13/08/2025
Tichý zážitek, který přišel sám
Sdílím něco velmi osobního , ne proto, abych zaujala, ale protože věřím, že je mnoho lidí, kteří by rádi zakusili hluboký stav klidu a uvolnění, ale nevědí, jak se k němu dostat. Možná právě můj příběh může někoho povzbudit, že takový stav může přijít i přirozeně, bez složitých technik a bez tlaku něčeho dosáhnout.
Józe se věnuji už roky. Postupně jsem si našla způsob cvičení, který mi nejvíce vyhovuje , snažím se vést pohyb přes meridiány, spojovat ho s dechem a v každé pozici uvolnit přebytečné napětí nejen ve svalech, ale i v kloubech. Když zůstanu ve výdržové pozici, vím, že podle tradičního učení se právě v těchto chvílích meridiány otevírají. Dýchám klidně s plnou pozorností a s jemným zapojením pánevního dna. A s každým výdechem přichází ještě větší uvolnění. Už při samotné józe se často dostávám do stavu hlubokého klidu a úplného uvolnění. Snažím se vždy, když vedu hodinu, věnovat alespoň chvilku nějaké vedené meditaci. A i při těchto meditacích, kdy meditaci vlastně vedu já, se dokážu dostat do hlubokého klidného stavu. Tento pravidelný kontakt s meditací a vedením ostatních zřejmě přispěl k tomu, že se můj vnitřní klid postupně upevňoval a přenášel i do běžného života. To je fantastický pocit , tělo volné, dech plynulý, mysl klidná. K tomu jsem postupně začala pravidelně cvičit i čchi-kung, kde pracuji s energií, a tam jsou ty pocity stejně silné a příjemné.
Takové uvolnění při cvičení, při józe – stav hlubokého klidu a uvolnění , je velmi časté. Ale to, že se tento stav přenese do běžného života, to je opravdu neuvěřitelné . A přesně to se mi stalo. Můj klid a uvolnění se začaly objevovat i mimo cvičení.
Najednou jsem si uvědomila, že můj hlas při rozhovoru ztichl a zároveň získal hlubší, klidnější tón. Byl hlubší a klidný a já jsem sama doslova byla překvapená a šokovaná , vubec jsem se nespoznávala . Mluvila jsem pomalu, rozumně, s přirozenou váhou slov a přitom uplně přirozeně . Ten pocit, že můžu takto mluvit a cítit klid ve svém vlastním projevu, byl naprosto ohromující. Slova přicházela sama, plynula z hloubky a dávala smysl.
Byla jsem velmi vnímavá k druhým lidem. Empatie, kterou jsem dříve cítila, se ještě prohloubila. Přidala se i zvláštní forma soucitu , byla jsem schopná porozumět, procítit situaci druhého člověka, a přesto mě to nezasahovalo tak, abych se v tom sama ztrácela nebo hroutila. Mohla jsem zůstat klidná a stabilní a zároveň otevřená. Když přišly situace, které by běžně mohly někoho rozhodit, nebo které by pro jiné byly stresující či frustrující, já jsem v tu chvíli věděla, že všechno bude dobře, že se vše zvládne. Nepřicházely negativní myšlenky, jen zvláštní pocit jistoty a klidu. Dokonce i když druzí byli nervózní nebo rozrušení, já jsem zůstávala velmi klidná a vyrovnaná.
Tento stav byl pro mě fascinující , ne jen v cvičení, ale i v běžném životě. Vědět, že mohu zůstat otevřená, soucitná a přitom stabilní a klidná, bylo pro mě neuvěřitelné a hluboce osvobozující, byl to neuvěřitelný pocit. Věci jsem přestala hodnotit a kritizovat , nejen nahlas, ale i v myšlenkách . Vlastně mě ani myšlenkou nenanapadlo, že bych měla něco hodnotit nebo dokonce kritizovat. Situace jsem pozorovala s nadhledem a přijímala je takové, jaké jsou. Možná k tomu přispěla i má zkušenost z ájurvédy, která učí brát věci přirozeně a bez odporu, ale tentokrát to nebylo jen vědomé rozhodnutí , přišlo to samo.
Prožila jsem něco, co přesně odpovídá tomu, co se v joze často popisuje. Cítila jsem se jako pták – volná, bez omezení, bez soudů a hodnocení. V tomto stavu není místo pro myšlenky, pro kritiku nebo přemýšlení o tom, co je dobré či špatné. Jsem prostě pozorovatel, čisté vědomí, přítomné v okamžiku. Díky vlastní zkušenosti jsem tomuto porozuměla , není to jen teoretické učení , je to živý prožitek vnitřní svobody, který ukazuje, jaké to je, být skutečně uvolněný a otevřený.
Bylo to období neuvěřitelné vnitřní svobody a lehkosti. A to nejzajímavější na tom všem je, že jsem se o nic cíleně neusilovala. Jen jsem cvičila, dýchala, uvolňovala napěti a najednou jsem byla jiná , klidná a přítomná. Teď už si uvědomuji , že je to zkušenost , která odhaluje naši skrytou sílu, vnitřní ohen, inteligentni energii a že, je to projev našeho vnitřniho potenciálu, který čeká na aktivaci....
Ještě bych chtěla , ale přesto podotknout, že tento stav, který se mi přihodil, se postupně pomaličku bohužel vytrácí. Některé jeho aspekty naštěstí přetrvávají .........
Pro mě to byl zážitek neskutečný, neuvěřitelný a krásný. Vím, že podobné chvíle se mohou opakovat, ale že je potřeba jim jít naproti , pravidelným cvičením, vědomým životem, péčí o mysl i tělo. A i kdybych už nikdy nic takového nezažila, jsem nesmírně vděčná, že jsem to prožila alespoň jednou.........
