19/11/2021
Pokud dítě ve 2-3 letech stále trvale (či převážně) chodí po špičkách a dojde k vyloučení strukturálních změn v kotníku, dětské mozkové obrny či neuromuskulární diagnózy, jedná se o tzv. idiopatickou chůzi.
Již sama diagnóza naznačuje, že důvody trvalé chůze po špičkách nejsou jasně známé. V posledních letech však bývá často spojována s poruchou senzorického zpracování.
Studie z roku 2020 prokázala souvilslost konkrétně s vestibulárním, proprioceptivním i hmatovým zpracováním. Přidružovat se mohou i potíže se zpracováním vizuálních podnětů.
Proprioceptivní zpracování - z důvodu snížené plochy, která nese váhu těla, dochází k vyššímu tlaku na danou oblast a k silnějšímu proprioceptivnímu vstupu - tedy lepšímu cítění vlastního těla a jeho polohy.
Vestibulární zpracování - atypická posturální kontrola, zvýšení intenzity vestibulárního vjemu
Hmatové zpracování - dítě např. při zvýšeně citlivé plosce chůzí po špičkách eleminuje potenciálně nepříjemný kontakt s podložkou.
Zrakové zpracování - při stoji na špičkách sledujeme okolí pod jiným úhlem, což může dítěti pomoci lépe vnímat okolí.
Chůzi po špičkách děti mohou používat také k podpoře seberegulace (při úzkosti či napětí), může být spojeno s trvalým stresem či se může kombinovat s problémem vzniku nesprávného návyku a svalového zkrácení.
Chůze po špičkách s sebou nese další negativní důsledky (omezení hybnosti kotníku, zkrácení achillovy šlachy, potíže s posturou a stabilitou), které poté způsobují další obtíže.
Pro nastavení vhodné intervence je důležité správné porozumnění problému. Pomoci může pohybová a senzoricky zaměřená terapie. Doma je důležité pravidelné protahování, vyzkoušet můžete masáž plosek nohou, vibrace či chůzi po nakloněné rovině.