Oční klinika Zlín

14/02/2026

🌈 Proč naše oči vnímají barvy jinak podle zdroje světla?
Naše oči nejsou citlivé jen na jas, ale také na spektrum světla. Denní světlo, LED nebo žárovkové osvětlení vysílají různé kombinace vlnových délek, což ovlivňuje to, jak celkově vnímáme barvy a kontrast.

Například bílý papír může vypadat večer pod žárovkou nažloutle, zatímco přes den má neutrální odstín. Mozek se snaží rozdíly kompenzovat, ale některé světelné podmínky mohou naše vidění zatížit.

💡 Rozdíly ve spektru světla mohou způsobit:
• únavu očí,
• dočasné rozostření,
• zvýšenou citlivost na kontrast.

➡️ Uvědomění si, jak světlo ovlivňuje vidění, pomáhá lépe chránit zrak a minimalizovat tak vizuální únavu.

10/02/2026

👁️ Oči a změna biorytmu: jak světlo na konci zimy ovlivňuje vidění?

S prodlužujícími se dny se mění nejen náš denní režim, ale i způsob, jakým oči a mozek reagují na světlo. Zrak totiž neslouží jen k vidění – podílí se také na řízení biologických rytmů.

V sítnici se nachází speciální buňky citlivé na světlo, které pomáhají mozku vyhodnocovat jeho intenzitu a spektrum. Právě tyto signály ovlivňují bdělost, únavu i celkový vizuální komfort.

Během zimy je tento systém přizpůsoben krátkým dnům a převaze umělého osvětlení. Ke konci zimy však přibývá přirozeného světla a jeho charakter se rychle mění. Oči i mozek se musí znovu adaptovat.

Toto období může být provázeno:
• únavou očí,
• kolísáním ostrosti vidění,
• zvýšenou citlivostí na světlo,
zejména při střídání denního a umělého osvětlení během dne.

Změna světelných podmínek je přirozená, ale pro zrak náročná. Právě proto se na konci zimy mohou projevit obtíže, které během tmavých měsíců zůstávaly nenápadné.

16/01/2026

Děkujeme!

14/01/2026

Období topné sezóny a suchých očí je v plném proudu.
Zimní počasí přináší výraznou změnu prostředí: suchý vzduch z topení, klimatizace v autech či studený vítr venku. Pro lidi, kteří navíc pracují dlouho za počítačem, jsou to bohužel ideální podmínky pro vznik oční suchosti.
Slzný film chrání povrch oka a zajišťuje hladké, stabilní vidění. Pokud se jeho složky naruší – zejména lipidová (mastná) vrstva – slzy se rychle odpařují.

Následkem je:
• pálení nebo „písek“ v očích,
• přerušované, nestabilní vidění, které se zlepšuje po mrknutí,
• zvýšená citlivost na světlo,
• únava při čtení nebo práci na počítači.

Nízká vzdušná vlhkost navíc způsobuje, že oko přichází o hydrataci rychleji, než ji dokáže přirozeně obnovit. To je důvod, proč mnoho lidí pociťuje v zimních měsících vidění jako „rozostřené“ nebo „plovoucí“.

Správně fungující slzný film je základním předpokladem jasného a stabilního vidění – a právě v topné sezóně dostává největší zátěž.

Co může ulevit?
• Pravidelné větrání a zvlhčování vzduchu v místnosti, zejména při celodenní práci u monitoru.
• Vědomé častější mrkání, které obnovuje slzný film a snižuje jeho odpařování.
• Umělé slzy bez konzervačních látek, ideálně přípravky podporující lipidovou vrstvu.
• Vyvarování se přímému proudu teplého nebo studeného vzduchu (ventilátory, topení, klimatizace).
• Krátké přestávky pro oči, aby nedocházelo k jejich „vysychání“ při dlouhodobém soustředění.

07/01/2026

Fenomén „afterimage“, aneb proč vidíme „dozvuky“ obrazu, když zavřeme oči?
Každý z nás to někdy zažil: podíváme se do jasného světla, odvrátíme zrak – a obraz ještě chvíli přetrvává. Tento jev se nazývá afterimage (násvit).

