17/01/2020
Trápi Vás atopický ekzém? Prečítajte si odporúčania pana Hadka - celý článok je nižšie..
Balzamy, oleje a prípravky, ktoré vám pomôžu si teraz môžete kúpiť so zľavou 10%.
https://www.aromaterapie.sk/Ekzem-atopicky-ekzem-c114_112_2.htm
ČLÁNOK: Jak na atopický ekzém?
Jak s postupem času postižených atopickým
ekzémem přibývá, stoupá i bezradnost, co se
jejich ošetřování a léčení týká. Zcela jistě má
obrovský vliv na výskyt AE i permanentně se
zhoršující životní prostředí. Kortikoidy, jež lékaři
běžně na atopický ekzém předepisují, nelze označit jinak, než jako ukázkovou bezradnost současné medicíny. Kortikoidy mají sice vynikající protizánětlivé účinky, ale záněty, které jsou jimi potlačovány, nejsou původci atopického ekzému, ale jen symptomy této choroby. Potlačování symptomů ale ani
při nejlepší vůli nelze označit za léčbu, spíše za danajský dar, přinášející momentální a pofiderní úlevu. A to se vědomě nezmiňuji o negativních vedlejších účincích kortikoidů!
Bohužel, žádný spolehlivý recept na léčení atopického ekzému neexistuje. Přiznávám, ani já nemám patent na rozum, snad jen nějaké ty zkušenosti. Stále se zhoršující ekologii jsem jako jednoho z viníků označil již na začátku. Nejde jen o špínu a prach, v ovzduší se nachází celá řada dalších škodlivin, které vznikají nejen jako důsledek každodenní běžné lidské činnosti. Mnohé z nich jsou chemicky extrémně stabilní a končí třeba v rostlinách. Ty se pak stávají součástí potravinového řetězce, lidí
a hospodářských zvířat, která se nakonec ocitnou na talíři člověka.
Nelze se tedy divit prvnímu, těžko splnitelnému doporučení, snažit se žít v oblastech, které lze označit jako poměrně čisté. Pokud to finanční situace rodičů umožňuje, pozitivně se téměř vždy projevuje pobyt ve vysokohorských podmínkách či u moře. Zapomenout nelze ani na vlastní byt
- koberce, záclony, postele a mnohé jiné bytové vybavení a doplňky (prach, domácí zvířata, roztoči a mnohé další). Zde bych mohl jen a jen doporučit zaměnit různé, běžně používané „čisticí“ (spíše zamořující) chemikálie za
Orange-Sanitol.
Velkou roli hraje samozřejmě vhodná strava. V mnoha případech nelze u atopického ekzému vyloučit alergie na některé složky potravy nebo látky běžně používané v potravinářství. Jako příklad bych rád jmenoval konzervanty, barviva… Návštěva u alergologa tak může v mnohém
napovědět a pomoci. Když jsme u stravy, nelze nevěnovat pozornost trávicímu ústrojí. Hlavně proto, že alergie i atopický ekzém jsou také problémem imunitního systému.
Pokud budeme organizmu dodávat různé „jedovky“, ať již ve formě denaturované stravy, konzervantů či léků (např. antibiotika), zlikvidujeme symbiotickou střevní mikroflóru, a v trávicím traktu se nám usadí „poslanci zla“ - patogenní mikroorganizmy (např. Candida). Imunitní systém, jehož
základ je právě v trávicím traktu, bývá přetěžován a dezorientován. Není to jen pocit plnosti, nadýmání a únava, co nás trápí, často se připojují i viditelné kožní projevy. Je nutné hledat původ problémů, ne jen zmírňovat příznaky. Konec konců pokožka není nic jiného než jeden z orgánů celku zvaného člověk.
A o takto postiženou pokožku se musíme mimořádně
starat a brát v potaz, že slouží celému organizmu.
Preparáty by měly být jemné, protizánětlivé, uklidňující.
Začít musíme u mytí. Mýdla, jež vykazují alkalickou reakci, jsou naprosto nevhodná, stejně tak tenzidové přípravky, ať již mají formu tekutých mýdel, pěn do koupele či sprchovacích gelů, anebo jsou v pevném stavu a formovány jako klasické mýdlo. Ani pokožka zdravého člověka na takovouto agresivní čistotu není připravená, natož pak pokožka atopika.
