o výkonu, aby bylo všechno správně. Je to o tom, vratit jemně pozornost místu, které to potřebuje bez tlaku, bez očekávání a v bezpečí.
Minulost nezměníme, ale můžeme ovlivnit, jak se naše tělo bude cítit dnes.
Když jizva přestane vyprávět příběh minulosti, cítí se vyslyšená a zná pocit bezpečí. Neživí staré emoce v přítomnosti, je to už jen minulost, která je součást příběhu.