Tento jev vzniká přímo na sítnici. Světločivé buňky se při intenzivním osvětlení krátce „přesytí“ a jejich návrat do původního stavu trvá několik sekund. Během této doby vysílají zrakové informace, i když už se díváme jinam.

Afterimage je normální fyziologický jev, ale může být výraznější:
• po dlouhém sledování kontrastního obrazu (např. bílý text na černém pozadí),
• při únavě očí,
• u migrén a vizuální přecitlivělosti,
• při delším pobytu v jasném světle.

Mozek se za normálních okolností dokáže s „dozvuky“ rychle vypořádat. Pokud jsou však přetrvávající obrazy časté, výrazné nebo trvají déle než několik minut, je vhodné podívat se na funkci sítnice či nervových drah.

23/12/2025

18/12/2025

Slyšeli jste již o pojmu „fúze obrazu“?
Každé oko zachytí svět kolem nás z trochu jiného úhlu. Mozek musí tyto dva odlišné obrazy sladit do jednoho výsledného vjemu – proces, kterému říkáme fúze.
Právě díky ní dokážeme vnímat hloubku, prostor, přesně odhadovat vzdálenosti a stabilně sledovat pohybující se objekty.

Kdy může fúze selhat?
• při skrytém či zjevném šilhání,
• při narušené rovnováze očních svalů,
• u oční únavy nebo nedostatečné konvergence,
• při poruchách zrakových drah nebo mozkového zpracování.

Pokud fúze není dostatečně stabilní, mozek má problém obrazy „slepit“. Výsledkem může být dvojité vidění, zamlžený obraz, pocit nestability, případně výrazná únava očí při čtení nebo práci na blízko.

Binokulární spolupráce obou očí je tak velmi jemný a komplexní mechanismus, který má zásadní vliv nejen na ostrost, ale i na celkový komfort vidění.

16/12/2025

Vidění není jen o tom přečíst nejmenší řádek na tabuli. Neméně důležitá je kontrastní citlivost – schopnost rozpoznat jemné rozdíly mezi světlými a tmavými oblastmi.

Právě kontrast určuje, jak dobře vnímáme obrysy, textury i jemné detaily v přirozeném prostředí.

Kdy kontrastní citlivost klesá? Například:
• při šedém zákalu, kdy zakalená čočka rozptyluje světlo,
• u suchého oka, kdy je slzný film nerovnoměrný,
• při onemocnění sítnice či zrakového nervu,
• s přirozeným stárnutím optických struktur.

Typickým příznakem je, že písmo nebo předměty působí „měkce“, méně výrazně – přestože zraková ostrost může zůstat téměř normální. Obtíže se nejčastěji objevují při jízdě za šera, v mlze nebo při čtení světlejšího textu na šedém či barevném pozadí.

Kontrastní citlivost je proto zásadní součástí komplexního vyšetření vidění – o kvalitě zraku vypovídá často víc než samotné dioptrie.

12/12/2025

🌫️ Jak se mění vnímání barev v zimním světle?

V zimních měsících si často všimneme, že barvy působí tlumeně a kontrasty jsou méně výrazné. Není to jen optický dojem – naše oči a mozek skutečně reagují jinak na světlo, které je v zimě chladnější a méně intenzivní.

Při nedostatku denního světla převažuje aktivita tyčinek, které jsou citlivé na jas a pohyb, ale nerozlišují barvy. Naopak čípky – zodpovědné za barevné vidění – potřebují dostatek světla, aby pracovaly naplno.

Mozek se snaží rozdíly korigovat, a proto vnímáme barvy odlišně podle zdroje světla. Umělé osvětlení (LED, zářivky, teplé či studené žárovky) má jiné spektrum než denní světlo, a to ovlivňuje kontrast, sytost i barevnou teplotu. Například bílý papír může večer vypadat lehce namodrale, zatímco za denního světla má teplejší odstín.

Dlouhodobé působení nevyváženého osvětlení může přispívat k únavě zraku a narušení cirkadiánního rytmu – zvlášť při práci v kancelářích s převahou umělého světla.

Barevné vidění je tak výsledkem precizní spolupráce oka a mozku, kteří se neustále snaží přizpůsobit světelným podmínkám, aby nám poskytli co nejvěrnější obraz reality.