24/01/2026
🌹⚡️🙏
Jak se rodová deprese přenáší ve 3 generacích
Rodová deprese nevznikne z ničeho. Vznikne z věcí, které se v rodině nestihly nebo nesměly stát, jako prožít smutek, domluvit se, oplakat ztrátu, říct pravdu nebo ukončit vztah tak, jak by si zasloužil být ukončen.
To, co se nestalo, se v systému neztratí. Jen se to přesune do další generace a čeká tam. V mnoha rodinách se tenhle přenos odehrává ve 3 krocích a přes 3 různé role.
1. generace — někdo přežije něco těžkého
V první generaci dojde k události, na kterou rod nemá kapacitu: smrt partnera nebo dítěte, opakované ztráty, válka, emigrace, násilí, nemoc, chudoba, ostuda, náhlé ukončení vztahu nebo ztráta domova.
Život se ale nezastaví. Tato generace nemá na výběr a musí jít dál. A když se musí jít dál, bolest se odloží. Ne proto, že by ti lidé nechtěli cítit, ale protože to tehdy nebylo možné.
Často to bývá pra/dědeček nebo pra/babička, o kterých se v rodě říká:
„O tom nikdy nemluvila.“
„On se s tím nikdy nesmířil.“
Rod se pohne dopředu, ale bez truchlení. A to je důležité: smutek nezmizel, jen ho nikdo nepřiznal.
2. generace — generace, která funguje
Druhá generace přebírá ticho. Neptá se na to, co bylo, protože se to nenosí. Místo emocí nastupuje výkon. Tahle generace pracuje, buduje, opravuje, stará se, vydrží a neobtěžuje.
Zvenku to působí jako síla. Zevnitř je v tom hodně osamělosti.
A právě tady vzniká zvláštní forma deprese, kdy tělo jede, duše stojí. Člověk funguje, ale necítí radost. Nezná prostor pro otázky typu „co chci?“ nebo „jak se mám?“.
Tím, že se minulost nepojmenovala, se ani neuzavřela. Jen se přesunula dál.
3. generace — generace, která začne cítit
Třetí generace je vlastně první, která už nemusí jen přežívat. Má čas i kapacitu. A právě proto začíná cítit bolest, která v rodině ležela celé roky někde pod povrchem.
Tato generace má najednou diagnózy, které dřív nebývaly : deprese, úzkosti, paniky, psychosomatické potíže, únava ze života, ztráta smyslu, přecitlivělost, neschopnost najít radost.
Na první pohled to vypadá jako problém. Ve skutečnosti je to proces korekce. Tato generace dělá to, co ty předchozí nemohly: zastaví se, začne cítit a ptát se. Říkají si :
„Já nechci jen přežívat.“
„Musí existovat něco víc.“
Proč až třetí generace? Protože až tam vznikne prostor. První generace bolest nemohla prožít, druhá generace se to nenaučila a třetí generace cítí za všechny
Psychoterapie tomu někdy říká „symptom jako svědek“. Deprese pak není jen individuální problém, ale způsob, jakým systém říká, že jsou všichni unavení a potřebují se zastavit.
Přenos končí tam, kde se objeví člověk, který bolest uvidí, pojmenuje nebo odtruchlí.
Někdy stačí, když se o něčem poprvé mluví. Někdy to udělá pohřeb, který konečně proběhne důstojně. Někdy dopis, který nikdy nebyl napsaný. Jindy jen možnost konečně říct, co bolelo.
Když se tohle stane, energie, která byla v rodě zamrzlá, se začne hýbat. Rod se uvolní.
Zkuste si všimnout:
+ kdo v rodě neměl prostor na smutek?
+ kdo byl silný místo toho, aby byl pravdivý?
+ kdo fungoval, místo aby žil?
+ kdo o sobě přestal rozhodovat?
+ kdo ztratil budoucnost?
+ kdo nese bolest, která není jeho?
V odpovědích bývá uložený příběh, který čeká na dokončení.
📌📌❕❕Kdo by chtěl na toto téma se podívat v terapii a pořešit, ozvěte se do zprávy na FB nebo na email :
konzultace@rodokmen-psychogenealogie.cz 📌📌❕❕
Mrkněte i na tento článek :
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=853111497524831&set=pb.100084779641778.-2207520000&type=3
FB Síla a tajemství rodu-Psychogenealogie
Text je možno sdílet (ne kopírovat)tak, jak je, i s odkazem na stránku.