Za vhodné mycí prostředky považuji olejové preparáty, ať již koupelové, nebo sprchovací. Sprchovací oleje doporučuji i na běžné mytí rukou. Zde také nutno vyzdvihnout velice povzbudivé poznatky s meduňkovými koupelovými a sprchovacími oleji. Díky vynikajícím protizánětlivým účinkům
lze doporučit na mytí i preparáty borovicové (KO, SO). Ale ani s nimi není vhodné očistné procedury přehánět i tady platí, že méně je někdy více. Nadměrné mytí pokožku vysouší, zbavuje ji vlastních kožních tuků a může poškozovat její symbiotickou mikroflóru. Na další ošetření pokožky atopika je pak nutno používat speciální krémy. Měly by být z jemných rostlinných
olejů, obsahovat protizánětlivé a uklidňující složky, pantenol, alantoin, ureu a další vhodné substance, které se při ošetřování atopického ekzému osvědčily. Jedním z hlavních požadavků je pak dodržování stejné emulgace jako má pokožka sama, tedy emulze voda v oleji (V/O). Přípravky, které nanášíme na pokožku, by měly být bez parabenů a jiných konzervantů, minerálních olejů a mnoha dalších „delikates“, které pokožce v žádném případě neprospívají, právě naopak. Kosmetika je obsahuje jen proto, aby
se cestou od výrobce mohla „válet“ ve skladech velkoobchodů, na regálech prodejce a v „prodejném“ stavu čekala, až si ji někdo pořídí.
Vhodných doporučení, jak vidno, je celá řada. Bohužel, a ne zřídka, si atopický ekzém dělá „co se mu zachce“. Znám klienty, kteří musí mít doma několik druhů mastí. Každou nanáší po dobu 5 až 10 dnů, a potom ji musí zaměnit za jinou, na tu reagují pozitivně pár dnů a musí následovat další
změna.
Na začátku ale vždy doporučuji běžné ošetření a promaštění čistým bambuckým máslem. Protizánětlivé účinky bambuckého másla sice nelze označit jako jeho silnou zbraň, ale díky obsahovým složkám pokožku uklidňuje, zjemňuje a zvláčňuje. Jeho pozitivem nejsou jen jedinečné účinky pro velice citlivou pokožku, ale i jeho doslova lidová pořizovací
cena. Z dalších preparátů bych rád zmínil krémy Sheaderm TH či AtopDerm.
Oba jmenované preparáty obsahují jako základní složku
bambucké máslo a díky obsahu éterických olejů vykazují i protizánětlivé účinky.
Často se osvědčují i preparáty Intimiss, Wintershea, Sensishea, Body Em Neutrál, Tamanu derm, dokonce i olivový či meduňkový krém.
V některých případech se osvědčil i krém Salterica (v případě zájmu doporučuji jen pořízení testerů za účelem odzkoušení snášenlivosti).
Při svědivosti pak lze vyzkoušet přidání 0,5 až 1 % éterického oleje z máty peprné do bambuckého másla či používaného krému. O tomto oleji je známé, že dráždí chladové receptory, což přispívá ke snížení, někdy dokonce až pominutí pocitu svědění.
Pro usnadnění propočítávání uvádím,
že 1 ml = 30 kapek. Vyšší koncentrace mátového oleje, než jsem uvedl, nedoporučuji pro možnost vyvolání silného pocitu chladu. Dále bych mohl doporučit vyzkoušení účinků brutnákového nebo pupalkového oleje
(2–3x denně cca 5 až 10 kapek do jídla). Výsledky bývají často velmi pozitivní. Doporučuji i stravu bohatou na vitamin E a samozřejmě přiměřenou věku.
Vitamin E vykazuje v těle protizánětlivé účinky. Ne zřídka bývá atopický ekzém spojován s vnitřními záněty v organizmu.
Stejně důležitý je vitamin A, který se ne nadarmo nazývá vitaminem krásy.
Zní to úžasně, ale daleko vhodnější by bylo označení „vitamin funkční a kvalitní pokožky“. V dětském věku bude jeho nejvhodnějším zdrojem mrkev či šťáva z ní.
Samozřejmě, že i atopický ekzém je spjat s imunitou, a proto se nabízí také možnost doplnit stravu Eleutherococcovým extraktem, který je vhodný i pro malé děti (dávkování se musí propočítat na jejich váhu).
Tedy 15 kapek vydělit vahou dospělého (75 kg) a vynásobit
vahou dítěte, lze taktéž počítat, že na 4 kg váhy dítěte přijde jedna kapka.
I u dětí se Eleutherococc extrakt podává 3x denně. Informace uvedená na lahvičce „preparát není vhodný pro malé děti či kojící matky“ je sice absurdita, ale musíme ji ze zákona uvádět.
Jak vidíte, na začátku byl krátký dotaz, ale odpověď krátká být nemůže. Atopický ekzém není v žádném případě jednoduchý problém a ani tuto odpověď nelze
označit za vyčerpávající, ale budu rád, pokud Vám budou informace alespoň trošku užitečné.
Váš Karel Hadek
