17/10/2025
Ke vzdělání porodní asistentky patří i znalost historie babictví. Práce porodních bab bývala pestrá, zahrnovala nejen péči o těhotné, rodící ženy, šestinedělky a kojence, ale nejednou i třeba "křty z nouze".
A tady se s babictvím prolínají další obory, např. genealogie 🙂
Podařilo se mi koupit starou knihu domácího lékaře, z 19. století, ilustrovanou, a už se těším, až se do kapitol o pohlavním životě, těhotenství, rození dětí a dalších zajímavých oblastech pustím 🙂
Mohlo být dítě pokřtěno před svým narozením?
Snad každý z genealogů se setkal alespoň s jedním zápisem v křestní matrice, který v něm vyvolával otázky. Často se jedná o zápisy, u kterých není uvedeno jméno dítěte ani jeho kmotři. Místo jména následuje jen lakonické poznamenání, že se narodil chlapec/děvče případně dítě.
Je třeba si uvědomit, že udělení jména nikdy v minulosti nebylo v římskokatolické církvi (nutnou) podmínkou platnosti křtu. Zvláště při nouzových křtech docházelo často k tomu, že jméno dítěti ani uděleno být nemohlo, protože v okamžiku křtu nebylo známo jeho pohlaví. Na otázku, jak taková situace vypadala a jak se pak takový nouzový křest prováděl, dávají odpověď soudobé příručky pro kněze, respektive porodní báby. Např. Vojtěch Vyšín v knize „Babictví: učebná kniha o porodnictví pro báby porodní“ z roku 1888 uvádí (s. 257) o provedení křtu z nouze toto: „Hlava nebo jiná naléhající částka plodová, třeba i končetina, v nouzi i pupečník dotýkají se potřikráte, je-li ještě plod v těle mateřském vodou vlažnou, je-li dítě už porozeno, polévají se vodou ne zcela studenou odraženou. Při tom se říká: Dítě, křtím Tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.“
Přesně taková situace nastala při porodu dvojčat Dominika Solnického, domkaře ve Skřípově, a jeho manželky Marianny, rozené Orlík(ové), která se narodila v šestém měsíci těhotenství 23. srpna 1869. A zatímco starší z dvojčat, Marie, po porodu a následném křtu ještě půl hodiny žila, tak mladší Magdalena byla pokřtěna „v životě matky od zkoušené báby … a pak toho samého 23. srpna mrtvě narozená“. Z poznámky v matrice se také dozvídáme, že důvodem předčasného porodu bylo, že matka, „těžkou práci domácí v tom čase konávala“.
Pro zájemce o další informace týkající se nouzových křtů doporučujeme k přečtení text „Vysoce důstojné arcibiskupské konsistoře pražské naučení pro báby a jejich pomocnice, jakož i pro ty, které v čas nouze při rodících matronách se najíti dají, jak totiž oni při nebezpečném a truchlivém porodu pro udělování křtu v čas nouze chovati se mají“, který je zaznamenán v matrice města Radnice na Rokycansku a zveřejněn na stránkách Porta fontium našimi kolegy ze Státní oblastní archiv v Plzni : https://www.portafontium.eu/iipimage/30067789/radnice-ro-03_2570-x?x=219&y=52&w=990&h=410
Přímý odkaz na naši Digitální badatelnu: https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be847bde-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=a3eb3ac49b4f4384858db969b6985706
Použité obrázky:
ZAO, Sbírka matrik Severomoravského kraje, NAD 165, inv. č. 690, sign. Hr VI 4.
VYŠÍN, Vojtěch: Učebná kniha o porodnictví pro báby porodní, Olomouc 1888.
