23/12/2025
Kouzlí nejen s cukrovím, ale i kváskovým chlebem. 🎄
🏥 Zdravotní laborantka Ing. Bc. Sára SOŠKOVÁ má ráda svou profesi a práci na oddělení klinické biochemie, ale i pečení, které je jejím největším koníčkem. Láká ji kreativita, kterou může vkládat do zdobení cukroví i kváskového chleba. A jak nám prozradila, kváskování má k její profesi mnohem blíže, než by se zdálo. A na Vánoce se tradičně těší už od září.
🍞 „K pečení mě přivedla moje babička. Začínaly jsme spolu
péct, když mi byly tři roky,“ vzpomíná Sára Sošková. Menší přestávku měla na střední škole, když studovala zdravotního
laboranta. „Byla jsem tehdy na internátu, na pečení nebyl prostor. Na vysoké jsem se k pečení vrátila, nakoukla jsem do cukrařiny a začala kváskovat,“ pokračuje s tím, že se jedná o poměrně složitý proces přípravy chleba, který v sobě zahrnuje kus chemie. „Ke kváskování jsem se dostala, když jsem studovala v inženýrském programu. Tam byla technologie potravin, mikrobiologie, fascinovalo mě to, tak jsem začala postup doma zkoušet,“ vysvětluje.
🍞 Zapotřebí je jen několik surovin, jejichž zpracování ale vyžaduje nemalé množství času. „Používám hladkou a žitnou mouku, sůl, kmín a kvásek. Je to ale běh na dlouhou trať, celý proces trvá až tři dny,“ potvrzuje. První den se udělá takzvaný rozkvas, ten kyne zhruba dvanáct hodin. „Další den se přidá mouka s vodou. Probíhá fermentolýza, kdy se kvasinky z rozkvasu nabudí a těsto lépe kyne. Pak se přidá sůl, popřípadě koření,“ dává nahlédnout do celého procesu. Těsto kyne při teplotě 22 stupňů Celsia zhruba šest hodin.
🍞 „Mezitím se různě překládá, aby se krásně zpevnilo. Pak se rozdělí do ošatek a ty se vkládají do lednice, kde mohou kynout až 24 hodin. Než putují do trouby, dělám ještě bread art, vyřezávání do chleba,“ specifikuje. Vznikají tak umělecká dílka, na chlebech jsou nejen klasy, ale také kočičky, pejskové a další přírodní motivy. Jak sama říká, když má člověk fantazii, dá se do chleba vyřezat téměř cokoliv. Na podzim dělá chleby ve tvaru dýně. „V receptuře část tekutiny vyměním za dýňové pyré, přidám koření,“ upřesňuje přípravu dýňového chleba. K pečení používá úplně běžnou troubu. „Jediná výjimka je, že chleba sázím na ocelový tál, plech, který se dokáže vyhřát na vysokou teplotu a chleby pěkně vyskakují. Peču v předehřáté troubě zhruba třicet minut,“ doplňuje technologický postup.
🍞 Sářiny chleby získaly už i ocenění. „Sestra mě před dvěma lety přihlásila do soutěže v rožnovském skanzenu, která se koná v rámci Pekařské soboty. Každý tam mohl anonymně přinést svůj chleba a vyhodnocovala porota odborníků. Tam jsem získala druhé místo,“ komentuje.
🏥 Na oddělení klinické biochemie je od července. Kolegové již ale mohli ochutnat její chleba, cukroví i dorty. „Já jsem vánoční skřítek, takže se na Vánoce těším už od září. U nás se začíná péct prvního prosince, aby se všechno stihlo, protože je toho poměrně dost, ale užívám si to. A zatím jsem ještě nedošla do bodu, kdy bych si řekla, že se mi nechce péct. Takže se těším,“ zhodnotila.
🍰 Sama má nejraději vanilkové rohlíčky. „Minulý rok jsem začala péct i pistáciové, a ty jsou také výborné. A potom mám ráda linecké, které plním rybízovou marmeládou, ale i různými krémy. Slaným karamelem, oříškovým nebo z hořké čokolády,“ vypočítává.
🍰 Na vánočním stole nemohou chybět ani perníky. „Ale ty měkké a zdobené. Tam je kouzlo v receptuře, kde by mělo být hodně medu, ale také v pečení. Měkké perníčky se pečou maximálně sedm, osm minut,“ prozrazuje. Pod vánočním stromkem pak vždy nejraději najde knížky. „Jsem knihomol. Minimálně čtyřicet, padesát knížek ročně přečtu,“ komentuje s úsměvem.
